Česká vědkyně Martina Benešová-Schäfer přispěla k vývoji radioterapeutika na léčbu rakoviny prostaty. Lék už schválila americká léková agentura [FDA] i Evropská komise [EK]. Odhad tržní hodnoty léku je čtyři miliardy dolarů [cca 91,5 mld. Kč].
O schválení léku na rakovinu prostaty licencovaným americko-švýcarskou společností Novartis pro evropský trh firma informovala tento týden v úterý [13.12.]. Ještě dříve účinné radiofarmakum s obchodním názvem Pluvicto schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv [FDA].
„Novartis získal souhlas Evropské komise pro Pluvicto jako první cílenou radioligandovou terapii pro léčbu progresivního PSMA-pozitivního metastatického kastračně rezistentního karcinomu prostaty,“ uvádí Novartis ve své zprávě.
Schválení se vztahuje na všech 27 členských států Evropské unie plus Island, Norsko, Severní Irsko a Lichtenštejnsko. Klinické studie u pacientů s karcinomem prostaty léčených látkou Pluvicto vykázaly 38% snížení rizika úmrtí a statisticky významné snížení [60 %] rizika radiografické progrese onemocnění nebo úmrtí ve srovnání s účinky stávajících terapií.
„Schválení Pluvicto Evropskou komisí znamená významný milník pro pacienty s pokročilou rakovinou prostaty, kteří mají v této fázi onemocnění málo alternativní léčby,“ řekl k novince prezident pro Evropu společnosti Novartis Haseeb Ahmad.
Připomněl, že rakovina prostaty je třetí nejčastěji diagnostikovanou rakovinu na světě. V roce 2020 se v Evropě potvrdilo přibližně 473 300 případů rakoviny prostaty a 108 000 pacientů na ni zemřelo. Pacienti s metastatickým karcinomem prostaty mají šanci na pětileté přežití přibližně tři ku deseti.
Úspěšná vědkyně Martina Benešová-Schäfer
Pro Česko je zpráva o schválení účinného radiofarmaka na léčbu rakoviny prostaty o to významnější, protože za jeho vývojem stojí česká vědkyně Martina Benešová–Schäfer. Ta za významný medicínský objev letos v prosinci obdržela prestižní cenu Invence společnosti ABB udělovanou organizací Česká hlava.
V rozhovoru pro portál Česká hlava Martina Benešová–Schäfer popisuje, na jakém principu funguje „její“ nově registrované radiofarmakum na léčbu rakoviny prostaty.
„K současným metodám bylo třeba vytvořit alternativu. V našem případě takovou, která umožní detekci a zobrazení nemoci [farmakum s PET/SPECT radionuklidem, pozn. red.] a také léčbu se stejným farmakem, ale tentokrát s terapeutickým radionuklidem,“ uvedla.
Vytvoření alternativy se zdařilo. A navíc, jak dodává Martina Benešová–Schäfer, nově vyvinutá radiofarmaka umožňují navázání různě “silných” terapeutických radionuklidů s ohledem na rozsah a závažnost onemocnění.
„Přímá kontrola úspěchu léčby se provede po opětovném nasazení stejného farmaka s PET/SPECT radionuklidem na zobrazování. Jedná se tedy o “Theranostic approach” [terapie a diagnostika v jednom, pozn. red.] a také o ´Personalized/Precision Medicine approach,“ popisuje vědkyně.
Podle ní navíc díky tomu, že se předem vidí, jak se bude farmakum distribuovat a kolik má pacient metastáz, lze pro každého pacienta stanovit i přesné dávkování a množství cyklů.
„Díky tomu, že se naše farmaka váží specificky na membránový antigen na povrchu buněk rakoviny prostaty, PSMA, nedochází k rozsáhlým vedlejším účinkům jako například u systémové chemoterapie,“ vysvětluje.
Hodnota radiofarmaka se odhaduje na 4 mld. USD
Léčebný preparát byl patentován v roce 2014. Licenci k němu si jako první zakoupila německá firma ABX. Ta lék předpřipravila pro následný překup větší americkou firmou Endocyte. Ani u ní licence k výrobě léku dlouho nezůstala. Následně ji odkoupil farmaceutický gigant Novartis. Společnost Novartis přitom za licenci zaplatila 2,1 miliardy dolarů [cca 48 mld. Kč].
Nutno podotknout, že žádná ze jmenovaných firem se neúčastnila vývoje radiofarmak.
„Firmy si k nám samy našly cestu díky přesvědčujícím výsledkům. Zatím to ovšem vypadá, že Novartis na nákupu vydělal. Momentální hodnota radiofarmaka se odhaduje na téměř čtyři miliardy dolarů,“ říká Martina Benešová–Schäfer.
Vývoj radiofarmak vznikal pod hlavičkou Německého centra pro výzkum rakoviny [Deutsches Krebsforschungszentrum, DKFZ], ve kterém Benešová–Schäfer absolvovala své doktorské studium. Právě při něm se začala věnovat designu radionuklidů, které by diagnostikovaly rakovinu prostaty. A zároveň ji léčily a monitorovaly postup léčby.
Následná klinická translace pak probíhala na Univerzitní klinice v Heidelbergu. Ta se nachází na stejném kampusu jako DKFZ. Což podle vědkyně usnadnilo veškerou logistiku a organizaci.
Veronika Táchová
