Asi 2,4 miliardy lidí na světě žije ve vzdálenosti sta kilometrů od mořského pobřeží. Mnohem víc lidí žije v blízkosti řek, říček, potoků a jezer. Obtížný přístup a znečištění jim ale brání v tom, aby si kontakty s vodami upevňovali zdraví.
Ve snaze otevřít vodní svět více lidem, obracejí někteří odborníci pozornost na vytváření a znovuobjevování přínosů vodních ploch i v městském prostředí. Část z nich zastřešuje evropský projekt Blue Health. Funguje od roku 2016 a shromažďuje informace dokládající zdravotní přínosy modré infrastruktury v městském prostředí.
„Jde o celoevropskou iniciativu, která zkoumá vztah mezi modrými městskými zónami a zdraví obyvatel. K tomu kombinuje interdisciplinární přístup,“ stojí na stránkách projektu.
Přitažlivost vodních ploch projekt sleduje ze všech možných aspektů. V Blue Health pracují epidemiologové, odborníci na veřejné zdraví i na rozvoj měst. Snaží se sladit podobu modrých míst ve městech a také změřit vliv těchto změn na lidské zdraví.
V jednom z projektů se vědci zaměřili na osvěžení veřejných modrých zón. Vybudovali cesty podél řeky nebo vystavěli pontony vytvářející odpočinkové plochy nad vodní hladinou. To vše vedlo ke zlepšení nálady lidí ve městech. Jejich obyvatelé i návštěvníci výzkumníkům potvrdili lepší psychický stav a větší spokojenost se životem poté, kdy k těmto malým změnám došlo. Jedním z překvapivých výstupů evropského projektu je zjištění, že na lidskou duši blahodárně působí i sledování přírodních dokumentů.
I ve vodním světě vše souvisí se vším
Statistiky ukazují, že k mořskému pobřeží se každoročně vypraví 270 milionů Britů. Nejčastěji si na něm hrají s dětmi. Často i pořádají pikniky, procházejí se a venčí psy. Překvapivě až na pátém místě patří k důvodu návštěvy pobřeží opalování a projížďky na malých plavidlech podél pobřeží. To svědčí o tom, že blahodárné účinky vodního světa lidi podvědomě lákají a někteří si je i uvědomují.
„Vodní prostory mají pozitivní vliv nejen na stav ekosystému, ale i na zdraví těch, kteří je navštíví,“ říká epidemiolog na University of Exeter a výzkumník při Blue Health James Grellier.
Podle něj není žádné překvapení, že čas strávený v přírodě je pro zdraví člověka přínosnější než víkendové nákupy v supermarketech. Zároveň zdůrazňuje, že příroda musí být lidem dobře dostupná.
„A přístupná příroda není zprivatizovaná marina nebo luxusní obytná zóna osazená zelení, ale obehnaná vysokým plotem. To vše obyvatele měst spíše rozděluje,“ tvrdí s tím, že to by si měli uvědomit lidé stejně jako politici.
The Wave není jen o surfování
To, že lidé mají vodní svět rádi, dokládají i v poslední době hlavně u dětí oblíbené velké akvaparky. Jsou tu ale i další příklady, kdy se blahodárný vliv „vodních radovánek“ spojuje s byznysem a místo stresu nabízí příjemné místo k odreagování.
Na předměstí největšího města jihozápadní Anglie Bristolu nedávno vybudovali 30hektarovou „zahradu vln“ známou jako The Wave. Lidé k ní chodí na procházky, ale hlavně pak za surfováním. Areál [viz níže] leží 20 minut jízdy autem od centra města a je vůbec prvním vnitrozemským zařízením svého druhu.
„Na našem umělém jezeře se vzdouvají ´perfektní vlny´ vhodné pro surfování. Není to ovšem míněno jako pouťová atrakce. Jde o centrum surfové terapie, které navštěvují městské děti, náboženské komunity a invalidé. Tedy skupiny obyvatel, které se mohou cítit vyřazené ze společnosti, a hlavně z vodních radovánek,“ píše se na stránkách The Wave.
Příkladem budiž jedna z mnohých spoluprací projektu The Wave, konkrétně s Open Minds Active, sociální organizací, která nabízí šestitýdenní kurz surfování muslimským ženám. Vše samozřejmě v patřičném koupacím úboru, ženskými instruktorkami a v lekcích oddělených od kurzů surfování pro muže. Cílem je odstraňovat kulturní bariéry.
„Nevěděla jsem, jestli to bude pro mě. Nosím šátek a dlouhé šaty. Je to ale ta nejlepší a nejpřirozenější věc, co jsem kdy zažila,“ pochvaluje si jedna z účastnic kurzu Sarah Ahmedová.
Jelikož bydlí na předměstí Bristolu, jsou nyní pro ni i její rodinu vycházky do přírody mnohem důležitější.
„K jezerům jsme nikdy nechodili a nikdy nás ani nenapadlo si tam jít zaplavat. Nyní tam s dětmi ale chodíme často,“ dodává.
Péče o životní prostředí jde ruku v ruce s péčí o zdraví
„Ať se potápíme nebo jen kolem vody procházíme, výzkumy potvrzují, že přítomnost modrého živlu má na náš organizmus v každém případě příznivé účinky,“ říká výzkumník při Blue Health James Grellier.
Dodává ale, že mnohé britské řeky se změnily ve špinavé stoky. Cituje parlamentní komisi, která je popisuje jako „břečku a koktejl chemikálií, hnojiv a odpadů“. Podle komise pouze 14 procent britských řek v roce 2019 splňovalo dobré ekologické standardy. A to je velký problém. Což se ukázalo i v nedávné době pandemie covidu, kdy touha lidí po návštěvách přírody a vodního světa stoupla. Vědci z Blue Health příkladem jmenují obyvatele britského pobřežního městečka Cornish.
„Před lockdownem jsme měli moře skoro za samozřejmost. V době lockdownu ale byly procházky kolem pobřeží jediná možná aktivita. Oblíbili si je mnozí místní a začali přijíždět i lidé z okolí. Mnozí z nich se vracejí, i když už žádné lockdowny nemáme,“ říká spolupracovnice Blue Health a obyvatelka Cornishe Michelle Tester-Jonesová.
Jamese Grelliera její slova nijak nepřekvapují. Cituje studii, které potvrzuje, že Angličané, kteří žijí na pobřeží, se obecně těší lepšímu zdraví. Další studie ukazuje, jak pobyt v přírodě zlepšuje duševní i tělesnou kondici.
„Tak například třiatřicet procent Angličanů dotázaných v průzkumu Blue Health si stěžuje na zdravotní nepohodu. Ty stejné problémy ale má jen 17 procent obyvatel Cornwallu, kam Cornish patří,“ popisuje Grelliera.
Doktor Lewis Elliot, environmentální psycholog z University of Exeter a autor zmíněné studie věří, že tyto poznatky jsou důležité pro rozvoj přímořských oblastí: „Víme, že vodní svět má pozitivní vliv na zdraví, pohodu i ekonomiku.“
Michal Achremenko
