Příspěvkové lázně mohou být pro pacienty hůře dostupné. Účty za energie lázním často vzrostly až trojnásobně, potraviny o polovinu. Platby od zdravotních pojišťoven se příští rok navýší o deset procent.
Příspěvková lázeňská péče patří mezi částečně hrazenou zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny pacientovi platí léčebnou péči a pacient si hradí stravu a ubytování.
I přes úsporná opatření pro snížení spotřeby energií v lázeňských zařízeních se stávají jejich provozy kvůli vysokým cenám energií často neúnosné. Podle jednatele společnosti Lázně Hotel Vráž Jiřího Jandy energie letos podražily zhruba trojnásobně, potraviny až o polovinu.
„Situaci řešíme investicemi do technologií na úsporu energií a úsporami v provozu. Valorizovaná úhradová vyhláška nám přinese příští rok o 10 procent vyšší příjmy pojišťoven,“ uvedl Janda na tiskové konferenci pacientské organizace Unie Roska, která se zaměřuje na pomoc pacientům s roztroušenou sklerózou.
Za energie lázně letos podle něj ale platí 400 tisíc korun měsíčně, před zdražením to byla polovina, tedy 200 tisíc korun. Teplo, jak uvedl Janda, podražilo lázním také dvojnásobně, lázně vytápění přijde na půl milionu korun měsíčně.
Pokud pojišťovna hradí pacientovi pobyt kompletně, dostanou za něj přesnou částku stanovenou v létě předcházejícího roku. U příspěvkových lázní pacient doplácí na 14 až 21 dní trvající pobyt řádově desetitisíce korun.
Neúnosná se stává i komplexní lázeňská péče
O kritické situaci v léčebně lázeňském segmentu promluvil minulý měsíc na sněmovním Výboru pro zdravotnictví i jeden z jeho členů poslanec Jan Kuchař [STAN], který je současně předsedou Sdružení lázeňských míst České republiky [SLM].
„Po celé republice už mám hlášeno, že spousta lázeňských domů bude od ledna tuto péči pojišťovnám odmítat. A uchýlí se buď k samoplátcům, případně minimálně do dubna uzavřou léčebně-rehabilitační péči v Česku,“ řekl poslanec za Karlovarský kraj Jan Kuchař.
Důvodem jsou podle něj vysoké náklady na energie, potraviny, zdravotní péči a další provoz, které stávající ani pro další rok nasmlouvané úhrady z veřejného zdravotního pojištění nepokryjí.
„V současné době pojišťovna platí podle diagnózy zhruba 1 400 korun za lůžko/den,“ uvedl Kuchař s tím, že z této částky musí poskytovatel zdravotních služeb, respektive lázeňské zařízení pokrýt náklady na ubytování, stravování a zajistit tři léčebné procedury denně.
„To všichni vidíme, že je absolutně nereálné,“ dodal s tím, že ceny za energie zařízením narostly enormně a za 1 400 korun se taková zdravotní péče i přes zastropované ceny energií poskytovat nedá.
I příspěvkové lázně pacientům pomáhají
Pacientům s roztroušenou sklerózou lázeňská a rehabilitační péče a cvičení pomáhá v zachování pohyblivosti. Nárok na kompletní úhradu lázní mají jednou za dva roky.
„Pravidelné cvičení může pomoci se zvládáním symptomů spojených s roztroušenou sklerózou, tedy s bolestí, únavou či svalovou slabostí. Pomáhá také obnovovat ztracené motorické funkce,“ řekla Barbora Staníčková, která pacienty rehabilituje v pražské Všeobecné fakultní nemocnici [VFN].
„Jsem přesvědčen, že komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče je jen velmi těžce nahraditelná. Navíc stále opakuji a říkám, že u lázní musíme vnímat minimálně dvě roviny. Tu, kdy dochází k léčení již vzniklých problémů a druhou takzvaně preventivní. Já osobně velmi podporuji i tu preventivní, protože investice do zdraví je jedna z nejlepších investic do budoucnosti celého národa,“ uvedl v této souvislosti v nedávném rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz Jan Kuchař.
Příčina roztroušené sklerózy jako chronického zánětlivého onemocnění centrálního nervového systému není známa. Každý rok lékaři diagnostikují 700 až 800 nových případů. Typickým příznakem je střídání záchvatů a období zdánlivého klidu. Asi 70 procent nemocných jsou ženy, většinou se u nich nemoc projeví v mladém věku.
–ČTK/VRN–
