Odbory požadují jedenáct miliard korun na navýšení platů pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách o 15 procent. Podle nich aktuální úhradová vyhláška s navýšením platů zdravotníků i nezdravotníků ale vůbec nepočítá.
„Proto hovoříme v otevřeném dopise, který jsme zaslali premiérovi Petru Fialovi a ministrovi Válkovi, o facce všem lidem ve zdravotnictví,“ říká předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR [OSZSP] Dagmar Žitníková.
Dopis odboráři premiérovi a ministrovi zdravotnictví zaslali dnes [29.9.]. Přístup vlády přitom již kritizovali na posledním jednání tripartity. Odboráři v něm vycházejí z návrhu státního rozpočtu na příští rok, který podle jejich slov absolutně nepočítá – i přes mnohé proklamace zástupců vlády – se zvýšením platů a mezd ve zdravotnictví.
„Ti lidé ve zdravotnictví vůbec nechápou, jak se vláda k otázce platů a mezd mohla takto postavit. Zvlášť, když vidí, jak vláda funguje v oblasti péče o uprchlíky z Ukrajiny. A to všechno ještě v době po covidu a jeho nynějšího dalšího náporu. […] Postup vlády překvapil je a upřímně nás také,“ dodala.
Předseda Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů [LOK-SČL] Martin Engel její slova potvrdil. Podle jeho názoru aktuální úhradová vyhláška, která je teď v připomínkovém řízení, zohledňuje maximálně zvýšené vstupy poskytovatelů zdravotní péče, ale už vůbec ne platy a mzdy ve zdravotnictví.
„Stát má mnoho možností, jak to napravit. Může to udělat změnou v úhradové vyhlášce nebo prostřednictvím kompenzační vyhlášky,“ upřesnil s tím, že odbory chtějí mít ve věci jasno nejpozději do 15. listopadu.
Co žádají odbory ve zdravotnictví
Odboráři požadují navýšení tarifních tříd ve zdravotnictví o 15 procent. S požadavkem na růst mezd a platů se podle jejich vyjádření dlouhodobě obraceli na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09]. Reakce z jeho strany i celého resortu je podle nich ale mírně řečeno vlažná.
„Samozřejmě, že nechceme přidat peníze jen zdravotníkům, ale i nezdravotníkům. A vycházíme přitom z toho, co předkládá vláda v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023. Ten počítá se zvýšením průměrných mezd o sedm procent. Pokud bychom si to převedli na tarify zdravotníků, tak je to přes deset procent. Tedy těch našich 15 procent přesahuje průměrné navýšení o zhruba 2,5 procenta,“ upřesnila Žitníková.
Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] avšak v pondělí uvedl, že vláda s navýšením tarifů s výjimkou policistů, vojáků a hasičů v příštím roce přímo nepočítá.
Martin Engel v této souvislosti upozornil, že odbory ve zdravotnictví byly dlouhou dobu v přístupu vůči vládě mírné. A to přesto, že zmrazila platby za státní pojištěnce v letošním roce, čímž zdravotnictví přišlo o 14 miliard korun.
„Už těch 14 miliard nám přišlo zásadních, teď ale nevidíme důvod, proč by peníze, které leží na zdravotních účtech pojišťoven neměly jít na zdravotníky. Ta motivace na těch platech je jedna z motivací, která zdravotníky v tom zdravotnictví drží,“ vysvětlil.
Podle jeho slov většina vlád v okolních zemích pochopila význam fungujícího zdravotnictví, což neplatí pro českou vládu. Zároveň ostře zkritizoval současné vedení ministerstva zdravotnictví.
„Tohle ministerstvo ten boj za zdravotníky nechce pochopit. My prosíme devět měsíců o speciální komisi v této věci, ale marně. Doteď se nenašel náměstek, který by si to vzal za své. Předtím to také nebylo ideální, ale teď je to hotová nula, zhola nic,“ řekl.
