Lékárníci opět apelovali na změny systému úhrad v lékárenství, mimořádný výdej léků na předpis v lékárně i očkování v lékárnách. Ve všech případech jde o systémové změny, které podle nich nemusejí přijít hned, ale prospěly by všem.
Prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs na dnešním [22.11.] setkání s novináři uvedl, že pokud lékárníci vydávají levné léky na předpis, mají i nižší profit. Podle něj je proto třeba změnit poměry mezi fixní a maržovou platbou. Argumentoval tím, že zatímco objem peněz do ostatních segmentů zdravotní péče jenom roste, v případě lékáren dlouhodobě stagnuje.
„Pokud bychom si vzali období od roku 2012 do roku 2021, tak zatímco v některých segmentech úhrady zdravotních pojišťoven rostly o 80 až 100 procent, u lékárníků tento růst činí zhruba necelých sedm procent,“ uvedl.
Podle něj je důležité, aby úhrady lékárníků zohledňovaly poskytnutou péči pacientům, a aby nestály na ceně léků. Upozornil, že problém spočívá i v nastavení obchodní přirážky za léky, o níž se lékárníci dělí s distributory.
„Setkáváme se s excesy, kdy si distributor vezme celou obchodní přirážku a ta lékárna pracuje de facto zadarmo. To znamená, že i zde by stálo za úvahu, jak tuto obchodní přirážku rozdělit,“ uvedl s dovětkem, že výše popsaná praxe de facto nuluje navýšení takzvaného signálního výkonu pro lékárníky.
Systém úhrad je v základu špatný, tvrdí ČLnK
Podle lékárníků by se úhradový systém měl více posunout k výkonovému systému. V této souvislosti upozornili, že aktuální mechanismus vychází z regulovaných cen léků. A ty jsou v drtivé většině velice nízké. Což negativně dopadá na hospodaření lékáren, zvlášť pak v současné době rychlého zdražování.
„Ten systém úhrad a cen léků plošně není schopen vůbec reagovat na současnou situaci, kdy stejně jako ostatní i lékárníky trápí inflace a rostoucí náklady na provoz lékáren,“ uvedl pro ZdraveZpravy.cz Aleš Krebs.
Podle něj se v České republice uplatňovaný důraz na co nejnižší cenu regulovaných léčiv může do budoucna vymstít třeba i v tom, že se dané léky nevyplatí výrobcům prodávat na českém trhu. To může jen dál prohlubovat problémy s výpadky léků na trhu. Na stejné riziko nedávno nezávisle na ČLnK upozornil ředitel společnosti Zentiva Boris Sananes.
„Počítáme, že jenom náš pražský závod bude mít o 300 až 400 milionů vyšší náklady za energii letos oproti loňskému roku. Ceny léků jsou regulované, proto nelze zvyšování nákladů promítat do konečné ceny. To znamená, že i my se nyní dostáváme do situací, kdy se rozhodujeme, které léky budeme schopni dál vyrábět, ale které už dál vyrábět nebudeme,“ uvedl Sananes pro ekonomický server FinTag.cz.
Upřesnil, že firma ze stejných důvodů ukončila výrobu jednoho z léků pro německý trh. Což značí, že daný lék na německý trh, kde se ceny léků soutěží s důrazem na cenu nejnižší, dodává jen jeden dodavatel. Dojde-li v jeho případě k problémům v dodávkách, potíže bude mít celé Německo.
„Teď již mnohdy nejde o to, kolik na léku vyděláme, ale zda ho vůbec dokážeme vyrobit, abychom na něm neztráceli,“ doplnil šéf Zentivy.
Jakkoli se o změnách stanovování cen hlavně generických léků v Česku mluví dlouhodobě, podle zástupců ČLnK není známo, že by se tím na Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR] někdo odpovědně zabýval. Svou roli v celé věci hrají podle viceprezidenta ČLnK Martina Kopeckého i zdravotní pojišťovny.
„Zdravotní pojišťovny v drtivé většině ještě navíc tlačí na snížení ceny léčiv. I když mohou postupovat i obráceně,“ uvedl s tím, že to se děje jen zcela výjimečně.
„Ta praxe je spíše taková, že stačí, aby se zvýšením ceny léků nesouhlasila jedna z tuzemských zdravotních pojišťoven, a cena jeho úhrady se nezvýší. I když by ostatní pojišťovny byly nakrásně pro,“ řekl s tím, že zdravotní pojišťovny nenesou odpovědnost za to, zda je u nás daný lék dostupný, či nikoli.
Lékárníci současnou situaci zvládají „složitě“
Na otázku redakce ZdraveZpravy.cz, jak lékárníci zvládají aktuální růst vstupů, Aleš Krebs odpověděl, že zejména ty menší ho zvládají „složitě“.
