Držení těla ovlivňuje rychlost vstřebávání léku. Až o 13 minut může zrychlit jeho rozložení poloha na pravém boku oproti vzpřímené poloze. Naklonění se na levou stranu proces zpomalí i o více než hodinu.
Rychlost vstřebávání lékové pilulky v těle při různých polohách těla sledovali vědci z americké Univerzity Johnse Hopkinse. Zjistili, že vzpřímený postoj nebo naklonění se na pravou či levou stranu může ovlivnit to, jak rychle se obsah pilulky vstřebá do těla pacienta. Informoval o tom zpravodajský server The Washington Post.
Pokud se po spolknutí pilulky nakloní pacient na pravý bok, může se její vstřebávání urychlit až o 13 minut ve srovnání se vzpřímeným postojem. Naopak naklonění na levou stranu by bylo podle vědců chybou. Mohlo by totiž zpomalit vstřebávání o více než hodinu.
Stát, sedět nebo se položit na pravý či levý bok
Stát nebo sedět rovně je stále vynikající způsob, jak si vzít pilulku. Řekl hlavní autor studie, inženýr z Univerzity Johnse Hopkinse Rajat Mittala. Pokud však lidé po užití pilulky ležío točení na pravém boku podle něj výrazně se zrychlí tempo, jakým se lék vstřebá do těla.
Mittala společně s dalšími výzkumníky vytvořil počítačový model lidského žaludku. S jeho pomocí otestovali, co se stane, když si lidé ve čtyřech polohách vezmou pilulky. Model simuloval cestu pilulky žaludkem do střeva.
Při simulacích vědci zjistili, že vstřebávání léku ve vzpřímené poloze trvá 23 minut. U naklonění na pravý bok to trvalo jen deset minut. Při naklonění na levou stranu to však trvalo více než 100 minut. Mezi nejlepší a nejhorší polohou byl desetinásobný rozdíl, upozornil Mittal.
Vstřebání léku v těle ovlivňuje tvar žaludku a gravitace
Poloha člověka ovlivnila rychlost rozpouštění tablet v simulacích ze dvou důvodů. První z nich je přirozený tvar žaludku a fungování gravitace. U většiny lidí, až na vzácné výjimky, se žaludek při napojení na střevo zahýbá doprava a veškerá potrava nebo tekutina v žaludku se vstřebává až ve střevech. Vědci zjistili, že když gravitace spolupracuje s přirozenou cestou ze žaludku do střev, tableta cestuje rychlejším tempem směrem ke střevům a vstřebává se.
Studie však neuvádí, že by se měl pacient při každém užití pilulky naklánět doprava nebo si za každou cenu lehnout. Některé léky, zejména ty, které způsobují nežádoucí gastrointestinální účinky, jsou doplněny instrukcemi o nutnosti udržení vzpřímené polohy po jejich požití. A i výrobci léků obvykle předpokládají polykání tablet ve vzpřímené poloze.
Výzkum Univerzity Johnse Hopkinse je jednou z rostoucího počtu studií, které využívají počítačové modely k umělé simulaci různých procesů v lidském těle. Studie by mohla pomoci lékařům lépe předepisovat léky pacientům se zdravotním postižením. Anebo pacientům upoutaným na lůžko, kteří po užití pilulky nemohou stát nebo sedět vzpřímeně.
Vstřebávání léku ovlivní i potrava a tekutina v žaludku
Podle Mittala má každý druh pokusného modelu svá omezení. Ať už jde o model testování vytvořený v laboratoři nebo založený na zvířatech či lidech. Ve skutečném životě se totiž v žaludku mísí a rozmělňuje potrava a tekutina. V každém okamžiku tak může být v žaludku různé množství potravy a plynů. Právě ty často brání nebo zpomalují procházející pilulku.
Ve studii vědci předpokládali, že žaludek obsahuje pouze jednu tekutinu. Například vodu, džus nebo mléko. Namísto směsi jídla a žaludeční kyseliny. Mittal uvedl, že jde o stejný předpoklad, jaký při svých testech používají farmaceutické společnosti.
„V konečném důsledku je velmi obtížné skutečně prozkoumat všechny různé kombinace potravin, které lidé mohli sníst, když si prášek vzali,“ podotkl Mittal.
Dále je podle něj třeba zohlednit, že počítačová simulace předpokládala pouze jednu standardizovanou verzi žaludku. Tvary žaludku se liší zejména podle věku. A v testu vědci pracovali s jedním typem pilulky, konkrétně pevnou pilulkou kyseliny salicylové s vyšší hustotou než tekutina v modelu. Takže se pilulka mohla potopit. Mittal doplnil, že v budoucnu plánuje se svým týmem testovat i jiné tvary a velikosti pilulek, například kapsle.
–ČTK/RED–
