V Tigraji posílají pacienty na smrt. Nemají jídlo ani léky

Nemocnice v severoetiopské Tigraji poslala domů 240 pacientů. Nemá pro ně jídlo. Zůstali jen ti, kteří si jídlo přinesli nebo mají peníze na jeho nákup. Na nedostatek potravin a léků upozorňuje i šéf Světové zdravotnické organizace.

Potíže se zajištěním potravin, ale mnohdy i léků pro své pacienty hlásí nemocnice ve středisku Mekele, hlavním městě jednoho ze svazových států Etiopie zvaném Tigraj. Podle tamních zdravotníků kvůli nedostatku jídla z nemocnice odešlo již na 240 pacientů. V nemocnici tak zůstali jen ti, co si mohou jídlo obstarat za vlastní peníze nebo jim jídlo někdo dodá. Jde přibližně o 360 pacientů.

Lidé v Tigraji umírají kvůli nedostatku jídla a léků

Nové pacienty, kteří si jídlo nemohou zajistit sami, nemocnice momentálně nepřijímá. Mezi těmi, kdo museli odejít, byly dle zdravotníků i děti se zánětem mozkových blan, tuberkulózou. Jeden z nemocničních lékařů podle Reuters uvedl, že musel nechat odejít dva pacienty s rakovinou, kteří čekali na operaci. Odešel i 14letý chlapec nakažený HIV.

Situaci potvrzuje i ošetřovatel na pediatrii Tedros Fissehaye. Ten agentuře Reuters řekl, že 14. dubna zůstali pacienti o hladu. Následující den je postupně obešli a řekli jim, že žádné jídlo není.

„Nikdo neplakal. Nám slzy vyschly už před několika měsíci. Odcházející říkají, abychom se za ně modlili. Místo toho, aby zemřeli zde, zemřou doma,“ řekl Fissehaye.

Jeho kolegyně dodala, že nemocnice spotřebovala 90 procent léků. Podle ní propuštěné děti zřejmě zemřou.

Globální ochrana veřejného zdraví selhala, vědí v Africe

Lidem v regionu, kde bojují Tigrajci [Tigrajská lidově osvobozenecká fronta] se zástupci centrální vlády od listopadu roku 2020, se dlouhodobě nedostává potravin a léků. Humanitární konvoje mají stále problém se do země dostat, upozorňuje agentura Reuters.

Loni v červenci se armáda sice stáhla, v Tigraji však nastal hladomor. Podle OSN je potřeba do regionu denně dopravit na 100 nákladních aut s pomocí. Konvoje se ale na místo dlouho nemohly dostat kvůli pokračujícím bojům a také administrativním překážkám. V březnu vláda vyhlásila příměří. Od té doby do Tigraje dorazilo pouhých 71 kamionů. O průjezdu dalšího konvoje s pomocí se nyní jedná.

„Ta auta se musejí dát do pohybu teď, jinak budou další lidé umírat hlady,“ upozorňuje místní šéf Světového potravinového programu [WFP] Michael Dunford.

Lidé nedostávají mzdu, v nemocnici pracují za jídlo

Potravinovou pomoc potřebuje 90 procent ze sedmi milionů obyvatel Tigraje. Zaměstnanci nemocnice v Mekele nedostali mzdu od loňského července. Sami jsou závislí na jídle poskytovaném nemocnicí. Jedna ze zdravotnic řekla, že její děti jedí jednou denně. Boje a blokáda regionu trvá od roku 2020. Byť nyní v regionu platí třítýdenní příměří.

Na potravinovou krizi v severoetiopské Tigraji upozornil v polovině dubna předseda WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve své řeči k Ukrajině.

„Po jedné z nejdelších blokád v historii je podle OSN potřeba 100 kamionů denně obsahujících život zachraňující zásoby pro Tigraj. Od příměří mělo do Tigraje vjet nejméně 2 000 kamionů. Celkem jich do země přijelo ale jen 20. To představuje jedno procento toho, co tam ti lidé potřebují,“ vyjádřil se kriticky.

Šéf WHO: Covid neskončil. A není tu jen Ukrajina

V regionu dle jeho slov chybí léky, potraviny, palivo a další základní služby. Také řekl, že obléhání regionu etiopskými a eritrejskými silami nadále pokračuje.

„Abychom odvrátili humanitární katastrofu a další stovky tisíc lidí před smrtí, potřebujeme neomezený humanitární přístup do regionu,“ apeloval Tedros Adhanom Ghebreyesus, jehož rodnou zemí je právě Etiopie.

Nepřímo se poté vrátil k Ukrajině. I když připustil, že válka na Ukrajině má mezinárodní dopady, zapochyboval, zda se svět se stejnou pozorností, jako se soustředí na bělošské životy, soustředí na černošské životy. Za příklad si vzal problémy v Jemenu, Afghánistánu a Sýrii. Podle něj vyvolaly jen „zlomek“ světového znepokojení ve srovnání s Ukrajinou.

–ČTK/VRN–