Podle statistik pravidelně navštěvuje očního lékaře méně než třetina obyvatel ČR. Cca 30 % žen a 25 % mužů. Nejčastějšími zrakovými vadami, s nimiž se potýkají, jsou krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Jsou tu ale i další problémy, jako je šedý zákal. Více na ZdraveZpravy.cz!
Pokud se vada neodhalí v raném stádiu, může být už pozdě. Moderní technologie a vyzkoušené léčebné postupy přitom dokáží hlavní zrakové vady účinně odstranit. Podle odborníků by přitom měl po 40. roku věku absolvovat preventivní prohlídku u očního lékaře skutečně každý, a to minimálně každé dva roky. Lidé starší 60 let by pak k očnímu měli preventivně chodit každý rok. Stejnou pozornost je třeba věnovat i dětem.
Tupozrakost
Tato vada postihuje dvě až čtyři procenta dětí. Zpravidla se objevuje u dětí postižených šilháním. Dále u dětí s různou dioptrickou vadou na obou očích a u dětí, jejichž rodiče v dětství šilhali, nebo mají také tupozrakost. Odborně se tupozrakosti říká amblyopie. Jedná se o funkční vadu zraku projevující se jako snížená zraková ostrost. Je způsobena abnormálním vývojem vidění. Příčinou je nepřítomnost nebo aktivní útlum zrakového vjemu z postiženého oka. Riziko tupozrakosti tkví ve vzniku trvalé oční vady, přičemž záleží na tom, kdy vada vznikla a kdy se začalo s léčbou.
„Očního lékaře je v každém případě třeba navštívit, kdykoli u dítěte pozorujete šilhání, nepřirozené sklonění hlavy, přivírání jednoho oka, časté mnutí očí, světloplachost, velmi rychlou únavu dítěte při práci nablízko, špatnou orientaci v prostoru a podobně,“ vysvětluje lékařka z Dětského očního centra Kukátko Gabriela Pilková.
Dodává, že tupozrakost mnohdy ovlivňuje vznik strabismu [šilhání]. Rodiče mnohdy až kvůli tomu zrakové obtíže zaregistrují a problém konzultují s lékařem. Při tupozrakosti postupně ztrácí jedno nebo i obě oči schopnost vidění. Přitom hrozí velmi vážné a trvalé postižení zraku a dokonce i riziko oslepnutí postiženého oka.
„Důležité je proto začít s léčbou včas, ideálně v předškolním věku, dokud ještě není vývoj zrakového systému dokončen,“ upřesňuje Gabriela Pilková, podle které se tupozrakost u dětí odstraňuje pomocí očních cvičení a úpravou šilhání. V pozdějším věku [zpravidla po 7. roce] ji již není možné řešit.
Šedý zákal
Ze statistik vyplývá, že roste počet lidí, kteří měli šedý zákal a podstoupili jeho operaci. Jenom v ČR se ročně provede přibližně 80 000 operací, kdy je pacientům vyměněna nitrooční čočka. Šedý zákal nelze odstranit nijak jinak než operací a neexistuje jiný způsob jeho léčby. Výskyt zákalu stoupá s věkem a většinou postihuje osoby ve věku 60 až 75 let.
„Operace šedého zákalu je nejčastější operací očí, která se u nás provádí. Výsledky jsou excelentní. Záleží ovšem na kvalitním vstupním vyšetření a na kvalitní nitrooční čočce,“ tvrdí primářka brněnské Oční kliniky Šárka Skorkovská.
Toto onemocnění nejčastěji postihuje obyvatele starší 65 let. Je možné se jej zbavit pomocí lékařského zákroku, při kterém je vyměněna oční čočka. Operace je vhodná, jakmile začne šedý zákal snižovat kvalitu života. Operace šedého zákalu včetně základní nitrooční čočky je plně hrazena všemi zdravotními pojišťovnami.
„Již dávno neplatí, že musí takzvaně dozrát. Čekat na takzvané dozrání je naopak chybou, protože je pak operace daleko komplikovanější,“ dodává Šárka Skorkovská.
Pravou příčinu vzniku šedého zákalu dosud nikdo neobjasnil. Je ale jisté, že například cukrovka nebo vyšší refrakční (dioptrické) vady jeho vznik uspíší. Stejný vliv má také užívání některých léků – kortikoidy, cytostatika a podobně. Dlouhodobé užívání některých očních kapek, různé úrazy oka. Také silné záření, ať již rentgenové nebo ozařování při léčení rakoviny má na rozvoj šedého zákalu negativní vliv.
