Aktivita klíšťat v Česku vrcholí. Aktuálně je nejvyšší ve středních Čechách a v nejbližších dnech zasáhne téměř celé území. Riziko nákazy klíšťovou encefalitidou či lymskou boreliózou od klíštěte je tak mimořádně vysoké.
Aktuální předpověď o aktivitě klíšťat v jednotlivých krajích pravidelně vydává Český hydrometeorologický ústav [ČHÚ] ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem [SZÚ].
„Aktivita klíštěte vyjadřuje podíl klíšťat v dané lokalitě, která jsou připravena k napadení hostitele. S rostoucí aktivitou klíštěte roste stupeň rizika napadení,“ přibližuje ČHÚ.
A jelikož klíšťatům svědčí teplé a zároveň vlhké počasí, riziko přisátí klíštěte dle úřadů roste po celém Česku. Podle indexu aktivity klíštěte ČHÚ panuje aktuálně nejvyšší stupeň rizika [pátý stupeň] v Praze a celém Středočeském kraji. Dále na Plzeňsku a Ústecku, tedy v severní části Čech.
Index aktivity klíštěte k 6.5. 2022 / Čím tmavší místo, tím vyšší aktivita
[Zdroj: ČHÚ]
Pátý stupeň dle zmiňované mapy ČHÚ [viz výše] ovládl jihočeské okresy Písek a Tábor. Na Moravě pak částečně jižní okolí Brna. Minimálně střední riziko přisátí klíštětem aktuálně je na celém českém území. Předpověď pro budoucí dny ukazuje, že aktivita klíšťat na celém území zesílí. Do pátého stupně přejdou střední, západní a severní Čechy. Dále Moravskoslezský kraj a zčásti i jižní Morava.
Nejnižší aktivitu v celé zemi, byť stále ve třetím stupni [střední aktivita], předpovídají hydrometeorologové pro okres Český Krumlov a část Českobudějovicka. Ve třetím stupni bude i okres Jihlava a jeho nejbližší okolí. Zbytek území Česka pak bude ve čtvrtém, tedy vysokém stupni rizika. V tomto již velmi rizikovém stupni co do aktivity klíšťat odborníci doporučují ochranu repelentem. Dále se vyvarovat návštěvám především listnatých lesů, nechodit do křovin a zdržovat se spíše na okrajích lesa a vodních toků.
Klíšťata v Čechách přitahují listnaté a vlhké lesy
Jak již bylo řečeno, aktivitu klíšťat ČHÚ zobrazuje v pěti stupních. Přičemž první stupeň značí malé riziko, kdy mají lidé do listnatých lesů vyrážet ve světlém a hladkém oblečení a po návratu se preventivně prohlédnout. Naopak pátý stupeň aktivity znamená mimořádně vysoké riziko napadení klíštětem. V krajích s takovou aktivitou klíšťat pak odborníci doporučují do listnatých i smíšených lesů vůbec nevstupovat. Případně se v nich pohybovat pouze po zpevněných cestách a vhodné oblečení doplnit vždy ochranou repelentem. Součástí prevence je ranní a večerní prohlídka těla.
Aktivitu klíšťat dle ČHÚ obecně zvyšuje krátká a co do teplot mírná zima. Naopak nejhůře se jim daří v suchých letních měsících.
„Největší výskyt klíšťat je pozorován v období od března do června, s hlavním vrcholem v květnu, druhý vrchol přichází na podzim a trvá do příchodu prvních mrazů,“ přibližuje cyklus výskytu klíšťat ČHÚ.
Nejčastěji a v největším počtu se klíšťata vyskytují v listnatých a smíšených lesích i v křovinách s vyšší vlhkostí. Klíštěti se dle ČHÚ daří i na okrajích vodních toků a ploch, v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách.
„Výrazně méně jich najdeme v jehličnatých lesích, především jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu,“ upozorňují hydrometeorologové s tím, že klíšťata nemají ráda ani osluněná a velmi suchá a holá místa.
Klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok
Životní cyklus klíštěte probíhá ve čtyřech stadiích: vajíčko, larva, nymfa a dospělé klíště. Klíšťata se mohou přisát a přenášet onemocnění během posledních třech stadií. Larvy, pozorovatelné pouhým okem, vypadají jako zrnka prachu, nymfy jsou o něco větší, dají se přirovnat k velikosti makového zrnka. Klíšťata se liší i svojí barvou. A to od červené po tmavě hnědou až černou.
Během přisátí se dospělá samička může zvětšit až na velikost hrachového zrna. Proces sání trvá jeden až dva týdny. Klíště přitom dokáže hladovět i déle než jeden rok. Klíšťata vyskytující se v České republice musí obvykle vystřídat tři hostitele, než se promění v dospělého jedince. Délka vývojového cyklu klíštěte závisí na konkrétních podmínkách, pohybuje se v rozmezí jednoho až čtyř let.
Podstatné je zmínit, že klíšťata se již nenacházejí výhradně v nižších nadmořských polohách. Mírné klima posledních let způsobilo, že se klíšťata přesouvají i do vyšších nadmořských poloh, to až kolem 1 100 m.n.m. Důležitá je tak ochrana i v těchto oblastech.
Veronika Táchová
