Podle aktuální analýzy EFPIA Patients W.A.I.T. Indicator Česko v dostupnosti moderních léčiv předstihuje země skupiny V4, ale zaostává například za Francií, Rakouskem a Německem. Na trendu se tak v podstatě nic nezměnilo ani loni.
Česko stejně jako předloni dál zůstává na jedenáctém místě žebříčku dostupnosti nejmodernějších léčiv. Farmaceutické firmy přitom každoročně uvádějí na evropský trh desítky nejmodernějších léčivých přípravků. Nejvíce jich Evropská agentura pro léčivé přípravky [EMA] schvaluje pro pacienty, kteří trpí takzvanými civilizačními chorobami. Sem patří hlavně onkologické, kardiovaskulární, neurologické, respirační i další nemoci.
Žebříček dostupnosti moderních léčiv EFPIA Patients W.A.I.T. Indicator
[Zdroj: EFPIA]
„Jedenácté místo je velmi dobrým výsledkem. Je ale třeba upozornit, že se jedná o výsledek indikativní. Porovnává pouze počet nových léčiv, která vstoupila do systému, ale opomíjí jejich indikační a preskripční omezení, jež se mohou stát od státu lišit,“ vysvětluje výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
Upřesňuje dále, že analýza EFPIA Patients W.A.I.T. Indicator se zaměřuje nejen na celkový počet nových receptových léčiv, ale zvláštní zřetel bere na onkologická léčiva a léky na vzácná onemocnění. To znamená, že vzhledem ke komplikované dostupnosti aktuálních zdravotnických dat v mnoha státech EU, pokrývá analýza pouze roky 2017 až 2020.
Odlišná cesta léků k evropským pacientům
Podle Davida Koláře se dostupnost léčiv v evropských státech značně liší. Například v Německu nové léčivé preparáty na trh přicházejí většinou ve stejnou chvíli, kdy jsou schváleny Evropskou lékovou agenturou [EMA]. Jejich hodnocení německým regulátorem totiž probíhá až následně.
V České republice je situace opačná. Léčiva nejprve prokazují splnění veškerých náležitostí souvisejících s jejich vstupem na trh. Teprve na základě tohoto zhodnocení dochází ke stanovení ceny a úhrady ze zdravotního pojištění a lék se dostává k pacientům. Proces tak v Česku trvá mnohdy i roky.
„Do budoucna je tedy otázkou, zda by například tato podmínka nemohla být legislativně upravena, abychom se na pomyslném žebříčku dostupnosti nejmodernějších terapií pro pacienty mohli dostat o pár příček kupředu,“ vysvětluje David Kolář.
Příkladem budiž léky proti covidu ve formách tablet. Ty jsou dostupné pouze na žádanku, ale už ne třeba v lékárnách. A to právě kvůli zdlouhavému procesu schvalování a stanovování ceny léčiva.
Situace v Česku je ještě komplikovanější, protože ani stanovení ceny léčiva neznamená jeho reálnou dostupnost pro pacienty. Do hry vstupují také indikační a preskripční omezení, která ovlivňují, kteří pacienti se k léčivu mohou dostat a v jaké fázi jejich léčby.
„Příčiny odlišného času vstupu léčiv do systému zdravotního pojištění, a tedy rozdílné dostupnosti pro pacienty v různých státech jsou minimálně čtyři: individuální nastavení pravidel systému zdravotního pojištění členských států EU, ekonomická situace, velikost trhu a aktivní léková politika konkrétních států,“ shrnuje David Kolář.
Dostupnost léčiv se v Česku i tak zlepšuje
I přes poměrně komplikovaný tuzemský systém vstupu nových léčiv na trh, se dostupnost moderních léčiv v Česku zlepšuje. Zástupci AIFP tvrdí, že od roku 2017 pozorují výrazný posun Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] v oblasti zrychlení jím prováděných procesů. Čeští pacienti se tak dostávají k léčivům daleko dříve než v předchozích letech. U některých léčiv a jejich vstupu na trh zrychlily tempo i zdravotní pojišťovny. Mnozí si pak slibují zlepšení od novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která by do budoucna měla usnadnit dostupnost léčiv především na vzácná onemocnění.
David Kolář upozorňuje, že každý zdravotní systém omezují finanční limity, což platí i pro ten český. Aktuálně Česko vydává na léky cca 17 procent celkového zdravotního rozpočtu. Otázka podle něj je, zda tento objem dostačuje a také, zda vynakládá finance efektivně.
„Chceme-li sledovat efektivitu poskytované péče a využití dostupných prostředků, pracujme na zvýšení úrovně zdravotnické digitalizace v ČR. Podporujme propojování systémů a budování anonymizovaných registrů,“ říká.
Sledování dat dle něj pomůže v hodnocení efektivity péče a nabídne i využití moderních smluvních schémat mezi zdravotními pojišťovnami a výrobci inovativních léčiv. Díky tomu se stanou například léčiva na vzácná onemocnění dostupnější.
„V neposlední řadě se nabízí otázka vícezdrojového financování zdravotní péče, která by do efektivně působícího systému mohla přinést další finance,“ uzavírá David Kolář.
–DNA–
