Syndromu karpálního tunelu jako nemoci z povolání ubývá

Syndrom karpálního tunelu z přetěžování jako nemoc z povolání úřady v roce 2021 uznaly 117 lidem, více ženám než mužům. To je o 58 případů méně než o rok dříve a o 75 méně než v roce 2019, kdy ho úřady uznaly 192 lidem.

Syndrom karpálního tunelu byl loni podle dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] po covidu-19 nejčastěji uznávanou nemocí z povolání. V posledních pěti letech počtů uznaných nemocí v důsledku přetěžování předloktí pří výkonu práce ubylo skoro o třetinu. Loni syndrom karpálního tunelu, který vzniká z přetěžování předloktí, uznaly úřady jako nemoc z povolání 117 lidem. V roce 2016 pak 267 lidem a v roce 2017 dokonce 330 lidem.

Přehled hlášených případů syndromu karpálního tunelu z přetěžování

[Zdroj: SZÚ: Národní registr nemocí z povolání]

„Lokální svalová zátěž je dlouhodobé nadměrné a jednostranné zatěžování malých svalových skupin horních končetin při výkonu práce, při kterém jsou namáhány svalové i mimosvalové struktury předloktí horních končetin,“ definují zástupci SZÚ.

Náhrady po pracovním úrazu a nemoci z povolání vzrostou

Právě následkem přetížení rukou při pravidelné a jednostranné pracovní činnosti společně s působením dalších faktorů u některých pracovníků dochází ke vzniku syndromu karpálního tunelu. Za příklad dejme třeba práci s počítačovou myší. Zdravotním problémům se dá zčásti předejít například používáním myši ergonomické.

Syndrom karpálního tunelu trápí 4 % populace

V posledních letech patří syndrom karpálního tunelu k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti. Podle statistik z let 2013 až 2019, které ještě neovlivnila pandemie covidu, na něj v Česku připadalo 51,6 procenta všech uznaných nemocí z povolání. Pro srovnání ve Francii je to 41,2 procenta, na Slovensku 35 procent. Ve většině dalších evropských zemí jde o méně než 20procentní podíl.

Karpální tunel je místo mezi předloktím a dlaní, kudy prochází nervy, cévy a šlachy. Syndrom karpálního tunelu se rozvíjí při utlačování nervů v oblasti mezi předloktím a dlaní. K prvním projevům patří necitlivost, časté brnění, trnutí ruky a bolest zápěstí nebo některých prstů na namáhané ruce.

Nemoc z povolání bude i poškození bederní páteře

Onemocnění se léčí zafixováním ruky pomocí ortézy, pravidelným procvičováním a mastí na bolest. Syndromem karpálního tunelu trpí ponejvíce lidé pracující, jak již bylo řečeno, denně u počítače s myší, s vibračními přístroji, jako je příklepová vrtačka nebo pneumatické kladivo. Zdravotní potíže související s bolestí předloktí kvůli jeho jednostrannému přetěžování řeší zhruba čtyři procenta populace.

Nemocím z povolání vládne covid-19

V roce 2021 hlásilo nějakou z uznávaných nemocí z povolání 5 890 pracovníků, 1 249 mužů a 4 641 žen. Z téměř šesti tisíců případů šlo v 89 procentech o onemocnění covid-19. Posudkové úřady ho uznávají převážně zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách. Syndrom karpálního tunelu hlásilo 194 osob, z nich 60 procent syndrom karpálního tunelu z přetěžování. U téměř každého desátého zdravotní problém vznikl za méně než šest měsíců.

Nejvíce uznaných nemocí z povolání připadá na covid

Počty případů uznaných nemocí z povolání z přetěžování předloktí v Česku od roku 2017 klesají. Před pěti lety, tedy v roce 2017 jich úřady uznali 330. V roce 2018 pak 285 a v roce 2019 jen 192. Znatelný pokles přinesla dvouletá epidemie covidu, kdy jich v roce 2020 bylo 175 a loni 117. Medián věku pacientů se pohybuje od 47 do 50 let.

U žen je mezi nejčastějšími nemocemi z povolání syndrom karpálního tunelu z přetěžování, u mužů pak z vibrací. Mezi další častější zdravotní potíže související s prací patří podle informací SZÚ alergický ekzém a svrab.

–ČTK/RED–