V Česku se potvrdil záškrt, poprvé po 27 letech

Záškrt u pacientky na Vysočině potvrdila Krajská hygienická stanice. Podle Státního zdravotního ústavu se nemocná zřejmě nakazila od domácího zvířete. Podle lékařů není důvod k panice.

K nákaze bakterií, jež vyvolává záškrt, došlo podle vyjádření Státního zdravotního ústavu [SZÚ] u imunosuprimované pacientky s jiným chronickým onemocněním.

„Je namístě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ. V České republice je mezi povinná očkování zařazeno právě i očkování proti záškrtu, máme dobře proočkovanou populaci,“ řekla k výskytu záškrtu na Vysočině ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Podle ní lze říci, že nákaza pravděpodobně nesouvisí s cestou pacientky do zahraničí a ani s kontaktem s cizincem. Předpokládaným zdrojem infekce je dle ní domácí zvíře, které rodina chovala. Nyní SZÚ čeká na výsledky vyšetření a je ve spojení se Státní veterinární správou.

Situaci řeší s dalšími osobami již i KHS kraje Vysočina

Poslední případ záškrtu byl na území Česka zaznamenán v roce 1995. Poslední dvě úmrtí na záškrt v Československu úřady evidují v roce 1969. Šíření záškrtu u nás omezilo povinné očkování, které začalo v roce 1946. Nyní je tedy záškrt v Česku zpět.

„Vzorek jsme dostali do naší laboratoře 20. 4. 2022 a bylo potřeba několik dnů specializované práce, aby byl izolovaný materiál použitelný pro další vyšetření. Jde o v České republice ojedinělý záchyt tohoto typu bakterie,“ popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře [NRL] pro pertusi a difterii SZÚ Jana Zavadilová.

Situaci řeší již i Krajská hygienická stanice kraje Vysočina [KHS kraje Vysočina], jak potvrdil její ředitel Jan Pečinka.

„Po nahlášení pozitivního laboratorního výsledku jsme okamžitě zahájili epidemiologické šetření. To spočívá ve zjišťování zdroje infekce a cesty přenosu, a dohledávání všech rizikových kontaktů,“ uvedl.

„Tyto osoby nyní sledují svůj zdravotní stav a jsou v péči svého praktického lékaře. Podrobí se klinickému vyšetření a nasopharyngeálnímu odběru,“ doplnila jeho slova ředitelka Odboru protiepidemického KHS kraje Vysočina Hana Pavlasová.

Záškrt se dá léčit, když se na něj přijde včas

Diftérie neboli záškrt může mít různé klinické formy. Při včasném záchytu bývá dobře léčitelný s pomocí antibiotik. Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolestí v krku. Následně se na sliznici objeví běložlutá napadená místa, takzvané pablány, které nelze odstranit bez porušení tkáně. Ty se obvykle rozšiřují. Zevně otoky mohou úplně setřít konturu hrdla. Laryngeální forma záškrtu bývala obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí. Začínala sípáním a štěkavým kašlem [difterický krup] a pokračovala šířením pablán do dolních dýchacích cest. Spolu s velkými otoky docházelo i k zadušení nemocného.

„Pokud není nemocný včas léčen, toxin se dostává do krve a poškozuje buňky srdce, ledvin a také některá nervová vlákna,“ uvádějí zástupci SZÚ.

Nosní forma infekce je dle zástupců Ústavu o něco mírnější. Projevuje se krvavou nebo hnisavou sekrecí a pablánami v nosní sliznici.

Pro zajímavost uveďme, že touto formou difterie pravděpodobně trpěl německý maršál Erwin Rommel. O něm se traduje, že kvůli infekci z afrického bojiště odjížděl opakovaně na léčbu do Berlína.

Kožní forma záškrtu se pak většinou projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí. A šíří se především v zemích s nízkou proočkovaností.

–VRN–