Po úzdravě z akutního covidu pacienty často zmáhají dlouhodobé následky onemocnění. Přes 30 % pacientů po covidu trpí živými sny a u 17 % se objevují noční můry. Nejčastějším neurologickým problémem zůstává nespavost.
Data o dlouhodobých zdravotních potížích po prodělaném onemocnění covid-19 přinesl výzkum odborníků z Centra výzkumu spánku a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ].
„Vůbec nejčastějším problémem je nespavost, která se může projevovat problémy s usínáním, narušenou kontinuitou spánku nebo naopak probuzením v brzkých ranních hodinách,“ říká k výsledkům studie Tereza Dvořáková z NUDZ.
Potíže z nespavostí po prodělaném onemocnění covid-19 ve studii podle Dvořákové uvedlo přes 60 procent respondentů
„A to bez ohledu na tíži akutního průběhu onemocnění covid. Při dlouhém trvání má nespavost vliv na celkovou kvalitu života a psychickou i fyzickou výkonnost,“ dodává.
Výzkum dále ukázal, že u více než 30 procent dotazovaných pacientů se po prodělání covidu objevily živé sny. Noční můry řeší přes 17 procent účastníků výzkumu. Poruchy spánku přitom u pacientů přetrvávají měsíce i roky. Konkrétní mechanismus vzniku těchto poruch v souvislosti s onemocněním covid-19 však doposud není znám. Podle lékařů z NUDZ některé hypotézy ukazují na možné poškození nervové soustavy buď přímým působením viru, nebo sekundárně v důsledku imunitní reakce těla.
Po covidu se objevuje i náměsíčnost
Výsledky studie ukazují i na nový dlouhodobý problém po prodělaném covidu-19. A tím jsou takzvané parasomnie. Jde o skupinu onemocnění, která se projevují abnormálním chováním nebo prožitky ve spánku.
„V souvislosti s prodělanou koronavirovou infekcí se může zcela nově objevit například náměsíčnost, noční můry nebo projevy svědčící pro tzv. RBD, porucha chování v REM spánku, kdy pacienti během noci předvádí své sny,“ popisuje Tereza Dvořáková.
Pacienti tak podle ní mluví, křičí, gestikulují či kopou nohama. Někdy mohou dokonce i spadnout z postele. Na problém pacienty často upozorní partner nebo si ho uvědomí, až když během noci shodí předměty z nočního stolku nebo se zraní.
„V některých případech se může jednat o první známku závažnějšího neurologického onemocnění, proto je v tomto případě vhodné vyšetření ve spánkové laboratoři na specializovaném pracovišti,“ upozorňuje Dvořáková.
Méně kofeinu, alkoholu a nikotinu vždy pomůže
U spánkových poruch je řešením číslo jedna změna životního stylu, přesněji denního režimu. K lepšímu a hlubšímu spánku pomůže takzvaná spánková hygiena. To znamená, snížit přísun kofeinu, alkoholu a nikotinu, jež lidský organismus zbytečně stimulují v nevhodnou dobu.
Podstatné je si připravit místnost na spaní, tedy ji vyvětrat, rozestlat a vypnout veškerou elektroniku. Především se pak vyvarovat čtení z chytrého telefonu před spaním nebo sledování televize.
„Pokud nic nepomáhá, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc – v případě nespavosti je nejlepší obrátit se na praktického lékaře, který mnohdy dokáže problém řešit sám nebo pacienta odkáže na odborníka ve svém okolí,“ doporučují odborníci z NUDZ.
Upozorňují i na možnosti nefarmakologické léčby nepsavosti. V praxi se jim osvědčuje i psychoterapie zaměřená specificky na spánek kognitivně-behaviorální terapie nespavosti. Ta pomáhá řešit problém dlouhodobě a s její pomocí odborný psychoterapeut prolomí i začarovaný kruh obav z usínání a následné nespavosti, do kterého se nemocní s postupem času dostávají.
–VRN–
po covidu se mi taky dobře nespalo