Zdravotníci v zemích EU jsou unavení a stárnou. Tak zní aktuální sdělení Světové zdravotnické organizace [WHO] po zhodnocení situace ve zdravotnictví v 53 zemí evropského regionu.
Hodnotící zpráva WHO popisuje personální situaci ve zdravotnictví v zemích Evropy. V ní se zaměřuje hlavně na lékaře, stomatology, farmaceuty, fyzioterapeuty, zdravotní sestry a také porodní asistentky.
„Všechny země evropského regionu čelí vážnému problému, který se týká zdravotnického personálu,“ uvádí ve zprávě WHO její zástupci.
Dodává, že mnoho zemí se dlouhodobě potýká s nedostatkem personálu a situace se nikterak nelepší. Nedaří se totiž plně nahrazovat zdravotníky, kteří odešli a odcházejí do penze nebo se rozhodnou pro změnu oboru.
Zástupci WHO uznávají, že nejde o nic nového. Avšak pandemie covidu situaci kolem personálu ve zdravotnictví ještě zhoršila. A pokud ji evropské země co nejdříve nevyřeší, hrozí zhoršení kvality zdravotní péče i její dostupnosti. A v nejhorším případě odborníci z WHO hovoří dokonce o kolapsu zdravotnictví. I proto evropské země vážně vyzývají, aby rychle zvýšily nábor a kapacitu školících kurzů.
„Ke zlepšení situace bude zapotřebí se snažit snížit očekávaný počet odcházejícího personálu, který v důsledku pandemie trpí vyhořením, zdravotními potížemi a všeobecnou nespokojeností,“ tvrdí.
Jedině tak si zdravotnictví zvládne udržet dostatečný počet personálu. A také se úspěšně vypořádá s úkoly odkládanými kvůli pandemii covidu, uvádí ve zprávě WHO.
Současné zdravotnictví míří ke kolapsu
Neřešení problémů ve zdravotnictví jednotlivých zemí, včetně nedostatku personálu, špatných pracovních podmínek a strategického plánování, by mohlo mít vážné důsledky. Jak varuje regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge.
„Všechny tyto problémy jsou časovanou bombou, která, pokud se nebudou řešit, způsobí zhoršení zdravotní péče, prodlouží čekací lhůty na ošetření, způsobí zbytečná úmrtí a mohly by vést i ke kolapsu celého zdravotnického systému,“ vyjádřil své obavy v článku pro bruselský list Politico Kluge.
Zdravotníci v Evropě, hlavně pak lékaři, podle WHO nepochybně stárnou. Věk lékařů ve 13 ze 44 zemí, odkud jsou známá data, přesahuje u minimálně 40 procent z nich 55 let. Pro srovnání WHO uvádí, že ze 36 zemí, které poskytly data týkající se věku zdravotních sester, jenom ve čtyřech zemích je 40 procent sester starších 55 let.
Velmi vážná situace kolem stárnutí zdravotnického personálu panuje podle WHO v Itálii. V zemi je více než 56 procent lékařů starších 55 let. Z ostatních zemí Evropské unie je stárnutí doktorů problémem zejména v Litvě, Estonsku, Maďarsku, Německu, Bulharsku a Francii. Dále i v Belgii, Lucembursku a Lotyšsku.
„Tyto údaje zdůrazňují nutnost změn v nadcházející dekádě,“ uvádí zpráva.
Lékaři z východu míří na západ
Počty lékařů a dalšího nelékařského zdravotnického personálu se dost liší v jednotlivých zemích Evropské unie. Autoři studie citují příklad lékařů a zdravotních sester z Rumunska, kteří ze země odcházejí za lépe placenou prací do západního regionu, často do Francie, Itálie a Španělska.
Součástí strategie pro udržitelnost dostupné a kvalitní zdravotní péče v EU WHO považuje i snížení takzvaných medicínských pouští. Tím odborníci označují regiony s nedostatečným pokrytím zdravotních služeb. Obvykle jde o venkovské oblasti, které jsou vzdálené od velkých měst. Ve městech pak hovoří o vyloučených lokalitách, v nichž lidé žijí na okraji společnosti často bez přístupu k základní zdravotní péči.
Zpráva národním vládám doporučuje zlepšit pracovní podmínky zdravotnického personálu. Jedině tak se jim podle nich podaří přilákat do oboru nové pracovní síly a udržet v něm stávající personál. Zaměřit se mají unijní země i na zlepšení technického vybavení zdravotnických pracovišť. Řešení ale není tak jednoduché. Je rovněž nutné vědět, kam odcházejí a co dělají, dodávají zástupci WHO.
–AM–
