50 tisíc lidí loni skončilo v pracovní neschopnosti kvůli psychiatrické diagnóze. Častěji šlo o ženy než muže. Vyplývá to z ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR].
Největší podíl na pracovní neschopnosti z psychiatrických diagnóz měly u obou pohlaví diagnózy F4 [bez F42] neurotické poruchy. Druhou nejpočetnější skupinou byly diagnózy depresivní fáze a depresivní periodická porucha [F32–F33].
U mužů tvořila další početnou skupinu diagnóza F10
- Poruchy způsobené užíváním alkoholu.
U žen tvořila další početnou skupinou diagnóza F2
- Schizofrenie.
Ukazatelé pracovní neschopnosti podle skupin psychiatrických diagnóz a pohlaví
[Zdroj: ÚZIS]
Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti loni činila 94,9 dne. Ženy s psychiatrickou diagnózou loni strávily v pracovní neschopnosti průměrně o osm dní déle než muži. Jejich průměrná délka indispozice dosáhla 89,7 dne.
Vyplacené invalidní důchody
Loni stát vyplatil 28 896 invalidních důchodů 1. stupně, 14 923 invalidních důchodů 2. stupně a 61 709 důchodů 3. stupně. Nejčastěji se invalidní důchody s psychiatrickými diagnózami [F00–F99] vyplácely pro skupinu F7 – Mentální retardace, druhou nejčastější skupinou byla F2 – Schizofrenie.
Počet vyplácených invalidních důchodů v roce 2021 dle psychiatrických diagnóz
[Zdroj: ÚZIS]
Nejvíce invalidních důchodů všech stupňů bylo vyplaceno osobám ve věku 50–59 let. Ročenka se věnuje i aktuální situaci zdravotní péče pro pacienty s diagnózami F00,
F01, F02, F03, G30, G31 nebo užívajícími léky proti demenci. To znamená hlavně Alzheimerova nemoc a jiné neurčené demence.
Ambulantní psychiatrická péče
Jak vypadají kapacity české ambulantní psychiatrické péče? I na to odpoví dokument ÚZIS. Nabízí totiž i počty evidovaných poskytovatelů ambulantních psychiatrických zdravotních služeb.
[Zdroj: ÚZIS]
Dlouhodobá lůžková psychiatrická péče
Za dlouhodobou psychiatrickou hospitalizaci ročenka považuje takovou, u které pacient nestrávil ani jeden den na akutním lůžku. A také mu byla ukončena na pracovišti s odborností dlouhodobé psychiatrické péče. Pokud do 21 dní [včetně] po ní následuje další hospitalizace v témže zdravotnickém zařízení, jde o jednu hospitalizaci. První a poslední den hospitalizace se počítá jako jeden den.
Počet ukončených hospitalizací podle oboru pracoviště – děti
[Zdroj: ÚZIS]
Kapitola se věnuje i vývoji počtu dlouhodobých lůžek podle oboru pracoviště. K dispozici jsou počty ukončených hospitalizací na pracovištích s odborností dlouhodobé psychiatrické péče. Statistika sleduje zvlášť muže, ženy i děti.
–DNA–
