Krátkodobé ošetřovné zčásti nahradí výpadek příjmu kvůli nemoci či úrazu dítěte. Oproti tomu dlouhodobé ošetřovné řeší i zajištění péče o staršího člena rodiny po propuštění z nemocnice nebo při paliativní péči.
Na podmínky a rozdíly v čerpání krátkodobého a dlouhodobého ošetřovného upozorňují na svých webových stránkách zástupci České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ]. Právě její pobočky, většinou okresní správy sociálního zabezpečení, u nás spravují mimo důchodové pojištění i nemocenské pojištění. A tedy i dávky z něj plynoucí, mezi které patří krátkodobé a dlouhodobé ošetřovné.
„Krátkodobé a dlouhodobé ošetřovné jsou dávky ze systému nemocenského pojištění. Podmínkou nároku na obě varianty ošetřovného je, že jste jako zaměstnanci takzvaně nemocensky pojištěni,“ přibližují zástupci ČSSZ.
Krátkodobé ošetřovné kryje výpadek příjmů při péči o dítě
Krátkodobé ošetřovné dostává jeden z rodičů či jiní ošetřovatelé dítěte ne staršího deseti let. Potvrzení o nutnosti ošetřování vystavuje lékař, obvykle tedy pediatr při nemoci nebo úrazu dítěte.
Ošetřovné na dítě se pobírá nejdéle po dobu devíti kalendářních dnů. Vyplácí se i za soboty, neděle a svátky. Přičemž rodiče se za dobu těchto devíti dnů smějí dle ČSSZ v ošetřování nejvýše jedenkrát vystřídat.
„Samoživitel, který má v trvalé péči dítě ve věku do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku, může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dnů,“ doplňují zástupci úřadu.
V jisté nevýhodě při ošetřování dítěte po úrazu, v nemoci či mimořádné události jsou živnostníci. Ti totiž nárok na krátkodobé ošetřovné při péči o dítě nemají. To ani živnostníci, kteří se k nemocenskému pojištění přihlásili dobrovolně a každý měsíc do něj přispívají.
Dávku úřad přizná i při péči o zdravé dítě
Po zkušenostech z posledních dvou „covidových“ let dnes rodiče ví, že o ošetřovné v některých situacích žádají i při péči o zdravé dítě do deseti let věku. Pokud se školské nebo dětské zařízení uzavřelo kvůli mimořádné události, jakou bylo například šíření koronaviru.
V praxi může jít dále o havárii ve škole či přírodní katastrofu. Anebo o situaci, kdy osoba, která o dítě jinak pečuje sama, onemocněla.
Jednou z podmínek pro přiznání dávky krátkodobé ošetřovné je sdílení společné domácnosti s dítětem. Což ale neplatí při ošetřování ze strany příbuzného v přímé linii, například sourozence, manžela či manželky, registrovaného partnera nebo partnerky. Dále i rodičem jednoho z manželů, rodičem registrovaného partnera a registrované partnerky.
A ošetřovné na dítě dostane i prarodič. Ovšem za podmínky, že si odvádí nemocenské pojištění. Jinak řečeno, že jeho zaměstnavatel z jeho příjmu platí nemocenské pojištění. Stejně tak ošetřovné na dítě úřad přizná matce na rodičovské dovolené. Opět ale jen za podmínky, že pracuje.
„Pobírání rodičovského příspěvku není překážkou pro nárok na ošetřovné ze zaměstnání, ze kterého dávka náleží,“ potvrzuje ČSSZ.
Oproti tomu dávku ošetřovné úřady nepřiznají takzvaným dohodářům. Tedy zaměstnancům pracujícím na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.
Dlouhodobé ošetřovné vs. krátkodobé ošetřovné
Dlouhodobé ošetřovné na rozdíl od toho krátkodobého nahrazuje výpadek příjmů při péči o kteréhokoli nemocného člena rodiny po čtyřdenní hospitalizaci v lůžkovém zařízení.
„Za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení,“ upřesňuje úřad.
Současně musí panovat předpoklad, že o ošetřovaného se po propuštění z nemocnice je třeba postarat po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. Což dokládá potvrzení od lékaře.
Výjimka z podmínky čtyřdenní hospitalizace pro přiznání dlouhodobého ošetřovného platí pro paliativní péči o pacienty v terminálním, tedy nevyléčitelném stadiu nemoci.
„U osoby v nevyléčitelném stavu rozhodne o potřebě dlouhodobé péče její ošetřující lékař,“ dodávají zástupci ČSSZ.
Dlouhodobé ošetřovné čerpá v podstatě kdokoli
O dlouhodobé ošetřovné žádají pečující z přímého i nepřímého příbuzenského vztahu. Například manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha. Dále i druh, družka ošetřované osoby nebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.
„U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče,“ upozorňuje na jednu z podmínek ČSSZ.
Na rozdíl od krátkodobého ošetřovného přiznají úřady dávku i živnostníků. Pokud si platí nemocenské pojištění alespoň tři měsíce před dnem nástupu na dlouhodobé ošetřovné.
„OSVČ nesmí v době pobírání této dávky osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,“ upozorňují zástupci ČSSZ.
Dávku úřady vyplácí nejdéle po dobu 90 kalendářních dnů. Výše ošetřovného činí za kalendářní den 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Okresní správy sociálního zabezpečení dávku vyplácejí nejpozději do jednoho měsíce od data doručení potřebných tiskopisů. Dávku převádí na bankovní účet nebo ještě stále i poštovní poukázkou na adresu příjemce.
Dlouhodobé ošetřovné přiznají úřady žadateli opět nejdříve po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, za který měl naposledy při stejné potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.
Pracovníci ČSSZ upozorňují, že dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby. S výjimkou prvního a posledního dne hospitalizace.
–VRN–
