Nový akutní typ žloutenky u dětí si vyžádal první oběť

Na akutní žloutenku neznámého původu zemřelo první dítě. V Česku se nový typ žloutenky zatím nepotvrdil. Akutní žloutenkou se nakazilo již přes 170 dětí ve dvanácti zemích. Transplantaci jater podstoupilo 17 nakažených.

Nejvíce případů přibývá v Británii. Na nárůst případů nákazy akutní žloutenkou neznámého původu u dětí opakovaně upozorňuje Světová zdravotnická organizace [WHO]. K 23. 4. přijala hlášení o 170 potvrzených nákazách neznámou hepatitidou ve dvanácti zemích, většinou evropských. Nejvíce se virové onemocnění šíří mezi dětmi ve Velké Británii, kde se nákaza prvně potvrdila.

Na neznámou žloutenku zemřelo dítě

Podle zástupců WHO zdravotní úřady v Británii zaznamenaly 114 případů zánětu jater u dětí vyvolaných virem neznámého původu. Další případy již potvrdily například Spojené státy, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Rumunsko a nově i Izrael. Nákaza se šíří mezi dětmi ve věku od jednoho měsíce do 16 let. U 17 dětí lékaři kvůli onemocnění provedli transplantaci jater, nejméně v jednom případě si nemoc vyžádala život dítěte.

Neznámou žloutenku u dětí hlásí další evropské země

V 74 případech zdravotníci u malých pacientů současně odhalili přítomnost adenoviru. Jde o virus, který způsobuje respirační onemocnění. U dvaceti dětí se potvrdila nákaza koronavirem a laboratorní výsledky 19 z dětí potvrdily nákazu oběma viry současně.

Státní zdravotní ústav v Česku nákazu nepotvrdil

Zdravotní ústavy v Česku zatím nákazu akutní žloutenkou vyvolanou neznámým virem u dětí nepotvrdily. A dle dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] se u nás počty případů nákazy i známými typy žloutenky pohybují v běžných hodnotách, které jsou srovnatelné se stavy v předchozích letech.

„Při porovnání hlášených případů v lednu až březnu 2022 a ve srovnání se stejným obdobím v letech 2013 až 2021 se letos neodehrává žádná významná změna,“ uvedli na Twitteru zástupci SZÚ.

Británií se šíří nový typ žloutenky. Děti zvrací a mají průjem

Podle statistik infekčních nemocí bylo v posledních třech letech od ledna do března kolem 30 případů žloutenky typu A, takzvané nemoci špinavých rukou. Letos se takových případů potvrdilo jen jedenáct. Například v roce 2015 však více než 200.

Infekční zánět jater, neboli hepatitidu B u nás laboratoře od roku 2013 potvrdily většinou kolem 30 případů. Od roku 2018 jejich počet klesá. Loni pak nezaznamenaly do března žádný, letos čtyři.

Virus žloutenky typu B se přenáší krví

Virus žloutenky typu B se přenáší krví, pohlavním stykem či při porodu na dítě. Žloutenkou typu C se nejčastěji nakazí injekční uživatelé drog, těch se v letech 2013 až 2020 od ledna do března vždy více než 200 případů. Loni bylo zaznamenáno 130, letos 178 případů.

„Nižší výskyt v roce 2021 způsobila pandemie onemocnění covid-19 a přijatá opatření. Lidé méně cestovali, méně se stýkali a podobně,“ vysvětlil mluvčí Hygienické stanice Hlavního města Prahy Zbyněk Boublík.

Více případů nákazy dle něj od začátku roku nehlásí ani Praha. Byť výskyty ve školních kolektivech nejsou výjimečné. V roce 2021 bylo šest případů hepatitidy A, jeden u dítěte školního věku. Letos orgány ochrany veřejného zdraví potvrdily osm nákaz, dva u dětí.

„Souvislost s krizí na Ukrajině byla zaznamenána pouze jednou,“ dodal Boublík.

Odborníci od začátku uprchlické krize upozorňují, že pohyb velkého množství osob, které pobývaly kvůli válce v nevhodných podmínkách, může vést k šíření virových nákaz. Včetně koronaviru nebo chřipky. Na Ukrajině je také vyšší výskyt tuberkulózy a HIV.

–ČTK/VRN–