Zdravotní pojišťovny se vzhledem k neúměrně rostoucím výdajům na úhrady zdravotní péče obávají o svou platební schopnost. Letošní a příští rok ztráty pokryjí z rezerv. Ale neví, jak ufinancují stále náročnější zdravotnictví potom.
Zdravotní pojišťovny půjdou podle ekonomické predikce Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] zveřejněné v návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2023 v hospodaření do záporných čísel. Podle ní mají náklady veřejného zdravotního pojištění v příštím roce dosáhnout 471,7 miliardy korun. Oproti tomu příjmy pojišťoven v roce 2023 mají podle úřadu dosáhnout 432 miliardy korun. Deficity pojišťovny vyrovnají ze svých rezerv.
„Když srovnáme vývoj nákladů ve zdravotnictví v letech 2019 až 2022, tak i při započtení letošní extrémní inflace rostly náklady veřejného zdravotního pojištění skoro dvakrát tolik,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislav Friedrich.
Porovnání inflace, růstu HDP a růstu nákladů systému zdravotního pojištění
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | kumulovaně | |
| Inflace | 2,8 % | 3,2 % | 3,8 % | odhad 17 % | 28,8 % |
| Růst HDP | 2,3 % | -5,6% | 3,3 % | odhad 2,2 % | 1,9 % |
| Růst nákladů veřej. zdrav. pojištění | 9,0 % | 13,7 % | 14,8 % | 6,8 % | 50,6 % |
| Příjmy veřej. zdrav. pojištění | 326 mld | 353 mld | 400,4 mld | odhad 428,8 mld | – |
| Výdaje veřej. zdrav. pojištění | 311 mld | 359 mld | 427 mld | odhad 471,7 mld | – |
[Zdroj: SZP ČR]
Vysvětlení trendu není podle Friedricha nijak složité. Za rychlý růst nákladů zdravotních pojišťoven v posledních třech letech může hlavně covid-19.
„O covidové náklady ať již skutečné nebo i různé bonifikace se v letech 2020 a 2021 navýšily platby, ale po odeznění epidemie už se o ně na další rok nesnížily. Byly alokovány na jiné účely,“ vysvětluje s tím, že takovou dynamiku vývoje nákladů na zdravotní péči vůči příjmům si systém zdravotnictví nemůže dovolit.
„Buď se pro rok 2023 růst zpomalí na zvladatelných 5 až 6 procent, nebo bude muset koncem roku 2023 přijít mimořádné navýšení příjmů od státu nebo od pojištěnců,“ říká k udržitelnosti současného rozsahu financování zdravotní péče v České republice.
Zdravotní pojišťovny hovoří o platební [ne]schopnosti
Zároveň dodává, že při mimořádných zásazích do příjmové strany zdravotních pojišťoven, které jsou reálné již v příštím roce, pak ale zcela ztrácí smysl automatická valorizace plateb státu za své pojištěnce, kterou vláda Petra Fialy s platností od ledna 2024 schválila letos v polovině roku.
Zeman trvá na svém. Krácení státních pojištěnců je tupý škrt
Už v letošním roce výdaje zdravotních pojišťoven přesahují jejich příjmy. Jak již bylo zmíněno, pojišťovny je vyrovnají ze svých rezerv. Ty si vytvořily v letech před rokem 2020, kdy se začal šířit koronavirus a došlo k utlumení hospodářství a současně strmému nárůstu výdajů zdravotních pojišťoven. Za podmínky přiměřeného růstu výběru pojistného zvládnou pojišťovny péči vyrovnat poskytovatelům i v roce 2023.
„Konečné vypořádání roku 2023 a rok 2024 se ale při tomto trendu již může dotknout platební schopnosti některých nebo spíš většiny pojišťoven,“ upozorňuje Svaz, který zastupuje šest zdravotních pojišťoven pokrývající zhruba 40 procent trhu zdravotního pojištění v Česku.
Záporné hospodaření v příštím roce s ohledem na sjednané podmínky v úhradové vyhlášce pro rok 2023 potvrzuje i vedení největší Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR]. Podle jejího ředitele Zdeňka Kabátka deficit hospodaření pojišťovna stejně jako zbylé pojišťovny vyrovná ze své rezervy.
„VZP již zapracovala parametry úhradové vyhlášky pro rok 2023 do svého zdravotně pojistného plánu pro rok 2023. Záporné saldo ve výši 4,6 miliardy korun bude krýt ze zůstatku základního fondu zdravotního pojištění,“ uvedl Kabátek.
Situace se nevyjasňuje, ale naopak jen dál komplikuje
Celé situaci nepřidává ani skutečnost, že odbory od příštího roku požadují zvýšení tarifních platů zdravotníků o 15 procent. Argumentují především vysokou inflací. Vláda ale slíbila navýšení o deset procent jen policistům, hasičům a vojákům.
A na strmě rostoucí náklady v posledních měsících letoška upozorňují i nemocnice, farmaceutické firmy, výrobci zdravotnických prostředků a nově i lázně. Sužují je hlavně na vysoké ceny energií.
Růst nákladů za 3 roky o 50% ??
Ať si ředitel Kabátek sníží plat a všichni jeho poskoci a bude peněz dost ve VZP.