Každý rok v Česku přibyde 30 tisíc pacientů s cukrovkou 2. typu. Za nemoc si lidé často mohou i sami. Málo se hýbou, nezdravě jedí, kouří a pijí alkohol. A to i přesto, že diabetes je vstupenkou k dalším i smrtelným nemocem.
S diabetem druhého typu se v Česku léčí už více než milion pacientů. Trpí jím každý třetí senior starší 65 let. Při současném trendu nárůstu počtu nemocných přesáhne v roce 2030 počet cukrovkářů v Česku hodnotu 1,3 milionu.
„Situace se dlouhodobě nevyvíjí vůbec dobře. Lidé tloustnou, s čímž souvisí přírůstek pacientů s cukrovkou druhého typu a s tím spojených přidružených onemocnění,“ uvedl při příležitosti Jihočeského diabetologického dne vedoucí diabetologického centra Nemocnice České Budějovice Ondřej Vrtal.
Cukrovkářů v Česku podle něj přibývá hlavně kvůli špatné životosprávě. Výsledek je rostoucí počet lidí s nadváhou a obezitou, u nichž je diabetes téměř nevyhnutelným onemocněním.
„Málo se hýbeme, máme velkou spotřebu vysoce energetických jídel, alkoholu, hlavně piva,“ shrnul zdravotní styl stále širší části populace lékař.
Cukrovky se lidé nebojí a hodují dál
Cukrovka sice na počátku nikterak nebolí a pacienti nepociťují žádné výrazné příznaky onemocnění. Dlouhodobě ale poškozuje srdce a cévy, vážně ohrožuje ledviny a nervový systém. Velkým rizikem u diabetiků je odumírání nervových vláken v dolních končetinách.
„Diabetici mají výrazně vyšší riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody a na tyto komplikace také častěji umírají. Cukrovka je v Česku nejčastější důvod slepoty, potřeby dialýzy v důsledku selhání ledvin nebo neúrazové amputace dolní končetiny u takzvané diabetické nohy,“ doplňuje Ondřej Vrtal.
Problém podle něj je, že pacienti s diagnostikovaným diabetem často odmítají na svém životním stylu cokoliv měnit.
„Přitom pokud by se začali hýbat, jedli zdravěji a zhubli, často diabetes vůbec nemusíme řešit. Mnoho pacientů také zanedbává prevenci u praktického lékaře, a tak o své cukrovce dlouho ani neví,“ říká.
Při mírnějším diabetu stačí podle odborníků jen úprava stravy. V jeho pozdějším stadiu už jsou ale nutné léky nebo injekčně podávaný inzulin. Zmírnit progresy nemoci diabetologové s pomocí moderních léků sice dokáží, ovšem jen při aktivní spolupráci samotného pacienta.
Cukrovka končívá hemodialýzou a transplantací ledvin
V opačném případě, kdy se pacienti neléčí správně, jim může cukrovka poškodit i ledviny. Potom dochází několikrát týdně do zdravotnického zařízení na dialýzu. Anebo je lékaři zařadí na čekatelskou listinu transplantací ledvin. Úspěšnější je od živých dárců, kterým pak zůstává jedna ledvina. Takových dárců ale je podle lékařů nedostatek.
V posledních letech podle statistiky Koordinačního střediska transplantací u nás lékaři transplantují ledvinu 450 až 510 pacientům každý rok. Letos do konce listopadu jich bylo 478 a 36 od žijících dárců.
Pacientům s cukrovkou prvního typu, která se objevuje většinou v mladém věku a nesouvisí s nezdravým životním stylem, lékaři při transplantaci ledviny v ideálně transplantují i slinivku. Transplantace je v tomto případě výhodnější než zatížení dialýzou. Bez přijetí cizího orgánu by musel pacient podle lékařů strávit na dialýze v nemocnici třikrát týdně pět hodin.
„Musíme vyloučit infekce, problémy se srdcem nebo onkologické onemocnění. Cílem je, aby pacient k transplantaci přistupoval v co možná nejlepším zdravotním stavu a ideálně ještě předtím, než podstoupí dialýzu,“ popisuje Radomíra Kožnarová z Centra diabetologie IKEM.
Právě v něm lékaři slinivky transplantují jako v jediném pracoviště v Česku. Vhodného dárce podle ní většinou najdou koordinátoři do jednoho roku. Přičemž nyní jich na náhradní ledvinu v Česku čeká 54.
–ČTK/RED–
