Dva vědecké týmy Akademie věd ČR získají tří a půlmilionové granty na rozvoj nadějných projektů. První z nich zkoumá metodu cílené likvidace rakovinových buněk, druhý výzkum se zaměřuje na sledování procesů při mozkové mrtvici.
Schválené granty zvané Proof of Concept rozdělované z rozpočtu Evropské unie [EU] zveřejnila tento týden Evropská výzkumná rada [ERC], která o jejich rozdělení rozhoduje. A dva z grantů poputují i do České republiky. Konkrétně k vědeckému týmu Milana Vrábela z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [UOCHB]. A další pak podpoří práci týmu Tomáše Čižmára z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně.
„ERC Proof of Concept granty jsou určené pro předchozí příjemce ERC grantů, jejichž výsledky skýtají zajímavé možnosti pro další využití v praxi,“ přibližuje podmínku čerpání evropských podpor Markéta Růžičková z tiskového oddělení AV ČR.
Dodává, že právě dodatečné financování má vědeckým týmům umožnit ověřit komerční nebo společenský potenciál vyvíjených a nadějných projektů.
Metoda rychlejší detekce nádorových buněk
Evropská podpora umožní Milanu Vrábelovi z UOCHB realizovat výzkum, jež by mohl vést ke zcela nové metodě v léčbě virových onemocnění a v protirakovinové imunoterapii. Prvotní práci týmu Milana Vrábela již podpořil evropský grand zvaný ERC Starting.
V původním výzkumu se vědci naučili barevně označovat buněčné struktury a biologicky aktivní látky. Což jim umožnilo sledovat doslova v přímém přenosu působení protirakovinového léku v živých buňkách.
„Pak jsme zjistili, že můžeme dělat mnohem více – třeba umístit na ně molekulu, která by dokázala například imunitní buňku rychle nasměrovat přímo k nádorové buňce, aby ji mohla zlikvidovat,“ popisuje Milan Vrábel.
Vědci navíc zjistili, že s pomocí vyvinuté metodologie mohou cílit na takzvané NK buňky, neboli natural killer cells. Ty prostřednictvím přidané molekuly pomohou rychleji vyhledat nádorové buňky, které by jinak unikly pozornosti, a zlikvidovat je.
Obdobná metoda se dnes používá v imunoterapii, kdy se taktéž využívají upravené buňky imunitního systému pro efektivnější likvidaci nádorových buněk. Nevýhodou terapie je ale její vysoká nákladnost.
Je totiž založená na genetické úpravě T-lymfocytů odebraných z těla konkrétního pacienta, pro nějž je léčba určena. Oproti tomu nová metoda týmu Milana Vrábela umožňuje rychlou úpravu NK buněk za pomoci jednoduchých chemických reakcí z připravených ingrediencí. Využít by se navíc mohly i pro jiného pacienta, než od kterého pocházejí.
„Díky tomuto grantu budeme moci přímo porovnat naši metodu s již používanou metodou upravených T-lymfocytů a ověřit tak její skutečný přínos. Pokud studie dopadne dobře, mohla by se naše metoda dostat do praxe během několika let,“ dodává Milan Vrábel.
Sledování změn při mrtvici vlastním endoskopem
Druhý z grantů dovolí ve výzkumu pokračovat i vědcům z týmu Tomáše Čižmára. Ten se zabývá sledováním procesů při mozkové mrtvici. K výzkumu využívá holografický endoskop, světově unikátní nástroj, který jeho tým vyvíjí více než 10 let. Právě díky grantu jej nyní čeká technologické zdokonalení. Speciální endoskop Tomáš Čižmár upravil tak, aby dokázal vyvolat řízenou mrtvici ve zvolené mozkové struktuře zvířecího modelu.
„Již dostupná zobrazovací kapacita přístroje usnadní jeho navigaci a po vyvolání řízené mrtvice bude možné sledovat změny uskupení neuronů v dané oblasti a zároveň i zánik signalizační aktivity,“ vysvětluje Tomáš Čižmár s tím, že takový postup rozšiřuje použitelnost přístroje z pohledu uživatelů v oblasti neurověd.
Dodává, že neurologické poruchy celosvětově patří k nejzávažnějším společenským zátěží. Podle dat Světové zdravotnické organizace [WHO] je mrtvice druhá nejčastější příčina úmrtí. Roční úmrtnost se u ní pohybuje kolem 6,5 milionu. Přibližně 50 % přeživších trpí chronickým onemocněním.
„Náš výzkum by měl příslušné vědecké komunitě představit nástroj, s jehož pomocí bude možné mnohá tajemství těchto závažných onemocnění poodhalit a pomoci jak v jejich léčbě, tak i v prevenci,“ popisuje význam výzkumu pro budoucnost Tomáš Čižmár.
Evropská výzkumná rada podporuje ověřený výzkum
Evropská výzkumná rada [European Research Council] vznikla v roce 2007 a rozděluje granty na výzkum z rozpočtu EU. Cílem je podpora excelentní vědy ve všech oborech. ERC nepodporuje sítě nebo mezinárodní konsorcia, ale individuální řešitele a jejich výzkumné týmy. Přičemž řešitel může být jakékoli národnosti. Zvolená hostitelská instituce však musí fungovat v členském státě EU, případně v zemi asociované k rámcovému programu EU.
Jediné hodnotící kritérium je vědecká excelence. A to jak návrhu projektu, tak samotného řešitele. Kromě předchozích výsledků v oboru se předpokládá, že vědci přijdou se zcela novou myšlenkou, která není jen pokračování dřívějších úspěchů. Přičemž daný objev může výrazně ovlivnit obor, posunout jeho hranice nebo otevřít nové výzkumné perspektivy.
–VRN–
