I kouření elektronických cigaret a vdechování zahřívaného tabáku škodí zdraví a vyvolává závislost. I proto by o užívání náhražek klasických cigaret měli jejich uživatelé informovat svého lékaře.
Rostoucí počty kuřáků takzvaných tabákových alternativ značí i změnu v přístupu praktických lékařů k pacientům závislým na tabáku. Upozornili na to zástupci Společnosti všeobecného lékařství [SVL] ČLS JEP. A i připravili nové doporučené postupy pro léčbu závislosti v ordinacích praktických lékařů.
„Pokud máme jako lékaři i těmto uživatelům pomáhat v boji se závislostí a snižovat rizika, musíme se této změně přizpůsobit. Na tento vývoj reaguje i nový doporučený postup, který praktickému lékaři umožní vypořádat se s novou situací efektivněji,“ říká praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP Boris Šťastný, který je spoluautorem doporučeného postupu.
Následky užívání zahřívaného tabáku či elektronických cigaret na zdraví jsou předmětem mnoha studií. Dosud nejsou jasně změřena a ani doložena. Podle lékařů sice značí alternativní tabákové výrobky ve srovnání s kouřením klasických cigaret menší zdravotní riziko, protože obsahují méně škodlivin, ale jen to neznamená, že nemají negativní dopady na zdravotní stav jejich uživatelů.
Lékaři, především pak ti praktičtí, by proto dle SVL ČLS JEP o užívání tabákových náhražek u svých pacientů měli vědět. Jedině tak je totiž upozorní na možná zdravotní rizika, případně jim pomohou v léčbě závislosti na tabáku.
Kouření je i užívání e-cigaret a zahřívaného tabáku
Hlavní změna v přístupu praktiků k uživatelům tabákových náhražek spočívá ve způsobu sběru údajů o pacientech. Prakticky jde o zjišťování, jestli daný pacient kouří klasické cigarety nebo užívá i jiné výrobky s obsahem nikotinu.
„Mnozí pacienti to nepovažují za kouření. Nemají tak potřebu říci lékaři o užívání jiných výrobků s nikotinem. Pro něj je pak obtížné pacientovi podat potřebné informace o všech aspektech alternativ kouření a pomoci mu v boji se závislostí,“ vysvětluje praktický lékař a vědecký sekretář SVL ČLS JEP Bohumil Seifert.
Výrobky se zahřívaným tabákem stejně jako elektronické cigarety sice představují podle lékařů pro uživatele nižší zdravotní rizika ve srovnání s klasickými cigaretami, nepatří však k prvotnímu nástroji při odvykání kouření.
„Nejlepší je samozřejmě nekouřit a neužívat nikotin vůbec. Naší lékařskou povinností je proto vést k tomu i pacienta. Pokud toho však není schopen, pak je přechod od spalovaného tabáku k alternativám, kde nedochází ke spalování, vhodnější,“ podotýká Boris Šťastný.
Upozorňuje, že i přesto, že elektronické cigarety některé země doporučují při odvykání kouření, tak dlouhodobé následky užívání takových výrobků jsou stále předmětem studií. A jejich výsledky nejsou dosud plně známy.
Boris Šťastný uživatele tabákových výrobků současně varuje i před nákupem náplní do elektronických cigaret od pochybných výrobců, byť za třeba nižší cenu. Často u nich totiž není uvedený ani obsah náplně, pro uživatele tak mohou být velmi nebezpečné.
Skončit s kouřením není jednoduché, ale jde to
Důvodů ke skoncování s kouřením je mnoho. Tím nejzásadnějším je pak záchrana vlastního zdraví. Kouření totiž významně zvyšuje riziko rozvoje onkologických onemocnění. Diagnóza rakoviny plic u dlouholetého kuřáka hraničí s jistotou. Stejně tak jsou kuřáci v porovnání s nekuřáky v několikanásobně vyšším riziku rozvoje rakoviny močového měchýře a ledvin. U kuřaček pak lékaři mnohem častěji diagnostikují karcinom prsu.
Mimo to, že kouření způsobuje závažná a bolestivá onemocnění snižuje i účinnost léčivých přípravků. Kupříkladu léky na úzkost, deprese a ředění krve u kuřáků fungují ve srovnání s nekuřáky podstatně hůře.
„Kromě toho kouření zvyšuje nebezpečí vzniku cévních uzávěrů při užívání antikoncepce. A bylo prokázáno, že potravinové doplňky s beta-karotenem u kuřáků zvyšují výskyt plicních nádorů,“ upozorňuje Jan Hartinger z Farmakologického ústavu 1. LF UK a VFN.
Kouření tak dle něj přináší další významné problémy při nastavování již tak komplikovaných léčebných režimů.
Rizikům kouření předcházejí lékaři i zdravotní pojišťovny
Praktičtí lékaři, zdravotní pojišťovny ve svých programech prevence i zdravotníci v lékárnách kuřákům, kteří se rozhodnou se svým zlozvykem přestat, nabízejí okamžitou a bezplatnou podporu a pomoc.
„Nejdůležitější je samozřejmě vůle začít. Pak můžeme poskytnout pomoc v podobě volně dostupných nikotinových náhražek, léků na předpis či doporučení na specializovaná pracoviště pro léčbu závislostí,“ vyjmenovává Boris Šťastný.
Všechny kuřáky, i ty, co s kouřením již přestali, Boris Šťastný upozorňuje na aktuální program včasného záchytu rakoviny plic. Od letošního ledna totiž praktici ve svých ordinacích vytipovávají rizikové pacienty, tedy dlouholeté kuřáky starší 55 let, které preventivně odesílají na CT vyšetření.
„To, jak věříme, pomůže odhalit více případů rakoviny plic v raném stadiu, a tím se zlepší vyhlídky pacientů na úspěšnou léčbu,“ vysvětluje MUDr. Šťastný.
V onkologii totiž patří rakovina plic k onemocněním, na které se v Česku nejčastěji umírá. Ročně u nás lékaři karcinom plic potvrdí 7 500 pacientům, zhruba 5 500 nemocných, většinou kuřáků, na onemocnění ročně umírá.
Nepřestávejte přestávat! Vzkazuje kuřákům Eva Králíková
Přestat kouřit není zdaleka tak jednoduché, jak si zprvu všichni kuřáci myslí. O tom svědčí i zkušenosti vedoucí Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Evy Králíkové. Podle ní mívají kuřáci v průměru několik desítek neúspěšných pokusů. V průměru dokonce necelý jeden každý rok. Což snižuje jejich sebevědomí i upozorňuje na to, že jsou na tabáku závislí.
„Z každého pokusu je třeba se poučit. Co pomohlo a co naopak vedlo zpátky k cigaretě a podle toho se příště zařídit. A když se nedaří přestat, je dobré vyhledat odbornou pomoc, která úspěšnost významně zvyšuje,“ tvrdí Králíková a všem kuřákům vzkazuje, aby rozhodně nepřestávaly s kouřením přestávat.
Důvod je dle ní zřejmý – kouření zabíjí. O to víc jsou alarmující statistiky kuřáků v Česku. Podíl kuřácké populace starší 15ti let se v Česku dle dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] pohybuje kolem 20 procent, přes 2,2 miliony lidí. Což je například dvakrát tolik, co je v Česku diabetiků. Přičemž každý kuřák v Česku ztratí kvůli kouření v průměru 15 až dvacet let života. Jiná potíž pak je, že počet kuřáku stejně jako pijáku alkoholu stoupá zejména u mladší generace.
–VRN–
