Farma firmy v Česku se stejně jako firmy v jiných oborech potýkají s rychlým růstem cen vstupů. Problém následně vyvstává u některých léčiv s regulovanou cenou. Výrobní náklady u nich totiž převyšují zisk.
Což může skončit i tím, že je firmy v Česku přestanou vyrábět nebo je do Česka nebudou dodávat. Na problém v podcastu ZdraveZpravy.cz upozornil výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem [ČAFF] Filip Vrubel. Ten říká, že určitě není namístě strašit veřejnost sníženou dostupností běžných léčiv, situace si dle jeho názoru ale zasluhuje řešení.
„Je to velmi individuální. Nelze úplně říci, které přípravky jsou nejohroženější. Obecně ale můžeme uvést, že se jedná hlavně o ty nejlevnější a nejběžnější léčivé přípravky. Tedy přípravky, které stojí desítky korun nebo nižší stokoruny. Ale i tak jde mnohdy o život zachraňující přípravky. Jsou to třeba některá antibiotika, léky na srdeční zástavu a podobně,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Filip Vrubel.
Upřesňuje, že výrobci jsou v problémech s rentabilitou zhruba u čtvrtiny léků s regulovanou cenou. Tedy léků, které hradí zdravotní pojišťovny a stát u nich stanovuje maximální cenu.
„Problém je, že u těchto léků reálná prodejní cena je na samé hranici státem stanovené regulované ceny. To znamená, že výrobci nemají prostor, aby do ní promítli rychle rostoucí ceny všech vstupů. Jako jsou energie, suroviny nebo vysoké ceny dopravy,“ vysvětluje.
Jednání o maximální ceně a výši úhrad léčiv
Aktuální situace ohledně rentability výroby a dodávek některých léčiv se podle Filipa Vrubela může projevit již v příštím roce. Nyní totiž výrobci uzavírají kontrakty na dodávky léčiv právě pro rok 2023. Pokud firmy uvidí, že výrobní ceny některých léků jsou vyšší, než za kolik se u nás prodávají, přestanou je v ČR nabízet. Na tahu je tak dle něj Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR], jež by mělo předejít případným budoucím problémům.
„Maximální ceny je nutné řešit společně s výší úhrad za léky od zdravotních pojišťoven. Pokud by došlo jen ke zvýšení maximální ceny, zdražení léků by s největší pravděpodobností dopadlo na pacienty. Nebyli by kompenzováni z prostředků zdravotních pojišťoven,“ vysvětluje Vrubel.
Avšak MZ ČR dle něj může novelizovat cenový předpis, také může deregulovat ceny u některých léků, přičemž tyto ceny zároveň může také zastropovat. Zdůrazňuje, že problém není plošný, protože marže u léků se liší.
Přesto je dle něj již nyní jasné, že do nejohroženější skupiny přípravků patří ta nejběžnější a nejlevnější léčiva. To jsou léky, kde se ceny pohybují v řádu desítek korun za krabičku. V ceně těchto léků by ministerstvo mělo dle jeho názoru minimálně zohlednit inflaci. Jakkoli i tak budou ceny vstupů farmaceutických firem výrazně nad ní.
„Ale jakákoli pomoc ze strany státu nám v tuto chvíli pomůže,“ říká s tím, že věci by jistě prospěla analýza, u kterých léků kvůli nízké ceně hrozí stáhnutí z trhu.
Součástí problémů je i konkurenceschopnost
Aktuální problém nespočívá pouze a jen ve výši ceny za dané léky. Český trh s léky se potýká v některých případech i s nízkou konkurenceschopností. I ta pramení z tlaku na cenu a růstem výrobních nákladů. Přičemž dle Filipa Vrubela právě u těch léků, které vyrábí či dodává jen omezené množství firem, je situace nejvíce riziková.
„U léčivých látek, u nichž máme třeba jen dva, tři dodavatele na trhu, kteří ale na něm nemají dominantní postavení, výpadek jednoho z nich může přinést lokální či časový výpadek léčiva na úrovni pacienta,“ varuje Vrubel.
Poukazuje i na další problém. Ten spočívá v oblasti veřejných zakázek, které musejí pro nákup léků vypisovat nemocnice. Ty zákon o veřejných zakázkách totiž nutí vybírat dodavatele na základě nejnižší ceny. I to má svá rizika.
„V oblasti nemocničních léčiv nastavení veřejných zakázek na nejnižší cenu vede k tomu, že více nemocnic odebere léčiva jen u jednoho dodavatele. Majoritu na trhu tak získá jeden léčivý přípravek a dodavatelé ostatních léčivých přípravků se naopak z trhu stáhnou,“ vysvětluje s tím, že tato praxe je opět na úkor bezpečnosti zajištění dodávek.
K vyvolání výpadku pak postačí, aby jeden majoritní dodavatel omezil výrobu nebo upřednostnil dodávky do jiných zemí. V tu chvíli mohou nemocnice zůstat i docela bez léků.
Farma firmy poukazují i na nezájem státu o ně
Cenová politika státu je podle Filipa Vrubela pouze jedna část problému, s nímž se farmaceutický průmysl potýká. Přitom i to ovlivňuje, které léky se u nás budou vyrábět. A to i ve chvíli, kdy dojde k výpadku dovážených léků.
„Potřebujeme nejenom podporu ze strany ministerstva zdravotnictví, ale i ministerstva průmyslu a obchodu v podobě investičních pobídek a dotacích z Národního plánu obnovy,“ říká v podcastu ZdraveZrpavy.cz Filip Vrubel.
Upřesňuje, že například Národní plán obnovy [NPO] nenabízí jediný dotační program pro farmaceutický průmysl v Česku. Přičemž tuzemský farmaceutický průmysl patří v Česku k těm sektorům, který se vyznačuje nejvyšší přidanou hodnotou a zaměstnává tisíce lidí.
NPO přitom nenabízí žádný dotační program ani pro ostatní průmysl ve zdravotnictví. Pro příklad Filip Vrubel jmenuje výrobce zdravotnických pomůcek či přístrojů, jež se používají ve zdravotnictví.
„Přitom v Česku jsou takových firem desítky. A i ty jsou ohroženy současnou situací,“ říká.
I ony – stejně jako farmaceutické firmy – čelí enormnímu růstu výrobních nákladů v podobě zdražujících energií, surovin, komodit a dopravy. Potýkají se i s problémy v dodavatelských řetězcích. Což je další důvod, aby stát dle jeho slov podpořil tuzemské firmy ve zdravotnictví, které jsou klíčem k naší soběstačnosti.
Daniel Tácha
Prosím co to je za žvásty, že endiaron není díky vánočnímu přejídání? Endiaron s výpadky je od roku 2018-obas se objevil a teď už není přes půl roku. Jak dlouho bude ministerstvo zdravotnictví a jeho ministr či náměstek lhát. Selhali a to pořádně, lžou i do médií. Ze se nestydí.