Klíšťata přenášejí nový virus. Ve Španělsku zemřel člověk

1
3281
Spanelsku
Foto: Pixabay.com

V Evropě se objevuje nebezpečné onemocnění přenášené klíšťaty. Jde o virus krymsko-konžské hemoragické horečky. Letos v červnu na nemoc zemřel muž ve Španělsku, v červenci se nákaza potvrdila u další osoby.

Virus krymsko-konžské hemoragické horečky [Crimean-Congo haemorrhagic fever, CCHF] ve Španělsku potvrdilo tamní ministerstvo zdravotnictví. Zprávu zveřejnilo i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC].

„Prvním případem byl 49letý lovec, u kterého se příznaky objevily 12. července 2022 a v současné době je ve stabilizovaném stavu,“ uvádí ve zprávě zástupci ECDC s dodatkem, že pacient potvrdil přisátí klíštěte v době před nástupem příznaků nemoci.

Druhým nakaženým byl 51letý muž, který pracoval jako lesní dělník, který na následky krymsko-konžské hemoragické horečky zemřel letos v polovině června. Onemocnění CCHF u něj potvrdil pitevní nález.

Oba muži pocházeli ze španělské provincie León a oba pracovali v lesích, kde se virem pravděpodobně i nakazili od klíštěte.

„Již dříve, v roce 2021, byl hlášen jeden případ CCHF v provincii León ve Španělsku, takže je známo, že se virus krymsko-konžské hemoragické horečky v této provincii vyskytuje,“ podotýká úřad s upozorněním, že před nákazou se lidé chrání stejně jako před ostatními klíšťaty přenášenými onemocněními.

Vakcína proti krymsko-konžské horečce zatím není

V současné době podle zástupců ECDC neexistuje účinná vakcína chránící před rozvojem krymsko-konžské hemoragické horečky.

„Ačkoli byla ve východní Evropě vyvinuta a používána v malém měřítku inaktivovaná vakcína pocházející z myšího mozku proti CCHF, v současné době neexistuje žádná bezpečná a účinná vakcína široce dostupná pro lidské použití,“ uvádí ECDC ve své zprávě.

Bornaviry, které do EU zavlekly indonéské veverky, řádí v SRN

Veřejnost současně uklidňuje, že riziko nákazy CCHF je pro běžnou populaci nízké. Ve vyšším riziku ale jsou lidé pracující a pohybující se v lesích. Jelikož neexistuje účinná vakcína, zůstává prevence stejná jako u nákazy Lymskou boreliózou. Používat světlé a šusťákové oblečení při výletech do lesa s vysokou obuví. Použít i repelent a po návratu z lesa se osprchovat a zkontrolovat celé tělo. Myslet je třeba i na domácí zvířata a proti klíšťatům je celý rok chránit v lékárnách dostupnými preparáty. Některým lidem pomáhá i pilulka b-komplexu před návštěvou lesa.

Klíšťata s CCHF jsou ve Španělsku i východní Evropě

Onemocnění krymsko-konžskou hemoragickou horečkou lékaři prvně popsali v roce 1944 ve stepní části Krymu, kde při sklizni obilí onemocnělo přes 200 lidí. V roce 1954 stejný virus izolovaly laboratoře v Demokratické republice Kongo, odkud se onemocnění šířilo do dalších částí afrického regionu. Později se virus potvrdil v jihovýchodní Evropě, na Středním Východě a v západní Asii. Nejvíce nakažených hlásí každoročně Turecko [v letech 2003-2006 mělo 1 103 nákaz, 59 úmrtí].

Infekci podle odborníků přenáší více než 30 druhů klíšťat, zvláště z rodu Hyalomma. K přenosu na člověka dochází při sání klíšťat.

„CCHFV se typicky přenáší přisátím nakažených klíšťat rodu Hyalomma. Tato klíšťata jsou široce rozšířena v jižní a východní Evropě,“ upozorňují zástupci ECDC.

Nakažených klíšťovou encefalitidou loni opět přibylo

Nakazit se lidé mohou i manipulací s hospodářskými zvířaty s virémií nebo přímo od nakaženého pacienta při manipulaci s jeho krví, tělními tekutinami a tkáněmi. Většina infekcí je podle dosavadních zkušeností lékařů symptomatických. Inkubační doba se pohybuje od jednoho do tří dnů při přenosu klíšťaty a pět až šest dnů při přenosu krví. Onemocnění začíná náhle horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy a svalů. Krvácivé komplikace se objevují po třech až pěti dnech. Mortalita se pohybuje v rozmezí 3 až 30 procent. Na území Česka se virus krymsko-konžské hemoragické horečky dosud nepotvrdil.

Veronika Táchová

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here