K poruchám příjmu potravy [PPP] spolu s anorexií a bulimií patří záchvaty přejídání. Podle odhadu psychiatrů u nás tuto poruchu v životě řeší cca 2,8 procenta žen a jedno procento mužů. S PPP někdy souvisí i extrémní cvičení.
Na PPP upozorňuje Světový den poruch příjmu potravy [World Eating Disorders Action Day – WEDAD], který letos připadá na čtvrtek 2. června 2022. Letošní ročník se zaměřuje na zvýšení dostupnosti odborné péče pro pacienty s těmito psychickými onemocněními.
„Nedávná analýza dospěla k závěru, že prevalence poruch příjmu potravy se od počátku 21. století zvýšila z 3,5 procenta na 7,8 procenta,“ upozorňuje předsedkyně Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti ČLS JEP prof. Hana Papežová.
Ze všech psychiatrických diagnóz poruch příjmu potravy dle ní vykazuje nejvyšší úmrtnost anorexie. Pacienti s anorexií jsou dle Papežové v pětkrát vyšším riziku předčasného úmrtí a je u nich 18krát vyšší pravděpodobnosti sebevraždy. A stejně jako v jiných medicínských oborech i v oblasti PPP dopadla na pacienty s anorexií, bulimií, psychogenním přejídáním a excesivním cvičením dvouletá doba společenských uzávěr kvůli šíření koronaviru.
K záchvatům přejídání vede i nadbytek potravin
Obavy v posledních letech dle psychiatrů vzbuzují i čísla pacientů trpících nadměrným přejídáním známým pod zkratkou BED [z angl. binge-eating disorder]. Podle prof. Papežové u nás bude přibližně 2,8 procenta žen a jedno procento mužů někdy v průběhu svého života bojovat s poruchou přejídání.
„V období pandemie covid-19 se jejich nárůst ještě významně zvýšil, podobně jako úzkostné stavy, sebepoškozování, nebo závislostní chování,“ říká prof. Hana Papežová.
Není tu jen rakovina. EU trápí i obezita. Politici to ignorují
O problému s psychogenním přejídáním svědčí dle lékařů i nárůst obezity ve společnosti v posledních letech.
„Podíl přejídajících se z celkové populace obézních může být 40 procent i více. Záleží na tom, jakou populaci zkoumáte. Problémy s přejídáním mohou být omezeny na noc, spojeny s poruchou spánku a navazovat na období anorexie nebo bulimie,“ říká prof. Papežová.
A stejně jako u anorexie i u záchvatovitého přejídání platí, že pokud začne přejídání dopadat na tělesné zdraví [nárůst nebo snížení hmotnosti], k tomu se navíc přidají psychické potíže, je načase vyhledat odborníka. K duševním problémům u pacientů trpících přejídáním často patří ztráta zájmu o vše kolem s výjimkou jídla. Zhoršují se u nich mezilidské vztahy, často dochází k poruchám koncentrace a poruchám spánku.
Fakta o poruchách příjmu potravy v devíti základních bodech
- Mnoho lidí s PPP může vypadat dobře i přes extrémně vážné onemocnění.
- Diagnóza PPP je zdravotní krizí, která poškozuje osobní i rodinné vztahy a fungování.
- PPP nejsou výsledkem volby. Představují vážnou biologicky ovlivněnou nemoc.
- PPP postihují osoby v každém věku, různých etnicit, tělesných tvarů a váhy, sexuálních orientací a socioekonomických úrovní.
- Rodiny za onemocnění PPP nenesou vinu. Naopak mohou být nejlepším spojencem pacientek a zdravotníků.
- U PPP roste riziko sebevražd a zdravotních komplikací.
- Geny a prostředí hrají důležité role v rozvoji poruch příjmu potravy.
- Geny samotné však neodhalí, kdo poruchou příjmu potravy onemocní.
- Úplné uzdravení je možné. Včasné rozpoznání a intervence jsou velmi důležité.
- Nespokojenost s vlastním tělem často souvisí s nespokojeností se sebou, nízkým sebevědomím i porušeným vnímáním vlastního těla spojeným se stresem a rizikem pro vznik poruchy příjmu potravy.
Pozn. red: Devět pravd vychází z práce Dr. Cynthia Bulík, PhD, FAED, která je významnou odbornicí zabývající se poruchami příjmu potravy ve School of Medicine na University of North Carolina v Chapel Hillz. Desátou pravdu pak přidali čeští odborníci na léčbu PPP.
Poruchou příjmu potravy je i závislost na cvičení
Do oblasti poruch příjmu potravy dle odborníků patří i takzvané excesivní neboli nadměrné cvičení. Jde o psychické onemocnění, kdy člověk sportuje více, než je pro něho zdravé. Pohyb se pro pacienta stává v konečném důsledku škodlivý. Často vede k sebepoškozování. Bez splnění určitého denního limitu pro sportovní aktivitu se nemocný třeba ani nenají. Trpí úzkostmi a pocitem viny, že si jídlo nezaslouží. Často tyto pacienty sužuje strach, že při absenci každodenního a opakovaného sportu nebudou hubnout a neudrží si svojí podváhu.
„Když nesportuje dostatečně, má pocity viny a úzkost, pocity selhání, sportuje i při závažných tělesných obtížích. Při horečce, vymknutém kotníku, bolestech kloubů. V posledních letech se v našem Centru věnujeme právě nebezpečí kompulsivního sportování u poruch příjmu potravy u vrcholových sportovců a tomu, jak problémy monitorovat a léčit,“ popisuje prof. Papežová.
Rostoucí počty pacientů s poruchami příjmu potravin tak znamenají i větší tlak na již tak nedostatečnou nabídku zdravotních služeb v oblasti psychiatrie. Přičemž letošní ročník Světového dne poruch příjmu potravin zdůrazňuje nutnost včasné odborné pomoci pro pacienty s některou ze jmenovaných psychiatrických poruch. Pravda, jde o závažná onemocnění vyžadující dlouhodobou léčebnou terapii, s odbornou pomocí a pevnou vůlí pacienta a jeho rodiny je ale lze zcela vyléčit.
„Mezi základní podmínky úspěchu v léčbě patří motivace k řešení problémů vztahujících se k narušenému příjmu potravy, ale i ostatním životním oblastem,“ tvrdí lékaři z Centra pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
Právě na této klinice VFN lékaři nabízí pomoc pacientům s PPP ve třech formách zdravotní péče. A to na speciálním lůžkovém oddělení, formou denního stacionáře nebo speciální ambulantní péče.
–VRN–
