Pravidelnou valorizaci finančních příspěvků, které stát posílá do krajů na provoz pro sociální služby, má od roku 2024 zajistit plánovaná novela zákona o sociálních službách. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Díky této legislativní úpravě podle něj získají samosprávy a poskytovatelé sociálních služeb s dostatečným předstihem mnohem lepší představu o tom, jaký minimální příspěvek na sociální služby od státu v následujícím roce dostanou.
„Připravujeme tu změnu tak, aby systém víceletého financování a i nějaké předvídatelné valorizace tady fungoval od roku 2024 nebo nejpozději v jeho průběhu,“ uvedl Jurečka.
Také ale dodal, že aktuálně je příprava zákona v situaci, kdy s poskytovateli a jednotlivými kraji ministerstvo řeší, jak mechanismy správně nastavit.
„To znamená, že probíhá vlastně příprava pro to, abychom někdy v polovině příštího roku mohli psát už konkrétní legislativní text,“ vyjasnil.
Valorizace financování sociálních služeb v krajích by podle ministra měla vycházet z podobného principu, jaký byl v létě nastaven u plateb zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce.
„Je tam valorizační mechanismus, který zohledňuje vývoj inflace v meziročním srovnání,“ nastínil fungování systému Jurečka.
Co říkají o plánovaném financování zástupci krajů
Podle náměstka olomouckého hejtmana Iva Slavotínka [Spojenci-Koalice pro Olomoucký kraj] zákonem zaručená valorizace státních příspěvků pro kraje a provozovatele sociálních služeb je naprosto zásadní. V minulosti se podle něj stávalo, že při sestavování rozpočtu kraje vůbec neměly přehled o tom, kolik přijde ze státního rozpočtu do podprogramu zaměřeného na sociální služby. Diskutovanou valorizaci státního příspěvku kromě samospráv podle Slavotínka jistě přivítají hlavně poskytovatelé sociálních služeb.
„Především oni žijí v nejistotě, co bude příští rok a zda budou schopni po 1. lednu vůbec zaplatit své lidi a poskytovat služby klientům,“ upozornil náměstek.
V úvahu podle něj připadá například tříletý výhled financování sociálních služeb. V něm stát nejspíš zakotví jistotu minimálního financování a valorizace příspěvku nejméně o inflaci.
„Bude tak stanovena nějaká minimální nepodkročitelná alokace, se kterou poskytovatelé sociálních služeb mohou počítat a mohou na tom stavět své minimální plány a scénáře financování sociálních služeb,“ přiblížil Slavotínek.
Uvedl, že jen v Olomouckém kraji funguje 320 sociálních služeb, jejichž provoz zajišťuje 122 poskytovatelů. V sociálních službách pracuje přes 6 000 zaměstnanců. Tyto služby využívá přes 37 000 obyvatel kraje. Letos Olomoucký kraj na sociální služby vyčlenil zhruba 2,5 miliardy korun.
Jak vypadá rozpočet pro sociální služby
Sociální služby letos dostaly ze státního rozpočtu navíc 3,2 miliardy korun. Dotace od státu tak vzroste na 23,6 miliardy korun. Zvýšení přišlo po předchozím ponížení [-2 mld. Kč, pozn. red.] příspěvku státu na sociální služby. Oproti loňsku je to o zhruba 1,2 miliardy korun více. Loni dostaly sociální služby ze státního rozpočtu 22,4 miliardy korun.
„Dáváme tím jasný signál, že nám záleží na zabezpečení řádné péče pro nejzranitelnější skupiny obyvatel. Peníze k nim doputují ještě letos,“ řekl v této souvislosti ministr Jurečka.
Výdaj Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na sociální služby ale i tak pokrývá jen asi 40 procent nákladů těchto zařízení. Roční výdaje na sociální služby se pohybují kolem 50 miliard korun, letos jsou ještě vyšší. Naopak dobrá zpráva pro poskytovatele sociálních služeb je, že čerpání dodatečné podpory stát nepodmínil prokázáním účelovosti. To by pro ně totiž značilo jen další administrativní zátěž.
