Specialistům na hrudní chirurgii uvolňují ruce robotičtí pomocníci. Nově i u resekcí slinivky břišní, které s pomocí robota jako první v Česku provádějí lékaři z chirurgické kliniky FN Olomouc.
Jednu robotickou enukleaci slinivky břišní, zjednodušeně řečeno jakési vydloubnutí ohraničené nádorové tkáně, a dvě částečné resekce provedli koncem listopadu specialisté z I. chirurgické kliniky FN Olomouc. Šlo o vůbec první resekce části slinivky břišní provedené s pomocí robota v České republice.
„Námi provedenými resekcemi slinivky břišní došlo oficiálně k rozšíření spektra robotických výkonů a otevřela se další z cest pro robotickou chirurgii,“ říká primář kliniky doc. Martin Loveček, který společně s Pavlem Skalickým vedl při výkonu tým hepatopankreatobiliární [HPB] chirurgie.
Podle Lovečka má robotická chirurgie velkou budoucnost a bude se postupně rozšiřovat i do dalších oblastí. Cílem jeho týmu je zavést robotickou pankreatickou chirurgii jako standardní metodu léčby některých nádorových onemocnění slinivky. První robotické operaci na slinivce břišní v olomoucké fakultní nemocnici se účastnili i lékaři ze zahraničí.
V Olomouci lékařům pomáhá robot da Vinci Xi
Při unikátních zákrocích na slinivce břišní chirurgům v olomoucké nemocnici pomohl a bude nadále pomáhat robotický systém da Vinci Xi. Dosud jej používali operatéři hlavně při zákrocích v urologii, gynekologii a nověji i ORL. Podle Lovečka nejsou robotické resekční výkony na slinivce břišní ve světě žádná novinka. Provádí se v poměrně širokém rozsahu.
„My jsme zatím roboticky provedli jednu enukleaci a dvě částečné resekce, v jednom případě i se slezinou, což je někdy nutná součást operačního výkonu. Je třeba říci, že robotická chirurgie je do značné míry závislá na kvalitní přípravě operatérů, v podstatě na tréninku,“ říká primář Loveček.
Do příštího roku se podle něj chtějí lékaři na klinice naučit vše, včetně úplné resekce slinivky břišní. Robotická chirurgie s sebou totiž ve srovnání s běžnou chirurgií přináší nejednu výhodu, to hlavně pro pacienta. Podle něj je k pacientovu tělu podstatně šetrnější a zvyšuje operační kapacity nemocnice.
„U velké části těchto výkonů si vystačíme s několika malými rankami. Naproti tomu klasický postup vyžaduje mnohdy řez přes celé břicho. Navíc při robotické operaci otevíráme pacienta jen na chvíli během samotného výkonu,“ přibližuje Loveček.
Robotický výkon snižuje počet dní hospitalizace
To vše podle něj značí menší operační stres organismu i významně menší reakci na něj oproti prozatím standardní otevřené operaci. Robotické výkony zkracují i dobu hospitalizací. Zatímco po tradiční operaci zůstává pacient v nemocnici dalších dvanáct až čtrnáct dní, u robotického výkonu jde domů i po jednom týdnu, případně i dříve.
„To i znamená, že uvolní lůžko pro dalšího klienta. Navíc je rychleji mobilizován, potřebuje méně analgetik a vyskytuje se méně komplikací,“ říká přednosta kliniky doc. Dušan Klos.
To vše přináší výhody pro pacienta i úspory pro zdravotnické zařízení. Nyní po zavedené robotické kolorektální chirurgii a aktuální pankreatické chirurgii bude na klinice následovat i oblast plicní a hrudní robotické chirurgie.
„V České republice aktuálně provádíme nejvyšší počet resekčních výkonů na slinivce břišní. Zároveň také vnímáme neustálý nárůst počtu pacientů, a právě robotická chirurgie může být cestou, jak se s touto skutečností vyrovnat,“ říká Martin Loveček.
Vyšší výkonnost zařízení dovolí i další personální posílení. A vedení nemocnice dokonce zvažuje pořízení druhého robotického systému.
Rakovina slinivky trápí celý svět
Ročně rakovinu slinivky břišní v Česku lékaři potvrdí přibližně 2 500 pacientům. Podle dat Národního registru onkologických nemocí u nás v roce 2020 nemoc diagnostikovali 2 504 pacientům, 2 327 jich zemřelo. Pro srovnání o deset let dříve, v roce 2000 karcinomem onemocnělo 1 608 pacientů, zemřelo jich 1 471.
„Rakovina slinivky trápí celý svět. Za posledních čtyřicet let jsme nezaznamenali žádné zlepšení, většina pacientů zemře, a to v prvním roce od diagnózy,“ uvedl u příležitosti nedávného Světového dne boje s rakovinou slinivky břišní doc. David Hoskovec z 1. Chirurgické kliniky – hrudní, břišní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze.
Zhruba 70 procent pacientů vzhledem k rozsahu a stadiu onemocnění žádnou léčbu nedostává. Přibližně jen 20 procent pacientů totiž je podle Hoskovce operovatelných. K operaci se jich ale dostane přibližně polovina z nich. Zhruba 20 až 40 procent pacientů vyžaduje před samotným chirurgickým zákrokem ještě léčbu, obvykle radioterapií.
„Chirurgický výkon je radikální, zvýšili jsem radikalitu operací, zvětšuje se množství odstranění tkáně. Jsme schopni operovat na cévách, na žílách, technicky to zvládáme,“ řekl s tím, že zásadní je, aby se pacient dostal na operační sál včas.
K rozvoji péče o pacienty s karcinomem pankreatu by podle něj přispěla centralizace pacientů do vymezených zařízení, kde by se o ně staraly týmy specialistů.
„Pacienty je třeba centralizovat, aby se operovalo tam, kde s tím mají zkušenosti,“ tvrdí a dodává, že v Česku by v ideálním případě šlo o deset maximálně patnáct pracovišť.
K rozvoji karcinomu slinivky břišní přispívá kouření
Přesnou příčinu vzniku rakoviny slinivky břišní odborníci zatím neznají. Ale vědí, že k rozvoji onemocnění přispívá kouření a konzumace alkoholu. Kuřáci cigaret mají až třikrát větší pravděpodobnost, že onemocní karcinomem slinivky. Mezi rizika patří i obezita, zánět slinivky břišní, cirhóza jater, diabetes a věk. Podle lékařů se nejvíc nádorů objeví u lidí nad 65 let. U menší části pacientů sehrává roli i dědičnost.
Nádor slinivky břišní podle zkušeností lékařů o sobě nedává dlouhou dobu nijak zvlášť vědět. Pacient na sobě nepozoruje žádné nápadné změny a zdravotní potíže. Na karcinom, bohužel obvykle už v jeho pokročilejším stadiu, pacienta upozorní bolest v nadbřišku, bolesti zad, nevolnosti, nechutenství a váhový úbytek. Dále projevy neinfekční žloutenky, jílovitá, průjmovitá stolice, záněty žil, které se opakují bez zjevného důvodu a nově potvrzený diabetes 2. typu.
