Rozšířit očkování proti chřipce či covidu do lékáren většina poslanců Výboru pro zdravotnictví razantně odmítá, argumentů mají nespočet. Praxe ale ukazuje, že jsou tady lidé, a není jich málo, kteří by se v lékárně naočkovat nechali.
V souvislosti s chřipkovým onemocněním u nás každoročně umírá kolem 1 500 pacientů. Další stovky se potýkají s jejím závažnějším průběhem s nutnou hospitalizací. Přesto je proočkovanost proti chřipce v ČR dlouhodobě hluboko pod evropským průměrem. Pohybuje se mezi pěti až sedmi procenty, zatímco v jiných zemích dosahuje vyšších desítek procent. Chřipka přitom neohrožuje výhradně seniorní a chronicky nemocnou část populace.
„Chřipka postihuje všechny věkové skupiny populace a její průběh je značně variabilní od mírného až po smrtící. Závažně probíhající onemocnění se může vyskytnout nejen u chronicky nemocných osob a seniorů, ale i u zdravých dětí nebo dospělých,“ upozorňuje v článku o chřipce v roce 2020 Jan Kynčl z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu [SZÚ].
Nejdůležitější metodou prevence chřipky a jejích komplikací je pak podle něj očkování. A zdaleka nejde, jak říká, jen o chřipku.
„Očkování proti chřipce má význam také v prevenci výskytu akutního infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice, a to jak u chronicky nemocných, tak u dosud zdravých osob,“ upřesňuje.
Vakcinaci v lékárnách se veřejnost zcela nebrání
Jedním z posledních často diskutovaných témat k tomu, jak zvýšit proočkovanost proti chřipce v Česku, je zavedení očkování proti chřipce v lékárnách. Otázku otevřelo téma očkování proti covidu-19 právě v lékárnách. K dané věci dokonce již vznikla i příslušná legislativa, konkrétně novela zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle ní by se v lékárnách očkovali lidé od 18 do 65 let. V případě chřipky pak pouze samoplátci. To proto, aby se neřešily úhrady ze zdravotního pojištění. Avšak projednání novely ve středu 14.9. přerušili poslanci Výboru pro zdravotnictví.
Proočkovanost proti chřipce zavedení očkování i v lékárnách totiž podle nich nezvýší. Snad největší nesouhlas se změnou zákona vyjádřila místopředsedkyně výboru Věra Adámková [ANO]. Ta vyjádřila obavy nad schopnostmi farmaceutů podat pacientovi v případně vážné nežádoucí reakce v podobě anafylaktického šoku rychlou a odpovídající první pomoc.
Veřejnost by očkování v lékárnách uvítala
Samotní lékárníci mají na věc ale o dost odlišný názor. Možnost očkování v lékárnách podle viceprezidenta České lékárnické komory [ČLnK] Martina Kopeckého navíc vnímají hlavně jako nabídku směrem ke společnosti a ordinacím praktických lékařů.
„Je to věc dobrovolná. A to jak pro pacienty, tak samotné lékárníky, jestli se zapojí,“ uvedl na jednání [14.9.] sněmovního Výboru pro zdravotnictví Martin Kopecký.
Pro očkování proti chřipce v lékárnách argumentoval i zájmem veřejnosti. Odvolal se na výsledky srpnového průzkumu Agentury Median, který si nechala vypracovat ČLnK. Podle něj by očkování proti chřipce v lékárně uvítala nadpoloviční většina Čechů. Důvod? Pro tři čtvrtiny z nich je totiž lékárna dostupnější než ordinace praktického lékaře.
„Toto dokazuje, že lékárníci by mohli přispět ke zvýšení velmi nízké celkové proočkovanosti Čechů proti chřipce, která je momentálně jen pět až sedm procent, tedy hluboko pod evropským průměrem,“ uvedl k výsledkům prezident ČLnK Aleš Krebs.
Upozornil na to, že celých 42 procent dotázaných, kteří se již v minulosti očkovat nechali, v průzkumu uvedlo, že v očkování proti chřipce existují bariéry. Což podle něj dokládá, že zažívají reálné překážky v přístupu k očkování v praxi. A je to i důvod, proč se část lidí nenechává očkovat. Ostatně 58 procent respondentů za hlavní důvod, proč se nenechali očkovat, uvedlo komplikovanou dostupnost očkování spolu s nedostatečnou informovaností. I tady by mohli podle Krebse lékárníci prospět.
Očkování v lékárnách neodmítají ani lékárníci
Očkování proti chřipce se podle interního průzkumu ČLnK přitom nebrání ani samotní lékárníci. Zájem očkovat v lékárnách by mělo přes 44 procent z nich. Téměř 50 procent by se zapojilo do vzdělávacího programu očkování pro lékárníky.
„Podmínkou očkování v českých lékárnách by bylo proškolení lékárníků, zajištění vhodného zázemí a také organizační změny v lékárnách,“ upřesňuje Martin Kopecký.
Interní dotazování ukázalo i na to, že přibližně jedna třetina lékáren má už dnes na očkování vhodný prostor. Očkování v lékárnách přitom není žádnou revoluční novinkou. Především v západních zemích Evropy jde o docela běžnou a fungující praxi. Aktuálně lékárníci podle Martina Kopeckého očkují ve 13 zemích Evropy.
Kupříkladu v Británii podávají lékárníci lidem vakcíny proti chřipce už dvacet let. Nejprve očkovali pouze samoplátce, od roku 2005 začali očkovat proti chřipce i zájemce ve věku 65+ let. Stejně tak očkují v lékárnách například v Irsku a nově s ním začali v Polsku. A nakročeno k němu mají i v sousedním Slovensku, kde se s očkováním v lékárnách zřejmě začne v prvních měsících příštího roku.
Proč poslanci brání očkování v lékárnách?
Jednání o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která by dovolila podávat očkování proti chřipce a covidu-19 nově v lékárnách a ordinacích zubních lékařů, poslanci zdravotnického výboru přesto přerušili.
Tvrdí, že prostředí v lékárnách neodpovídá přísným hygienickým standardům nutným pro místo, kde se lidé očkují. Někteří svůj nesouhlas vysvětlili tím, že systém očkování v Česku je velmi dobrý a kapacity v něm jsou více než dostačující. Případné očkování proti chřipce v lékárnách by podle nich proočkovanost v zemi nezvýšilo.
„Kapacita v ordinacích praktických lékařů je dostatečná. Je třeba zvýšit proočkovanost, nikoli ale rozšířením míst pro očkování o lékárny,“ vysvětlila na jednání například Iveta Štefanová [SPD], aniž by ale uvedla, proč za současných podmínek, podle jejího názoru ideálních podmínek, Česko v proočkovanosti proti chřipce dlouhodobě zaostává.
