Současná léčba Alzheimerovy nemoci při včasném nasazení tlumí příznaky onemocnění. Cílem vědců je však vyvinout bezpečnou léčbu, která řeší příčinu Alzheimerovy choroby. A zřejmě se pacienti takového léku i brzy dočkají.
Za rozvojem Alzheimerovy nemoci, která patří k nejčastějšímu druhu demence, stojí buď nahromadění bílkoviny amyloid beta v mozku pacienta, nebo ukládání bílkoviny v neuronech, kdy lékaři hovoří o tau proteinu. I když současná medicína dokáže úspěšně tlumit příznaky onemocnění, především pak u pacientů, kterým lékaři diagnostikují Alzheimerovu chorobu [ACH] v její rané fázi, cílenou léčbu, jež by řešila příčinu nemoci, zatím lékaři v Česku ani jinde v Evropě nemají.
„Výsledky terapeutické léčby nejsou špatné, ale zatím medicína nedokáže ovlivnit příčinu, zatím se na tom intenzivně pracuje,“ uvedl na akci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP k příležitosti Světového dne Alzheimerovy choroby přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK Fakultní Thomayerovy nemocnice Robert Rusina.
Cesty k cílené léčbě nemoci jsou podle něj dvě. První z nich by ovlivnila ukládání zmiňovaného tau proteinu v mozku pacienta. Druhá by pak měla dokázat ovlivnit ukládání beta amyloidu.
„Nejdále jsme u beta amyloidu, k dispozici je první molekula pro biologickou léčbu. Což jsou protilátky proti rozpustným formám beta amyloidu,“ doplnil s tím, že tato terapeutika jsou dostupná ve Spojených státech.
V Evropě pacientům takový druh léku zatím dostupný není. Nicméně i v evropských zemích, jak říká Robert Rusina, pracují farmaceutické firmy na vývoji dalších podobných látek. A podle něj jsou dokonce ve velmi pokročilých fázích klinického testování. Vyhlídky na dostupnost úspěšného a bezpečného léku pro léčbu příčin Alzheimerovy choroby tak nejsou vůbec špatné ani na evropském kontinentu.
Očkování proti Alzheimerově chorobě a vývoj léku
Jako další možnost snížení rizika rozvoje ACH zmiňuje Robert Rusina očkování proti beta amyloidu nebo tau proteinu.
„I v oblasti vakcinace je klinický výzkum velmi pokročilý. Očekáváme, že v blízké budoucnosti budou tyto léky dostupné i pro naše pacienty,“ vysvětluje.
Zavedení úspěšné a dostupné léčby pro pacienty s demencí, nejen s Alzheimerovou nemocí, podmiňuje i vytvoření fungující sítě specializovaných center. V nich by se odborníci specializovali právě na specifické terapie a diagnostické metody demencí. Dostupné by mělo být alespoň jedno takové centrum v každém kraji České republiky. Pomoci by v tom měl Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020-2030. V dubnu 2021 dokument schválila vláda a s jeho uvedením do praxe už specialisté začali.
Jeho součástí je například vymezení rolí, kompetencí jednotlivých specialistů. Upravuje i standardy pro diagnostiku a léčbu demencí a nastiňuje úhradové mechanismy a možnosti předepisování léků. Cílem Národního akčního plánu pro AN a obdobná onemocnění je i vytvoření dostupné sítě služeb, zmapovat jejich kapacity a zajistit provázanost mezi sociálními a zdravotními službami v zemi pro pacienty s diagnostikovanou demencí.
Plán počítá i s mezioborovou spoluprací. Diagnostika, léčba a celková péče o pacienty s demencemi si vyžaduje odbornou péči od vícero specializací. V praxi se často prolíná práce gerontologa, neurologa, psychiatra a nepochybně i praktického lékaře.
Prohlídky u praktika pomáhají odhalit i demenci
V diagnostice Alzheimerovy choroby totiž bývá klíčový právě praktický lékař. S ním jsou hlavně starší pacienti v užším kontaktu. I proto praktici při preventivních prohlídkách ve dvouletém intervalu své pacienty ve věku 65 let a starší vyšetřují na demenci.
„V ordinacích provádíme takzvaný MiniCOG test. Což je jednoduchý a pro pacienty celkem zábavný test, který nezabere více než 2-3 minuty,“ potvrzuje praktický lékař a vědecký sekretář SVL ČLS JEP Bohumil Seifert.
Krátké diagnostické vyšetření praktikům poskytne informace o úrovni kognitivních funkcích seniora. Při podezření na nemoc ho doplní podrobnějším testem nebo laboratorním vyšetřením. Pacienta poté odesílají na specializovaná pracoviště pro léčbu ACH nebo i geratrii či neurologii.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] u nás demence zasahuje pět procent populace starší 65 let. A riziko onemocnění strmě narůstá s věkem. Lidé ve věku 80 a více let mají 25 až 30% riziko rozvoje demence. Pouze u 15 procent z nich lékaři o onemocnění ale vědí. Alzheimerova choroba je tak v Česku poddiagnostikovaná.
Veronika Táchová