Zelený zákal neboli glaukom
Zelený zákal [glaukom] je zákeřné onemocnění, kterého si v počáteční fázi většina pacientů ani nevšimne. U totoho onemocnění dochází k vážnému poškození [odumírání] zrakového nervu. To se projevuje různými poruchami vidění. Na vzniku glaukomu se podílejí různé faktory – například dědičnost, celková onemocnění [např. cukrovka…], užívání některých léků [kortikosteroidy], úrazy, ale také porucha tvorby nitrooční tekutiny, změny postihující odtokové kanálky pro nitrooční tekutinu.
Největším a nejčastějším rizikovým faktorem pro vznik glaukomu je vysoký nitrooční tlak. Totiž v oku se stále tvoří nitrooční tekutina, pro správné fungování oka musí však být tvorba a odtok nitrooční tekutiny v určité rovnováze. Jakmile ale dojde k porušení rovnováhy, nedochází k dostatečné absorpci tekutiny, uvnitř oka se tvoří větší množství tekutiny nebo se její odtok odtokovými kanálky sníží nebo přeruší, dochází uvnitř oka ke zvýšení tlaku [nitrooční tlak] a ten poškozuje zrakový nerv.
V léčbě začínajícího glaukomu se většinou využívají oční kapky snižující tlak uvnitř oka, v rozvinutých fázích nemoci se zpravidla přistupuje k chirurgickému zákroku, který zajistí dostatečný odtok tekutiny z oka nebo snižuje tvorbu nitrooční tekutiny, operace se provádí s cílem snížit nitrooční tlak.
Zelený zákal se vyskytuje hlavně u lidí, kterým je 45 let a více nebo mají tuto chorobu v rodině a podle odhadů bude v roce 2020 postiženo tímto onemocněním 60 miliónů lidí. Zásadní je absolvovat komplexní oční vyšetření včetně vyšetření očním koherenčním tomografem [OCT]. Na základě výsledků pak lékaři určí, zda se jedná o glaukom a doporučí správný postup v léčbě.
Astigmatismus značí deformaci rohovky nebo čočky
Astigmatismus je vada způsobená deformací rohovky nebo čočky do nepravidelného tvaru. Rohovka osob trpících astigmatismem má často mírně podlouhlý tvar, nikoli tvar kulový. Tím dochází k refrakční vadě. Světlo dopadající do oka se láme pod nevhodným úhlem. Výsledkem pak je rozostřený obraz pozorovaného předmětu. Existuje i onemocnění zvané keratokonus, v jehož průběhu se rohovka zformuje do tvaru kužele. Tím se již existující astigmatismus ještě zhorší a může být zapotřebí speciálních kontaktních čoček nebo chirurgického zákroku. Jde ale o jev poměrně vzácný.
Nekorigovaný astigmatismus je proto často doprovázen únavou a bolestmi hlavy, pálením a řezáním očí i poklesem výkonnosti. Přesný původ této vady nikdo nezná. Její příčiny mohou být různé, jedna z nich se ale objevuje častěji než jiné. Je jí dědičnost. Vidíte-li rozostřeně, projděte si svůj rodokmen. Vaši rodiče nebo jiní příbuzní zřejmě touto poruchou trpí také. Ať už dosahuje váš astigmatismus jakéhokoli stupně závažnosti, v každém případě budete potřebovat nějaký prostředek korekce zraku. Naštěstí lze většinu forem rozostřeného vidění provázejícího běžný astigmatismus snadno korigovat brýlemi, kontaktními čočkami a nitroočními a laserovými operacemi.
Makulární degenerace trápí hlavně seniory
Makulární degenerace je závažným onemocněním, které může vést k úplné ztrátě zraku. Podle výzkumů trpí makulární degenerací 25 miliónů lidí na světě. Projevuje zejména u seniorů, přičemž dochází k postižení tzv. žluté skvrny – centrální části oční sítnice. Nejprve postihuje jen jedno oko, v druhém oku se však onemocnění projeví během několika dalších let. Onemocnění se vyskytuje ve dvou formách – suchá a vlhká. Suchou formou trpí 90 procent nemocných s makulární degenerací. Vlhká forma nemoci se objevuje u lidí starších 55 let a ve vyspělých zemích je nejčastější příčinou praktické slepoty. Nemocí jsou častěji postiženy ženy, ale vyšší riziko vzniku nemoci souvisí také s věkem, dědičností, nemocemi [kardiovaskulární onemocnění, cukrovka], špatnou životosprávou a kouřením.
Makulární degenerace se léčí pomocí nitrooční injekce. Ta brání krvácení, otokům, ukládání škodlivých látek a růstu patologických membrán. Tyto injekce jsou účinné také při postižení oční sítnice cukrovkou. Makulární degenerace postihuje starší pacienty a je u nás nejčastější příčinou ztráty zraku ve vyšším věku.
–RED–
