Průměrný počet dětí na jednu českou ženu loni dosáhl hodnoty 1,83. Plodnost v Česku byla nejvyšší od roku 1992. Průměrný věk české matky při narození dítěte se ale opět zvýšil na 30,4 let. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Intenzita plodnosti v posledních jedenácti letech loni Česko zařadila k zemím s nejvyšší úrovní úhrnné plodnosti v Evropě. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Přitom ještě v roce 2011 patřilo Česko s hodnotou úhrnné plodnosti 1,43 mezi země s podprůměrnou úrovní plodnosti v Evropě [EU27: 1,54].
„Zatímco na evropské úrovni došlo mezi lety 2016 a 2020 k poklesu plodnosti z 1,57 na 1,50 dítěte na jednu ženu, v Česku se plodnost zvýšila z 1,63 na 1,71, a v roce 2021 dále až na hodnotu 1,83 dítěte. Zařadili jsme se tak mezi země s nejvyšší úrovní plodnosti v Evropě,“ potvrzuje předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Nově dostupná data ze sčítání lidu, domů a bytů ukázala, že nejnižší průměrný počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu měly ženy svobodné [0,49]. Jejich počet však oproti sčítání 2011 nejvíce vzrostl. Průměrný počet dětí na jednu ženu se lišil také podle nejvyššího dokončeného vzdělání. U žen od středního vzdělání bez maturity s rostoucím vzděláním klesal. U žen se základním nebo nižším vzděláním přesáhl průměrný počet živě narozených dětí hranici dvou dětí již před ukončením jejich reprodukčního období.
Plodnost u 36letých a starších žen stoupla dvojnásobně
Mezi lety 2011 až 2021 stoupla plodnost u všech věkových kategorií s výjimkou těch nejmladších, 15–20letých žen. U 36letých a starších žen vzrostla plodnost více než dvojnásobně. Nerovnoměrný růst plodnosti podle věku se ale odrazil ve vývoji průměrného věku matky při narození dítěte.
„Zatímco v roce 2011 rodily ženy děti v průměru ve věku 29,7 let, v roce 2021 to bylo o 0,7 roku později. Tedy ve věku 30,4 let,“ říká Magdalena Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Ve srovnání s rokem 2011 se nejvíce zvýšil průměrný věk prvorodiček, a to o 1,0 roku na 28,8 let v roce 2021. Věk druhorodiček vzrostl o 0,5 roku na 31,4 let. Naopak průměrný věk matek při narození dítěte třetího a vyššího pořadí kolísal na úrovni 33,2 až 33,4 let.
Intenzita plodnosti podle krajů a národnosti
Intenzita plodnosti se v letech 2011 až 2021 zvýšila ve všech krajích. I u nich ale panovaly velké rozdíly. V roce 2011 patřily ke krajům s nejvyšší úrovní plodnosti Středočeský, Ústecký a Liberecký kraj. Do roku 2021 si však pozici udržel pouze kraj Středočeský. Ústecký a Liberecký se nyní řadí mezi kraje s podprůměrnou plodností.
„Naopak kraj Zlínský, ve kterém byla v roce 2011 plodnost žen z krajů nejnižší, se v roce 2021 řadil mezi kraje s nejvyšší plodností. Vůbec nejvyšší – 1,95 dítěte na jednu ženu – pak byla v Kraji Vysočina,“ dodává Baštecká.
Mezi kraje s nejnižší plodností se dlouhodobě řadí hlavní město Praha. V roce 2021 se k metropoli přidaly Karlovarský [1,69] a Liberecký kraj [1,78]. U nich došlo za posledních jedenáct let k nejnižšímu nárůstu plodnosti.
Rozdíly v plodnosti statistici evidují i z hlediska národnosti. Ženy deklarující polskou [1,75], moravskou [1,72] a vietnamskou [1,68] národnost měly v průměru vyšší počet dětí než ženy s českou národností [1,59]. Příslušnice slovenské [1,54], ukrajinské [1,19] a ruské [0,86] národnosti porodily naopak méně dětí než Češky.
–DNA–
