Na význam prevence rakoviny prsu a varlat upozorňuje kampaň s příhodným názvem „Sahejtesinaně“. Samovyšetření stejně jako dodržování screeningových kontrol totiž díky včasnému záchytu onemocnění prodlužují život.
Zdlouhavé a často náročné léčbě rakoviny prsu a varlat mohou pacienti mnohdy sami předejít. Stačí, když si ženy alespoň jednou do měsíce zkontrolují a pohmatem vyšetří svá prsa. A muži svá varlata.
Součástí prevence u žen ve věku 45 a více let jsou i pravidelné návštěvy mamografického vyšetření standardně ve dvouletém intervalu. I ty snižují riziko vážné diagnózy.
„Screeningové vyšetření zachytí nádor ještě předtím, než si ho žena nahmatá, tedy ve stádiu 0. Jenže žena pak může mít dojem, že jí nic nebylo, potom přišla na mamograf a rázem je nemocná. Platí to ale samozřejmě přesně naopak: žena už nemocná byla, jen o tom nevěděla, a mamograf jí možná včasným záchytem zachránil život,“ uvádí k prevenci Petra Steyerová z Radiodiagnostické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
Na význam prevence rakoviny prsou a varlat upozorňuje i kampaň prezentovaná na webu Sahejtesinane.cz. V ní spojili síly zástupci neziskové organizace Loono s výrobcem zdravotnických technologií Philips. Vytvořením edukačního webu sahejtesinane.cz se společnost připojila k již zavedené kampani a aktivitám organizace Loono #prsakoule.
Na rakovinu prsu v Česku zemře 1 600 žen za rok
Podle dat Národního onkologického registru v Česku rakovinou prsu ročně onemocní zhruba sedm tisíc žen. Přibližně 1 600 z nich na rakovinu prsu každý rok zemře. Právě pravidelná samovyšetření, podle věku ženy kombinovaná s návštěvou mamografu a screeningu, dokážou nádor často zachytit již v počáteční fázi. Screening podle zkušeností lékařů dokonce již v takzvané fázi 0. Což velmi zvyšuje pravděpodobnost, že žena bude žít další roky. Odhalení nálezu ve fázi 0 pro pacientu značí 98% šanci na přežití delší pěti let.
Přestože pravidelné prohlídky zabraňují rozsáhlým a často vážným zdravotním komplikacím, není prevenci v Česku dávána dostatečná důležitost. Podle zakladatelky Loono Kateřiny Šédové na preventivní prohlídky chodí 30 až 40 procent Čechů.
„Prevence je péče o tělo i duši, která zajistí, že budeme žít delším a spokojenějším životem. Díky ní předcházíme tomu, že u nás některá onemocnění vypuknou. A když už se objeví, tak zajistíme, že se na ně přijde včas,“ vysvětluje Šédová.
Nízký zájem o prevenci ještě snížila pandemie covidu
Nedobrou zprávou z radiologických ordinací je, že účast na mamografických vyšetření se v době pandemie covidu, ale i po ní, velmi snížila. Podle primáře oddělení radiologie z Masarykova onkologického ústavu [MOÚ] v Brně Jana Křístka přichází na jejich oddělení přibližně o 40 procent žen méně než před covidem. To je podle něj alarmující.
Výskyt rakoviny prsu totiž u žen dlouhodobě roste. Každá Češka přitom může chodit od čtyřicátého pátého roku jednou za dva roky na preventivní vyšetření na mamografu. Některé zdravotní pojišťovny výkon hradí dokonce už od čtyřiceti let věku.
Nízkou účast si lékaři vysvětlují tím, že některé ženy mají strach. Z toho, že jim lékař skutečně „něco najde“. Některé se zase obávají, že jim rakovinu způsobí záření z mamografu. Anebo, že vyšetření bolí.
„Záření z mamografu je zhruba stejné, jako když letíte letadlem do Ameriky. A vyšetření je podobně nepříjemné jako návštěva u zubaře nebo gynekologická prohlídka. Tedy nepříjemné, ale ne bolestivé,“ říká k vyšetření Petra Steyerová.
Podle ní se rakovina prsu týká většinou žen od padesáti do sedmdesáti let věku. Ročně u nás ale onemocní i několik set mladých žen. I u nich je proto podle ní dodržování prevence namístě. Pokud totiž mladá žena onemocní, nádor obvykle roste relativně rychle. S pravidelným samovyšetřením prsou mají proto ženy začít ideálně od dvaceti let.
Rakovina varlat je rizikem hlavně pro mladé muže
Situace není podle lékařů ideální ani mezi muži. Rakovina varlat je nejčastější formou rakoviny u mužů od patnácti do čtyřiceti let. V České republice jsou ročně hlášeny stovky nových případů. Zhoubný nádor lékaři častěji diagnostikují u mužů, kteří v dětství trpěli kryptorchismem [nesestouplé varle]. A také u těch, kteří již nádor varlete prodělali a mají tak vyšší riziko vzniku nádoru v druhostranném varleti.
Proto i u mužů dává pravidelné samovyšetření smysl. Při včasném rozpoznání jakékoliv změny na varleti a včasné diagnóze je i tato forma rakoviny, jak potvrzují lékaři, poměrně dobře léčitelná.
Nebojte se a Sahejtesinaně nabádá nová kampaň
Jelikož zmiňovaná onemocnění postihují muže i ženy v jakékoli životní fázi, na pravidelná samovyšetření mají myslet i mladší ročníky. A pádnou omluvou rezignace na ně není ani zaneprázdněnost. Samovyšetření jednou do měsíce totiž nezabere více než několik minut. Na což ve vzdělávací kampani na podporu prevence a samovyšetření sahejtesinane.cz upozorňují i zástupci v akci zaangažované firmy Philips.
„Důvodem zanedbávání prevence by nemělo být ani to, že člověk vede zdravý životní styl, natož, že je příliš zaneprázdněný. Proto naše kampaň zdůrazňuje, že samovyšetření zabere pouze pár minut. Pár minut, které mohou člověku zachránit život,“ říká Gabriela Bartošová.
Stačí si tuto chvíli vyhradit jednou měsíčně, ideálně pravidelně. Doporučuje samovyšetření spojit s jinou pravidelnou činností, třeba s holením. A má to i výhodu. Člověk se při něm pohybuje přesně kolem rizikových míst. Ženy kolem podpaží, muži kolem varlat. Gabriela Bartošová zmiňuje i další „horký“ tip, jak si samovyšetření zpříjemnit. Provádět se dá i v páru. Podle ní až 30 procent všech nálezů objeví právě partneři.
„Proto v rámci edukační kampaně sahejtesinane.cz oslovujeme ženy i muže, a zároveň je podporujeme i v tom, aby si preventivní vyšetření prováděli vzájemně,“ dodává závěrem.
–VRN–