Navýšení úhradové vyhlášky nestačí, tvrdí odbory
Situaci podle odborů neřeší ani navýšení peněz prostřednictvím úhradové vyhlášky, které již nyní kritizují zdravotní pojišťovny. Podle odborů vyšší objem peněz sebere zdražování energií, potravin, pohonných hmot a dalších vstupů poskytovatelů zdravotní péče.
„To ocenění zdravotníků je ve vyhlášce minimální. Vláda by měla přehodnotit svůj přístup. Pokud nechce, aby nám znovu chyběly zdravotní sestry a migrovali nám lékaři. Bez perspektivy zdravotníky neudržíme. […] Nyní to přitom je tak, že zdravotníci na odměnách půjdou do příštího roku s nulou. Obdobná situace je nejen ve zdravotnictví, ale i v sociálních službách. Tam se také nepočítá s navýšením tarifů,“ dodala Žitníková.
Na otázku redakce ZdraveZpravy.cz, proč je nutné opět přidávat zdravotníkům, jimž bylo přidáváno v minulých letech jak zvyšováním odměn, tak mimořádnými covidovými prémiemi, odboráři řekli, že ani navýšené odměny v minulosti problém neřeší.
„Velká část těch platů a mezd determinuje obrovské množství přesčasové práce. Ano, ty platy se mohou zdát v některých oblastech velice vysoké, ale jde o průměry, které navýšily mimořádné odměny ve výši 75 tisíc korun v roce 2020 až 2021. To vám ten průměr hodně zvýší. […] Jiný problém je, že nemáme k dispozici průměrné platy a mzdy za rok 2021,“ uvedla Žitníková s tím, že o potřebná data dlouhodobě žádají MZ ČR.
Podle informačního systému o průměrném výdělku [IPVS] ve druhém pololetí letošního roku průměrné mzdy ve zdravotnictví a sociální péči poklesly o 17,7 procenta. Průměrná hrubá mzda v roce 2020 činila podle Žitníkové kolem 50 tisíc korun. Avšak za předpokladu vysokých přesčasů. Obdobně se vyjádřil i Martin Engel.
„Ano, u lékařů jsou ty platy 90, sto tisíc, ale opět je to jen díky přesčasům. Když dáte pryč přesčasovou práci, jste na nějakých 70 tisících korunách,“ řekl.
Cílem odborů je podle něj to, aby začínající lékař bral 1,5násobek průměrné mzdy a zkušený doktor trojnásobek této sumy. Ostatně i o tom mluví dokument, který odbory podepsaly se zástupci státu, jak uvedl, již v roce 2011. Realita je podle něj stále jinde.
Nejde jen o odměňování zdravotníků, ale celý systém
Zástupci odborářů dále uvedli, že jenom zvyšování odměn české zdravotnictví „nezachrání“. Podle nich je potřeba konečně přistoupit ke strukturálním změnám. I tak ale sehrává příjem zdravotníků podle nich klíčovou roli.
„Ano, máte pravdu, že jenom přidáním peněz zdravotníkům se kondice českého zdravotnictví nijak zásadně nezlepšila. Že žádné zlepšení z pohledu pacienta vidět není. Odpovědět se dá ale i tak, že na druhé straně nedochází k zásadnímu zhoršení stavu českého zdravotnictví,“ odpověděl na otázku ZdraveZpravy.cz, proč debatu o zvyšování odměn neprovází i debata o kvalitě poskytované péče v Česku, Martin Engel.
„Když by se v minulosti zdravotníkům nepřidávaly peníze, tak by ta situace bylo ještě horší,“ dodal.
Dagmar Žitníková jeho slova doplnila, že o poznání horší situace z hlediska odměn panuje v sociálních službách. Tam se podle ní průměrná odměna zdravotních sester pohybuje na úrovni průměrné mzdy. Ostatní pracovníci v segmentu, kteří jsou klíčoví pro obsluhu pacientů a klientů, jsou podle jejích slov hluboko pod průměrem.
„Uvidíme, jak na náš dopis zareaguje pan premiér, on na těch našich posledních jednáních o této věci nebyl, protože byl nemocný. Teď je na něm, zda projeví vůbec zájem o jednání s námi v této věci,“ uvedla na závěr Žitníková.
Daniel Tácha
