Povolený limit pro azbest na pracovišti navrhla Evropská komise [EK] snížit z 0,1 na 0,01 vlákna na centimetr krychlový. Opatření má před azbestem chránit hlavně řemeslníky pracující na starších stavbách, jež karcinogen obsahují.
Evropská exekutiva navrhla snížit na desetinu současnou hodnotu, která stanovuje maximálně povolený výskyt azbestu na pracovištích. Snížení limitu je součástí unijní strategie, která usiluje o budoucnost zemí EU bez azbestu a zároveň se snaží snížit dopady rakovinového azbestu na zdraví unijních obyvatel a životního prostředí.
„Pozměňující směrnice, kterou navrhujeme, pracujícím drasticky sníží míru, do jaké jsou [azbestu] vystaveni, a poskytne zaměstnavatelům výcvik a rady,“ řekl eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit o legislativním návrhu.
Azbest se v zemích EU nepoužívá od roku 2005. Do té doby nebylo jeho používání plošně zakázané. Velkou oblibu si azbest pro své izolační schopnosti získal ve stavebnictví. Nejvíce se používal v 70. letech 20. století po celé Evropě.
Azbestová vlákna se uvolňují do ovzduší, riziko je okál
V Česku se z materiálů s azbestem stavěly takzvané okály. Jejich konstrukce obsahovaly, a některé stále ještě obsahují, rakovinotvorný formaldehyd a azbestová vlákna.
„Konstrukci domku tvoří dřevěný sloupkový systém opláštěný z vnitřní strany dřevoštěpkovými a z vnější strany azbestocementovými deskami. Prostor mezi vnitřní a vnější deskou je vyplněn tepelnou izolací,“ popisuje Karel Vrbík ze Státního zdravotního ústavu [SZÚ], který je pověřený vedením Národního referenčního centra pro emise ze stavebních výrobků.
Vnitřní lepené dřevoštěpkové desky z počátku 70. let minulého století jsou podle něj téměř bez výjimky zdrojem formaldehydu. A navíc z vnějšího pláště se uvolňují azbestová vlákna. Ani tím výčet škodlivin u okálů ale nekončí.
„Třetím problémem je výplň umístěná mezi plášti, která je již zpravidla slehlá a materiálově neodpovídá tepelně izolačním požadavkům dnešní doby,“ dodává.
V místech nedostatečné izolace se tak podle Vrbíka vytváří tepelné mosty, kde se sráží vlhkost a následně se tvoří plísně. Tím začíná nikdy nekončící boj s houbami. Při manipulaci s konstrukcí okálu se navíc do ovzduší uvolňují azbestová vlákna. I ta pro člověka představují vysoké riziko rozvoje závažných onemocnění. Rakoviny plic nevyjímaje.
Důvody pro zpřísnění limitů u azbestu
Návrh na zpřísnění směrnice upravující povolený výskyt azbestu na pracovišti vysvětlují zástupci EK nejnovějším vývojem ve vědě a technice. Evropský parlament a členské státy EK vyzývá, aby limit pro přítomnost azbestu snížily ze současné hodnoty 0,1 vlákna na centimetr krychlový na 0,01 vlákna.
Komise kromě zpřísnění limitu představila další plány na snižování dopadů azbestu na zdraví obyvatel a životní prostředí. Hodlá například spustit osvětovou kampaň na téma bezpečného odstraňování materiálů. Plánuje požádat členské státy EU o vypracování národní strategie k této otázce. EK i připomněla, že pro tyto účely, stejně jako na iniciativy ve zdravotnictví, zemím nabízí nemalou finanční podporu z unijního rozpočtu.
Evropská komise návrhy na zmírnění azbestové hrozby představila společně se sadou doporučení, která mají státům EU pomoci zlepšit sociální programy zajišťující obyvatelům minimální příjem pro pokrytí základních potřeb. Jejich součástí je požadavek na „dostupné a zjednodušené“ podávání žádostí o ně. Anebo na podporu příjemců v hledání stabilního zaměstnání a v přístupu ke službám. Včetně zdravotní péče a vzdělávání.
Komisař Schmit na jednání poznamenal, že chudoba a sociální vyloučení v současné době hrozí více než pětině obyvatel z celkových 448 milionů obyvatel zemí EU.
–ČTK/VRN–
