Předčasný porod ani císařský řez nejsou důvody k rezignaci na kojení. Byť v prvních čtyřech týdnech od přivedení potomka na svět nedosahuje mlezivo a mateřské mléko takových kvalit jako po přirozeném porodu v termínu.
Rozdíly ve složení mleziva a mateřského mléka matek po přirozeném a nestandardním porodu dokládají výsledky pětileté studie vědců z Fyziologického ústavu [FÚ] AV ČR. Za období nasbírali a zanalyzovali vzorky mléka a mleziva od 137 dárkyň z Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí.
„V první části naší studie jsme sledovali, jaký vliv má předčasný porod nebo porod císařským řezem na kvalitu prvotního mléka – mleziva. Matky nám poskytly jak vzorky mleziva, tak zralého mléka,“ říká Kristýna Brejchová z FÚ AV ČR.
Mnohaleté sledování a hodnocení získaných vzorků podle Brejchové ukázaly, že nestandardní druhy porodů, jako je právě porod před lékařem určeným termínem nebo pomocí císařského řezu, dopadají i na složení mleziva a následného mléka.
„V těchto případech neměla mléčná žláza matky dostatek času k zahájení tvorby plnohodnotného mléka,“ vysvětlují výzkumníci z FÚ AV ČR.
Kojení prospívá každému dítěti
Podle nich jejich zjištění ale není určitě důvodem pro nekojení novorozence. Právě naopak. Výsledky výzkumu totiž ukázaly, že nejpozději do čtyř týdnů od přivedení dítěte na svět se množství živin v mateřském mléce u nestandardně rodících matek podobná tomu u žen rodících v termínu a přirozeným porodem.
Mlezivo neboli kolostrum je tekutina, která předchází tvorbě mateřského mléka. Podle vědců je tou nejlepší stravou pro novorozence díky své výživnosti. Je lehce stravitelné a ovlivňuje fungování imunity novorozence na celý život. Na zralé mléko se mlezivo postupně mění od 40 hodin po porodu až do 14 dnů.
A je tu i další benefit, který maminky ocení hlavně v současné době. Mlezivo ani mateřské mléko oproti umělému mléku z lékárny nic nestojí.
Mateřské mléko si zaslouží ještě hodně pozornosti
Kromě srovnávání mateřského mléka u matek s fyziologickým porodem a císařským řezem v termínu a předčasným porodem se vědci zabývali takzvaným lipidem mléka. Již v předchozí studii z roku 2018 totiž objevili speciální lipidy s protizánětlivými účinky.
„Tyto látky mohou být v lidském těle vázané na složitější molekuly zvané triacylglycerol estolidy. Ty v tukové tkáni slouží jako jejich zásobárna. Proto jsme se v druhé části naší studie zaměřili na tyto komplexní tuky a jejich přítomnost v mateřském mléce,“ přibližuje důvody dalšího výzkumu Kristýna Brejchová.
Několikaleté sledování podle ní ukázalo, že jsou tyto látky v malém množství přítomné ve všech vzorcích mléka. A to bez ohledu na typ porodu.
„Enzym karboxyl ester lipáza, který je součástí mateřského mléka, umí tyto složité molekuly štěpit. A uvolňuje tak látky s prospěšným účinkem na zdraví novorozence,“ vysvětluje Brejchová.
Je tak podle ní nezpochybnitelné, že mateřské mléko pro miminko značí tu nejlepší stravu. Kojení je pro něj nenahraditelným způsobem výživy, tvrdí. A to i v situaci, kdy se porod nevyvíjí zrovna standardním způsobem. Dodejme, že výsledky studie odborníků z FÚ AV ČR nedávno publikoval recenzovaný vědecký časopis Food Chemistry.
–VRN–
