Téměř 100 procent všeobecných sester si stěžuje na bolesti zad. Ukázal to výzkum Národního institutu SYRI. Podle jeho zástupců jsou bolesti zad jednou z příčin, proč sestry odcházejí z oboru a hledají jinou a méně namáhavou práci.
Zdaleka ale nepůjde pouze o záda. Jak pro ZdraveZpravy.cz uvedl ředitel jedné z komerčních pojišťoven, jež využívá znalosti zdravotních sester při práci se svými klienty, důvodem bývá spíše finanční ohodnocení a pohodlnější pracovní podmínky.
„Najali jsme do našeho týmu teď hned několik sester z oddělení chirurgie. Šlo to velice hladce, vlastně velice snadno. Sestrám jsme dali více peněz, to nebyl problém, a potvrdili jsme jim, že u nás noční nevedeme a máme volné víkendy. Sestry kvitovaly jak vyšší finanční ohodnocení, tak volnější pracovní režim,“ říká ředitel pojišťovny, který si ale nepřál být jmenován.
„Až mě překvapilo, jak snadno jsme je přesvědčili, aby k nám nastoupili,“ dodává.
Pojišťovna všeobecné sestry přijímá dlouhodobě. Potřebuje je k tomu, aby pracovaly se zdravotními dotazníky. A nově je chce najímat i na pozice likvidátorů pojistných událostí. To proto, že se likvidátoři bez zdravotního vzdělání v pojistných událostech klientů orientují podstatně hůře, než se v nich dokáží zorientovat sestry.
„Důvod je, že vyřízení pojistné události probíhá podstatně rychleji. A pak také to, že sestry pojistnou událost vyplývající ze zdravotních komplikací přece jen dokáží lépe posoudit,“ upřesňuje ředitel.
Zpátky k bolavým zádům. Sestry mají těžkou práci
„Nárůst osob trpících chronickou bolestí zad pozorujeme v mnoha vyspělých zemích. Studie prokázaly, že obecné rozšíření bolestí dolní části zad se u všeobecných sester a pečovatelek jeví vyšší než u žen podobného věku v obecné populaci,“ říká Andrea Pokorná z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, která výzkum SYRI vedla.
„Naše studie byla omezena na stávající personál, ale nezahrnovala sestry, které opustily nebo změnily výkon povolání kvůli bolestem zad či jiným zdravotním problémům vzniklým při výkonu práce. Podařilo se odhalit jen špičku ledovce,“ dodala.
Podle mluvčího SYRI Filipa Vrány bylo cílem výzkumu zjistit aktuální stav a navrhnout vhodná preventivní opatření. Vrána tvrdí, že profese zdravotní sestry patří k povoláním, která velmi zatěžují pohybový aparát. Ať jde o předklony u lůžka, rotace či opakovanou statickou zátěž dolní páteře při manipulaci s pacientem. Jeho slova potvrzují zkušenosti personálu z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
„Tento problém si uvědomujeme. V minulosti jsme společně s našimi fyzioterapeuty zavedli jako prevenci semináře Škola zad. Zopakujeme je,“ říká tamější náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Jana Zvěřinová.
Nemocnice i proto nakupuje lůžka a pomůcky pro snazší manipulaci s pacientem. To podle Zvěřinové pomáhá, bohužel jen částečně.
„Při péči o pacienty nicméně vzniká řada situací, které vyžadují rychlou, okamžitou reakci, při které sestra myslí zejména na zajištění pomoci pacientovi a starost o záda je vedlejší,“ říká.
Bolesti zad jako nemoc z povolání
Podle Andrey Pokorné česká legislativa neuznává takzvané muskuloskeletální bolesti dolní části zad jako onemocnění, které vzniká v souvislosti s výkonem práce.
„Věřím, že v budoucnu bude možné i zařazení bolestí zad mezi nemoci z povolání,“ tvrdí.
Aktuální situace ohledně bolestí zad jako nemoci z povolání si stojí tak, že seznam uznaných nemocí z povolání rozšíří těžké poškození bederní páteře od ledna příštího roku. Pracovníci s touto nemocí dostanou odškodnění, náhradu za ztrátu výdělku, bolestné a stát jim uhradí také náklady na léčbu.
Nařízení o uznání těžkého poškození bederní páteře za nemoc z povolání začala projednávat již vláda Bohuslava Sobotky, dnes bývalého člena ČSSD, v polovině roku 2017. Ke konečnému schválení nařízení došlo ale až loni, kdy zařazení této nemoci na seznam nemocí z povolání schválil vládní kabinet Andreje Babiše [ANO].
„Vláda schválila [13.12.] zařazení těžkého poškození bederní páteře způsobeného dlouhodobou těžkou fyzickou prací do seznamu nemocí z povolání,“ potvrdilo Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] v tiskové zprávě z loňského roku.
Poškození bederní páteře bude od ledna 2023 nemoc z povolání
Podle odhadů MPSV se u nás uznání onemocnění ročně dotkne přibližně 25 pracovníků. Výši výdajů spojených s uznáváním nové nemoci z povolání resort bohužel odhadnout nedokázal. Jeho zástupci jsou ale spokojení. Schválením nové nemoci z povolání došlo ke sladění českého seznamu nemocí z povolání s důležitými dokumenty Evropské unie, Mezinárodní organizace práce [ILO] a s úrovní ochrany zaměstnanců v ostatních státech Evropy. A naplňuje tak podle MPSV i preventivní záměr.
–DNA/ČTK–
