Lékárníci v letošním dohodovacím řízení bojují o zvýšení signálního výkonu o tři koruny na 21 Kč pro rok 2023. Zatím ale neúspěšně. Všeobecná zdravotní pojišťovna navrhuje zvýšení o 0,40 Kč, ostatní pojišťovny pak o 0 Kč.
O aktuálním návrhu úhrad zdravotních pojišťoven pro segment lékárenské péče pro rok 2023 informoval na sociálních sítích předseda Grémia majitelů lékáren a koordinátor segmentu lékárenské péče v letošním dohodovacím řízení Marek Hampel. Návrh na zvýšení ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] stejně jako zaměstnaneckých pojišťoven sdružených ve Svazu zdravotních pojišťoven [SZP ČR] označil za nedůstojné.
„Návrh VZP pro rok 2023: signální kód 09552 18,40 Kč, digitalizace listinné recepty 14,- Kč. SZP ČR pro rok 2023: Signální kód 09552 18,-Kč, digitalizace listinné recepty 13,-Kč,“ přiblížil navrhované úhrady pro příští kalendářní rok Marek Hampel.
Úhrady zdravotních pojišťoven směrem k lékárnám jsou dvojího druhu. První z nich tvoří platba za léčivý přípravek nebo zdravotnickou pomůcku. Druhou je pak signální výkon, který lékárna dostává za výdej léčivého přípravku na recept. V dohodovacím řízení se v případě lékárenské péče přitom jedná pouze o výši signálního výkonu pro následující rok. A letos zdravotní pojišťovny vyplácejí lékárníkům signální výkon ve výši 18 korun.
V roce 2021 stál pojišťovny signální výkon 1,5 mld. Kč
Na rychle rostoucí náklady i v lékárenském segmentu a nutnost zvýšení signálního výkonu pro příští rok alespoň o zmiňované tři koruny upozorňuje na stránkách České lékárnické komory [ČLnK] i její prezident Aleš Krebs.
„Lékárenský segment v dohodovacím řízení pro rok 2023 požaduje navýšení signálního výkonu za výdej léčivého přípravku na položku receptu o 3 Kč. To odpovídá navýšení celkových příjmů lékáren ze zdravotního pojištění o cca 270 mil. Kč, tedy o cca 0,7 %,“ potvrzuje požadavky lékárníků v letošním dohodovacím řízení.
Tím by dle něj došlo k navýšení příjmů pro provoz lékáren z prostředků veřejného zdravotního pojištění o 2,6 procenta. Zároveň upozorňuje, že v roce 2021 u nás zdravotní pojišťovny vydaly za léky na recept částku 38,5 miliardy korun. Pro srovnání za signální výkon to bylo ve stejném roce přibližně 1,5 miliardy korun. Předmětem dohodovacího řízení je přitom, jak již bylo zmíněno, pouze jednání o hodnotě signálního výkonu. Ten se ale podílí na celkových příjmech lékáren z veřejného zdravotního pojištění přibližně 4 procenty.
„A zatímco je signální výkon téměř celý příjmem lékáren [lékárny odvádí 10 % DPH z každého signálního výkonu], z úhrad za léky zůstává lékárnám průměrně pouze 1/5,“ upozorňuje Aleš Krebs.
Zbytek pak připadá na výrobní cenu léčivého přípravku. Dále na odměnu pro distributory, lékárny a platbu DPH. Ani zde ale není situace růžová. Jak v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz upozornil šéf lékárenské sítě Dr.Max Daniel Horák.
„To znamená, že my jako lékárny a distributoři jsme odměňováni v rámci cenového předpisu. Ten se ale nezměnil od roku 2013. Avšak některé složky, které nám vstupují do nákladů, rostly v minulých letech, a zejména teď enormně rostou,“ vysvětil.
Aleš Krebs pak dále zdůrazňuje, že signální výkon tvoří pouze 13 procent příjmů lékáren určených na provoz z veřejného zdravotního pojištění. Konkrétně na úhradu mezd, energií, vybavení, elektronizace, aj.
„To je zásadní rozdíl mezi lékárenským segmentem a ostatními segmenty, pro které navýšení příjmů vzešlé z dohodovacího řízení znamená navýšení většiny příjmů určených na provoz jejich zdravotnických zařízení,“ shrnuje prezident ČLnK.
Dle něj tak v aktuálním dohodovacím řízení znovu dochází k dramatickému rozevírání nůžek mezi jednotlivými segmenty ve zdravotnictví.
Lékárnám neprospívá ani revize úhrad za léky
Ke snižování úhrad hrazených léčivých přípravků pak podle zástupců lékárenského segmentu vedou i v posledních letech revize cen a úhrad léků ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Což v konečném důsledku pro lékárníky znamená i nižší příjmy.
„Tyto revize dopadají negativně na druhou, větší část příjmů lékáren. Což má za výsledek, že růst plateb pojišťoven za lékárenskou péči je nejmenší z celého zdravotnictví a neodpovídá ani růstu inflace,“ upozorňuje prezident ČLnK s tím, že inflace se v jiných segmentech zdravotnictví do hodnoty výkonů běžně promítá.
Biosimilars i generika šetří miliardy. Průmysl má ale potíže
Jelikož lékárenské služby patří ke státem regulovaným oborům, pak lékárníci nemohou svévolně, například v důsledku rychlého růstu cen energií, nájmů a jiných vstupů, navýšit ceny u všech léků. Léčivé přípravky s jakýmkoli podílem úhrady z veřejného pojištění mají totiž stanovenou maximální cenu. A zdravotní pojišťovny jim na druhé straně zase stanovují cenu úhrady. To limituje lékárníky přenést současnou inflaci do své marže.
„Následkem těchto skutečností se lékárníci stali zdravotnickou profesí, jejíž odměny se v porovnání s jinými pracovníky ve zdravotnictví, a to i těmi neodbornými, zvyšují nepoměrně pomalu,“ hodnotí situaci Aleš Krebs.
Jediným efektivním řešením, jak zmírnit dopady rychlého růstu cen v lékárenství, tak aktuálně spočívá dle zástupců ČLnK právě v dohodě na navrhované výši signálního výkonu pro příští rok ve výši 21 korun.
–VRN–