„V krizi, jako je ta současná, se ten problém nastavení cen léků a úhrad jen prohlubuje. Náklady vzrostly skokově, ale nikoli příjmy,“ uvedl.
Mluvčí ČLnK Michaela Bažantová doplnila, že lékárny nemohou na současnou situaci u regulovaných cen léčiv reagovat zvýšením ceny. Pro jejich ekonomiku jsou ale regulované ceny léků na předpis klíčové.
„Cenově regulované léky na předpis přitom činí zhruba polovinu příjmů lékárny,“ vysvětlila.
Podle ní oproti dvouciferné inflaci navíc podstatně méně zdražují i ceny léků ve volném prodeji. Ty podle jejích slov stouply o pět až šest procent. Co se týče další podpory lékáren uvedla, že se nabízí pomoc odlehlým lékárnám ze strany zdravotních pojišťoven. Tím však veškerá přímá podpora lékáren končí.
„A i tato podpora je omezena podáním žádosti jednou za rok v říjnu,“ doplnila.
K aktuálnímu ekonomickému zdraví lékáren se vyjádřil i Martin Kopecký. Ten ho popsal na příkladu své vlastní lékárny. Řekl, že zaměstnancům nemůže zvýšit platy navzdory zdražování automaticky, ale až poté, kdy dostane zálohy za výdej léků. A ani to není jisté. Rozhodnutí bude předcházet bilance výdajů a příjmů. Což značí, že z hlediska výše úhrad je bez jakékoli predikovatelné finanční rezervy.
„Jsme v situaci, kdyby se měli přidat peníze do lékárenské péče,“ shrnul situaci v lékárenství Aleš Krebs.
Mimořádný výdej léků v lékárnách
Zástupci ČLnK na setkání s novináři blíže představili své plány na takzvaný mimořádný výdej léků na předpis v situaci, kdy pacient není z různých důvodů v kontaktu se svým lékařem. Pro svou chronickou nemoc ale potřebuje vydat lék předpis.
Argumentovali průzkumem, z něhož vyplynulo, že 17 procent populace zná situaci, kdy nedostane předepsaný lék, protože nemá recept kvůli nedostupnosti ošetřujícího lékaře. V takovém případě více než 90 procent respondentů souhlasí s možností výdeje léku od lékárníka.
„Zkuste si dnes zavolat ke svému lékaři,“ konstatoval v této souvislosti Martin Kopecký s tím, že realita je taková, že se mu nejspíš „nedovoláte“.
Takové situace nejsou podle lékárníků v praxi žádnou výjimkou. Pravidelně je řeší hlavně o prázdninách, v době dovolených a vánočních svátcích. Pacientům lékárník za stávající situace nemůže daný lék bez předložení předpisu vydat a pacient si pro něj musí například na pohotovost nebo k jinému lékaři. Po změně by mohl lékárník ve výjimečných případech lék vydat nouzově.
„Lékárník by vydal v jasně definované situaci chronicky užívaný lék na dobu nezbytně nutnou přímo v lékárně. A to vždy po kontrole lékového záznamu pacienta. Takto to už funguje v mnoha evropských zemích,“ popsal Aleš Krebs.
„My nyní pracujeme na celé té koncepci. Až ji budeme mít, tak ji předložíme,“ dodal.
Lékárníci chtějí očkovat, ale nemohou
Zástupci ČLnK se vyjádřili i k možnosti očkování v lékárnách. Zdůraznili, že nově se v lékárnách očkuje proti covidu nebo chřipce v Německu. Ke stejnému kroku se chystá i Rumunsko. Očkování v lékárnách chystá Belgie a na Slovensku lékárníci zřejmě začnou očkovat již v příštím roce.
„Nyní se očkuje v lékárnách v jedenácti evropských zemích a další rychle přibývají. I z tohoto důvodu mluvíme o tom, že očkování v lékárnách by mohlo být i v České republice, protože dává smysl,“ uvedl Martin Kopecký.
Prakticky popsal průběh očkování v lékárnách v Polsku: „Přijde pacient. Vyplní dotazník. Pak odejde do místnosti, která po dobu očkování nesmí být používána k ničemu jinému než k očkování. Dle zákona místnost musí mít umyvadlo, třeba i přenosné. Po naočkování pacient čeká 15 minut, to může být v jakémkoli dalším prostoru lékárny.“
Aleš Krebs pak v této souvislosti doplnil, že pokud by očkování v lékárnách v Česku zvýšilo proočkovanost, tak už se z něj stává zřejmý předmět veřejného zájmu.
Daniel Tácha
