Absolventi vysokých škol nesmějí zapomenout na odvody na zdravotní pojištění. Stát ho za ně přestává platit od druhého měsíce po složení státní zkoušky. Za středoškoláky ho stát plátí do konce srpna. Pokud nezačnou pracovat.
Po zdárném ukončení studia vystřídají studijní povinnosti absolventů rázem administrativní povinnosti. A k jedné z nich patří zajištění si měsíčních odvodů na zdravotní pojištění, které je v Česku povinné. Vcelku jasné krytí této povinnosti mají středoškoláci, za které zdravotní pojištění po ukončení studia až do konce srpna odvádí stejně jako po celou dobu studia stát. Jednu výjimku to ale má, upozorňuje tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] Viktorie Plívová.
„Důležité ovšem je, aby v době prázdnin nevykonávali po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost, případně neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,“ vysvětluje.
Studenti pokračující v novém školním nebo akademickém roce v denním studiu patří do skupiny nezaopatřených dětí. Pojištění tak za ně nadále platí stát, ale nejdéle do jejich 26 let. Viktorie Plívová v této souvislosti pak říká, že pokračování ve studiu mají tito studenti své registrované zdravotní pojišťovně oznámit nejpozději do osmi dnů.
„Vznik i zánik nároku na zařazení mezi státní pojištěnce má pojištěnec povinnost oznámit a doložit své zdravotní pojišťovně. Lhůta pro splnění této oznamovací povinnosti je osm dnů,“ připomíná mluvčí pojišťovny.
Některé školy dle ní sice své nově přijaté studenty automaticky nahlašují, ale není to jejich povinnost. Proto je třeba si informaci u pojišťovny raději zkontrolovat.
„Obrátit se mohou přímo na pobočku své pojišťovny nebo si věc ověřit telefonicky. Případně dotazem prostřednictvím webové aplikace, se kterými většina tuzemských zdravotních pojišťoven pracuje,“ upozorňuje finanční poradkyně skupiny Partners Lucie Baslová.
Absolventi VŠ a platba zdravotního pojištění
K absolventům vysokých škol už není zákon co do platby zdravotního pojištění tak benevolentní. Stát za ně pojištění hradí jen jeden měsíc, který následuje po měsíci, kdy složili státní závěrečné zkoušky.
„Jinými slovy, kdo dělal státnice v květnu, ještě v červnu se nemusí o pojištění starat. Opět za podmínky, že nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci,“ přibližuje Viktorie Plívová s tím, že povinnost platby pojištění na takového studenta přechází od července.
Pokud student dokončí studium, třeba i na vysoké škole, a bude v denním studiu pokračovat v následujícím školním/akademickém roce, i pak na něj stát nahlíží jako na nezaopatřené dítě. A hradí za něj tedy i měsíční pojistné. Opět nejdéle do jeho 26 let. Nicméně proluka mezi skončením jednoho studia a nástupem na další školu nesmí být delší než tři kalendářní měsíce.
„V praxi k takové situaci nejčastěji dochází v období po ukončení studia v bakalářském stupni a nástupem na magisterský studijní program,“ upozorňuje Lucie Baslová.
Zdravotní pojištění v případě zaměstnání a podnikání
Otázka je, jak se po ukončení střední, vysoké či jakékoli jiné školy postarat o povinný měsíční odvod na zdravotní pojištění, pokud student v denním studiu nepokračuje. Po uplynutí doby, kdy je plátcem pojistného stát, dochází k několika možnostem zajištění těchto odvodů.
První z nich je nástup do zaměstnání, kdy se o veškeré odvody, nejen na zdravotní, ale i sociální pojištění a odvod daně z příjmů, stará zaměstnavatel. A někteří absolventi začnou třeba podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná [OSVČ]. O veškerou agendu, tedy i tu směrem ke své zdravotní pojišťovně, se pak na rozdíl od zaměstnanců starají sami.
„I živnostníci hlásí zdravotní pojišťovně veškeré změny, a tedy i zahájení výdělečné činnosti, nejpozději do osmi dnů. Přičemž za zahájení činnosti se nepovažuje pouhý okamžik získání živnostenského oprávnění,“ upozorňuje Lucie Baslová.
Připomíná, že částečnou úlevu od administrativy živnostníkům nabízí takzvaný paušální režim. V jedné platbě směřované na účet finančnímu úřadu si živnostníci splní svoji odvodovou povinnost na zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmů.
Pracovní úřad a zdravotní pojištění
Další řešení, jak si zajistit platbu zdravotního pojištění v případě absence zaměstnání či živnosti, je pak přihlášení se na úřad práce jako uchazeč o zaměstnání. Za registrované uchazeče totiž platí zdravotní pojištění stát.
„Zdravotní pojištění lidé mohou odvádět i jako samoplátci, takzvané osoby bez zdanitelných příjmů [OBZP]. Opět o tom musí uvědomit svou pojišťovnu a od následujícího měsíce si pojistné hradí ze své kapsy,“ vysvětluje finanční poradkyně Partners s tím, že jako samoplátci neboli OBZP se přihlašují pouze ti, kdo nemají příjmy ze zaměstnání, podnikání nebo za ně pojistné neodvádí stát.
Výše pojistného pro OBZP se dle poradkyně odvíjí od aktuální výše minimální mzdy [letos 16 200 Kč, pozn. red.], konkrétně 13,5 % z její výše. V letošním roce si tak OBZP odvádí 2 187 korun za měsíc.
Veronika Táchová
