Alespoň půlroční kojení přispívá k dobrému rozvoji poznávacích funkcí dětí. Je i prevencí chronických respiračních a kardiovaskulárních onemocnění. Myslet by na to měly hlavně matky žijící v regionech se znečištěným ovzduším.
Potvrzují to výsledky nejnovější studie vědců z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, na které spolupracovali s akademiky ze Slovenska. Studie ukázala, že o mateřském mléce jako nejlepším zdroji potravy pro novorozence nikdo nepochybuje. Odborníci se ale stále neshodnou o době, jak dlouho plné kojení udržet.
„Výsledky naznačují, že plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí u obou skupin dětí,“ říká jeden z autorů studie Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR s tím, že optimální doba kojení činí minimálně šest měsíců.
Vědci při výzkumu sledovali skupiny novorozenců z okresů Karviná a České Budějovice. Dva poměrně vzdálené regiony si vybrali kvůli odlišnosti kvality ovzduší. Právě to totiž může zpomalit vývoj poznávacích funkcí [kognitivních funkcí, pozn. red.] a ovlivnit riziko rozvoje chronických respiračních a kardiovaskulárních onemocnění.
„Ve znečištěné oblasti předchozí studie prokázala, že zvýšené koncentrace jemných prachových částic PM2,5 nepříznivě ovlivňují psychický vývoj dětí v 5 letech,“ podotýká Radim Šrám.
Delší kojení se tak podle něj logicky příznivě projeví hlavně na vývoji kognitivních funkcí u dětí vyrůstajících v oblastech s vyšší mírou znečištění ovzduší.
Do studie o kojení se zapojilo 147 dětí
Do studie se podle Elišky Zvolánkové ze Střediska společných činností AV ČR zapojilo 147 dětí, 80 z Českých Budějovic a 67 z Karviné s datem narození v letech 2013 a 2014.
„Kognitivní funkce vědci hodnotili u pětiletých dětí použitím Bender-Gestaltova testu [BG] a Ravenova testu [RCPM],“ přiblížila použité techniky Zvolánková.
Kresebný Bender-Gestaltův test je metoda vývojové diagnostiky percepčně-motorických funkcí a neurologických poškození. Technika testuje, jak jsou děti schopny nakreslit předložené geometrické obrazce. Oproti tomu Ravenovy barevné progresivní matice jsou screeningový nonverbální inteligenční test. A ten měří pochopení komplexnosti vzorů a schopnost ukládat a vybavovat si informace, tedy schopnost řešit problémy.
Kognitivní funkce nebo také poznávací funkce patří k hlavním oblastem lidské psychiky. Uloženy jsou v různých částech mozku. Právě kognitivní funkce určují vnímání vnějšího světa, jednání každého člověka, jeho reakce a schopnost řešení a zvládání úkolů. Kognitivní funkce rovněž zahrnují kromě paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení a schopnost pochopení informací.
Přes 60 procent šestiměsíčních dětí v Česku matky kojí
Nedávný průzkum nadačního fondu 1000 dní do života realizovaný společností Nielsen IQ ukázal, že přes 90 procent propouštěných novorozenců z českých porodnic je kojených. Přibližně 63 procent z nich přijímá mateřské mléko ještě ve věku šesti měsíců.
Byť 58 procent z těchto dětí začíná kolem čtvrtého měsíce postupně přijímat i první pevnou stravu. Podle odborníků se tak dětský organismu setkává s potenciálními alergeny v období takzvaného imunologického okna. To je doba, kdy organismus dítěte dokáže obvykle dobře tolerovat alergeny ve stravě a vytvoří si lepší imunitu a odolnost proti alergenům.
„Imunologické okno nastává zhruba mezi 17. a 24. týdnem života miminka. Jde o jedinečné období, kdy mohou kojenci začít ochutnávat pevnou stravu,“ vysvětluje primář dětského oddělení Nemocnice v Ostravě-Vítkovicích Jan Boženský.
Ve svých slovech odkazuje na nejnovější vědecké poznatky. Právě ty dokládají, že podávání příkrmů od čtvrtého měsíce věku dítěte správně utváří imunitní reakce a snižuje riziko pozdější citlivosti na alergeny.
„V žádném případě nejde ještě o nahrazování kojení či mléčné stravy, ale o ochutnání malého množství základních potravin: ovoce, masa a zeleniny. Dítě by se mělo setkat ve vhodné formě i s alergeny, které jsme dětem tohoto věku dříve nedoporučovali,“ říká primář Boženský.
Zároveň všechny rodiče upozorňuje, že výživa v dětském věku hraje velkou roli i pro budoucí život. Rodiče se proto mají vyvarovat chyb, které občas nevědomky ve výživě potomka dělají nebo v dobré víře opakují. V posledních letech se pediatři ve svých praxích často setkávají s neochotou zavádět nemléčné příkrmy. Někteří rodiče začnou batolatům příliš brzy podávat nezdravé a nevhodné potraviny, jako jsou sladkosti a slazené nápoje.
–VRN–
Kojit se má do dvou let dítěte mléko je výživné a čím více ho dítě dostává tím je to lepší když i naše prababičky koníky děti do dvou maximálně do tří let čím déle dítě pije mateřské mléko tím je to pro něj lepší