Do sexuologické ambulance ve zlínské nemocnici T. Bati chodí více muži než ženy. Podle jejího vedoucího Pavla Havelky v ní lékaři často musejí být i psychology. Sexuologické potíže totiž mají i psychogenní příčiny. A na ty léky příliš nezabírají.
Sexuologická ambulance v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně je jediným pracovištěm svého druhu v kraji. V provozu je teprve od loňského října. O pacienty ale nouzi rozhodně nemá. Zhruba ze 70 procent ji navštěvují muži. Ti s lékaři nejčastěji řeší poruchy erekce a předčasnou ejakulaci.
„My můžeme podrobným rozebráním anamnézy vypátrat nějakou jasnou příčinu, jako je kardiovaskulární onemocnění, cukrovka nebo medikace, mající negativní vliv na sexuální funkce, anebo se jedná o psychogenní příčinu problému,“ popisuje práci v ambulanci Pavel Havelka, zástupce primáře Gynekologicko-porodnického oddělení, který sexuologickou ambulanci vede.
Pokud lékař zjistí, že zdravotní problém má kořeny v psychologickém rozpoložení pacienta, pak je podle něj nutné pracovat hlavou. A začne se pracovat na nastavení určitých správných návyků.
Sexuologické potíže řeší i léčebná terapie v páru
Psychologickou pomoc při řešení sexuálních obtíží ale vyžadují i ženy. I když ty navštěvují ambulanci o něco méně než muži. K lékaři je podle Havelky obvykle přivedou dlouhodobé poruchy sexuální touhy, orgasmu nebo bolestivý pohlavní styk.
„Pokud nejde o jasnou příčinu, kterou můžeme objevit, jako je například endometrióza [gynekologické onemocnění, pozn. red.] nebo onkologická léčba, je často nutná spíše psychologická intervence,“ říká Pavel Havelka s tím, že v takové situaci doporučuje léčebnou terapii v páru.
V ambulanci zdravotníci řeší i sexuologické potíže u pacientů s mentálním hendikepem. Jejich léčba podle Havelky ale vyžaduje speciální přístup a je o něco složitější. Do ordinace docházejí i se svými rodiči nebo v doprovodu personálu ústavu, ve kterém pobývají. Za zásadní pro úspěšnou léčbu těchto pacientů považuje Havelka trpělivost, empatii a navázání dobrého vztahu s pacientem. Neméně důležitá je u nich prevenci a vzdělávání.
K práci sexuologa Pavel Havelka říká, že při ní lékaři bývají často i psychology. Většinu problémů totiž nezvládnou vyléčit pouhým nasazením léků. V komplikovanějších případech se obracejí i na kolegy psychology, kteří i v oblasti sexuologie pacientům velmi pomáhají.
I ve Zlíně sexuologové pomáhají transgenderům
I ve zlínské sexuologické ambulanci lékaři pečují o transgenderové pacienty. Péče o ně je podle Havelky podstatně podrobnější a časově náročnější. Lékaři zjišťují, jestli jde u pacienta skutečně o transsexualitu. Anebo třeba o jiné onemocnění. Minimálně rok docházejí tito pacienti do ambulance, přičemž procházejí takzvaným real life testem. Ten spočívá v tom, že pacienti vystupují v roli opačného pohlaví. Změní si jméno na jeho neutrální podobu, muži si depilují vousy a ženy si nechají odstranit prsní žlázy. K tomu už pacientům lékaři předepisují i hormonální léčbu.
„Je to proces, který trvá minimálně rok, většinou se však jedná o mnohem delší časový úsek. Vhodné jsou kontroly v sexuologické ambulanci, ale doporučuji i pravidelné návštěvy u psychologa,“ popisuje Havelka.
Prvotní terapie a real life test podle něj končí až schválením, nebo odmítnutím změny pohlaví a kastrační operací. O čemž rozhoduje odborná komise ustanovená Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR].
„Práce s transsexuály je na mnoho let, zatím to ale vždy byly velmi příjemné osoby a často je s nimi lepší spolupráce než s pacienty s banálnější diagnózou, ale o to konfliktnějšími,“ hodnotí skupiny pacientů Pavel Havelka.
P. Havelka: Školám chybí sexuální výchova
Jsou tu ale i novinky. Ve zlínské sexuologické ambulanci od ledna 2023 zavedou konzultace týkající se mužské sterility, včetně hodnocení spermiogramu a případné nastavení léčby.
„Jde sice o dlouhodobější léčbu, v současné době je však léčba mužské sterility trochu zanedbávaná, přestože může přinést velmi dobré výsledky,“ říká Pavel Havelka, který se věnuje mimo jiné osvětě nejrůznějších sexuologických témat a zaměřuje se i na vzdělávání žáků základních a středních škol.
Právě u nich spatřuje velký deficit našeho školství a sexuální výchovy, která je na školách většinou podceňována, často až přehlížena. A to je podle něj chyba.
„Snažím se v přednáškách spíše ukazovat na správné vztahy, nejen sexuální ale i partnerské. A možná trochu odvést děti a dospívající od mobilů, počítačů, tabletů, ukázat jim, že existují také jiné vztahy a vazby než pouze ty virtuální,“ říká závěrem vedoucí lékař sexuologické ambulance zlínské Nemocnice T. Bati Pavel Havelka.
–RED–
