Návštěvu kostela plánuje o Velikonocích 22 procent Čechů. Což je čtyřikrát více než bývá pravidelná účast na nedělních bohoslužbách. Přesto je to o polovinu lidí méně, než kolik jich navštěvuje kostely na Vánoce.
Vyplývá to z průzkumu, který pro katolickou církev zpracovala agentura IBRS. Podle něj silnější vztah k velikonočním tradicím mají ženy a starší lidé, vlažnější naopak muži a mladí lidé do 29 let. Pro tři ze čtyř lidí patří k oslavě Velikonoc pečení velikonočního beránka nebo mazance, barvení vajec a pletení pomlázky.
„To, že pro pětinu lidí jsou Velikonoce spojené mimo jiné s návštěvou kostela a že jsou mezi nimi i lidé, kteří se označují jako nevěřící, nás přirozeně těší. Návštěva Velikonoční vigilie, mše oslavující zmrtvýchvstání Ježíše Krista, je jedním z nejsilnějších zážitků, které můžete v kostele zažít,“ říká generální sekretář České biskupské konference [ČBK] Stanislav Přibyl s doplněním, že vigilie Bílé soboty se letos v kostelech odehrála 16. dubna po západu slunce.
Z průzkumu dále vyplynulo, že sedm z deseti Čechů Velikonoce vnímá jako příležitost k návštěvě příbuzných a více než polovina na Velikonoce sbírá vrbové kočičky.
Co vědí lidé o Velikonocích
Přestože lidé Velikonoce nevnímají v první řadě jako křesťanské svátky, často si uvědomují křesťanský původ řady dodržovaných tradic. Z křesťanského pohledu jsou přitom Velikonoce svátkem větším a významnějším než Vánoce. Květnou nedělí končí postní doba a začíná Svatý týden. Ten vrcholí takzvaným Velikonočním triduem – Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota – a končí v noci ze soboty na neděli, kdy začíná oslava Zmrtvýchvstání Ježíše Krista a začíná Velikonoční období.
„Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanské svátky. Připomínají nám Biblický příběh oběti, ukřižování, a především zmrtvýchvstání Ježíše Krista,“ říká Stanislav Přibyl.
Tvrdí, že výsledky výzkumu pro něj byly milým překvapením. Lidé dobře znají symboliku Velikonoční neděle, ale často tápou u významu Bílé soboty. Ta přitom odkazuje na bílé ošacení těch, kteří jsou o Velikonocích pokřtěni. To věděla v průzkumu pouze třetina lidí, stejně jako význam velikonoční svíce [paškálu]. Pouze čtvrtina lidí věděla, co znamenají ohně, které během Bílé soboty hoří před kostely [světlo, které přemáhá temnotu, a blížící se zmrtvýchvstání Krista].
V základu se většina lidí ale neplete. 61 procent z dotazovaných správně odpovědělo, že Velikonoční neděle je slavností zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Téměř stejný počet [57 %] respondentů správně odpověděl, že postní doba je 40 dní trvající období přípravy na Velikonoce. Polovina respondentů přitom správně určila i to, že začíná Popeleční středou. Podobný počet lidí věděl, že velikonoční vejce symbolizuje nový život a vítězství života nad smrtí. Nižší povědomí mají Češi naopak o tom, co symbolizuje velikonoční beránek. Že jde o oběť Ježíše Krista pro spásu světa, ví 44 procent lidí.
Velikonoce jsou i svátky jara
Velikonoce obecně slaví více ženy a starší generace. Zatímco některé tradice dodržují muži a ženy podobně, jiné dodržují ženy výrazně častěji než muži. Například sběr kočiček je součástí Velikonoc pro 62 procent žen, ale pouze 51 procent mužů. I tato tradice má svůj původ v příběhu o ukřižování Ježíše Krista. Ratolesti jsou připomínkou palmových listů, kterými mávali lidé při jeho slavnostním vjezdu do Jeruzaléma. Třetina žen také vnímá Velikonoce jako svátky jara. Takto je vnímá pouze pětina mužů.
Podobně jako u jiných tradic, i ty velikonoční častěji dodržuje starší generace. „Rozdíly vidíme u všech tradic, výraznější jsou například u zmiňovaných kočiček nebo u používání řehtaček a také sledování televizních pořadů s náboženskou tematikou,“ říká Kateřina Pulkrábková z odboru církevních dat České biskupské konference.
Zatímco kočičky najdeme v domácnostech dvou třetin lidí starších 60 let. U lidí do 29 let je to pouze 37 procent. Řehtačky a klapačky patří k oslavě Velikonoc podle 44 procent lidí nad 70 let, ale pouze podle pětiny lidí do 29 let. Řehtačky v kostele na Zelený čtvrtek a Velký pátek zastupují zvony.
„V tyto dny se nezvoní, ani nehraje na varhany. Někdy se také říká, že zvony odlétají do Říma jako symbol smutku po ukřižování Krista,“ vysvětluje Stanislav Přibyl.
–RED–
