Pokrytí Česka službami primární péče má ukázat chystaná zdravotnická mapa Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Zmapovat má volné kapacity praktiků, pediatrů, stomatologů a gynekologů. Informace úřad předá municipalitám.
V nejbližší době mají dostat všichni starostové do svých datových schránek konkrétní informace o tom, kde je v jejich okolí nejbližší pediatr, praktický lékař pro dospělé, zubař a gynekolog s volnou kapacitou. Po jednání vlády do uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].
„Chci dosáhnout toho, že začneme daleko lépe spolupracovat, abychom dosáhli v těchto čtyřech klíčových oborech dostupnost zdravotní péče,“ řekl ministr.
Na vytvoření zdravotnické mapy dle něj jeho resort spolupracuje s Asociací krajů ČR, zástupci Svazu měst a obcí a zdravotními pojišťovnami.
Válka na Ukrajině podle Válka donutila úřad dělat daleko rychleji některé změny, které by stejně v budoucnu nastaly.
„Urychlili jsme procesy, aby se zlepšila dostupnost zdravotní péče,“ řekl Válek.
MZ ČR sleduje nedostupnost primární péče na Vysočině
Reálný stav dostupnosti primární péče pro běžné občany má ukázat půlroční pilotní projekt spuštěný v Kraji Vysočina. Jeho výsledky pak úřad porovná s daty zdravotních pojišťoven.
„Bude to výchozí stav, kdy se začneme zabývat tím, jakým způsobem lékaře v regionu zajistit,“ řekl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek [ODS a STO – Starostové pro občany] s tím, že v kraji nedostatek lékařů řeší dlouhodobě.
Projekt má podle něj potvrdit, jestli lékaři regionálně skutečně chybějí. Řešením by podle hejtmana mohlo být nepovolování nových ordinací v místech, kde je síť dané odbornosti dostatečně pokrytá.
Ukázkovým příkladem je podle Schreka stomatologie v Praze, kde zubaři pro vysokou poptávku po jejich službách ze strany pacientů často neuzavírají ani smlouvy se zdravotními pojišťovnami.
Další řešení pak spatřuje ve zvýhodňování lékařů, kteří své praxe otevřou v lokalitách, ve kterých služby primární péče chybějí.
„To samozřejmě naráží na spoustu věcí včetně legislativy. A je otázka, zda bychom vůbec s legislativou dokázali pohnout,“ dodal hejtman.
Právě zmiňovaný půlroční projekt by k tomu ale měl být podkladem. Byť, jak hejtman dodal, dostupná data především od zdravotních pojišťovna ukazují, že lékařů je po celém Česku dostatek. Potíž tedy jednoznačně spočívá v rozmístění jejich praxí.
Konkrétně v Kraji Vysočina by nedostatek lékařů řešil změnou ve vzdělávaní mediků. Totiž Vysočina, která nemá fakultní nemocnici, by stála o to, aby budoucí lékaři z Vysočiny směli své praxe vykonávat v tamních krajských nemocnicích.
Mladí lékaři se na venkov neženou, chce to motivaci
Na problémy v generační obměně u praktických lékařů pro dospělé tento týden upozornili zástupci Společnosti všeobecného lékařství [SVL]. Podle jejich analýzy je personální nedostatek v jejich oboru dán především převahou žen mezi mladými praktiky. Ty totiž s ohledem na rodinný život a zajištění dětí ordinují častěji na kratší úvazky. V konečném důsledku tak i přes nárůst počtu praktických lékařů v posledních letech, úměrně k tomu nepřibývá jejich pracovních úvazků.
Praktický lékař a člen SVL Jan Bělobrádek navíc upozornil, že mladí lékaři, respektive lékařky se dnes vyhýbají venkovu a menším městům.
„Mladí lékaři dnes směřují do menších okresních měst, ta je lákají nejvíc,“ uvedl s tím, že hovoří o městech, kde funguje alespoň nemocnice zajišťující speciální zdravotní služby.
Počty praktiků na venkově v posledních deseti letech dle něj vzrostly o 1,8 procenta. Což ukazuje na špatnou distribuci pracovní síly.
„Jsme schopni generovat nové praktické lékaře, ale zdravotnický systém je není schopen umístit tam, kde je potřebuje,“ shrnul situaci.
Mladé lékařky, které dnes v praktickém lékařství pro dospělé absolutně převažují, se dle odborníků převzetí či otevření praxe na venkově obávají kvůli nedostatečné infrastruktuře a zajištění kvalitního vzdělání pro děti. Složité pro ně je i najít zastoupení v ordinaci na dobu, kdy budou s dětmi na rodičovské dovolené. I z toho důvodu se rozhodují pro částečný úvazek i v menším městě. Kde nakonec zůstávají i v době, kdy už jim děti odrostou.
„Tento velký počet kolegyň my ztrácíme kvůli tomu, že tento prvek se v podstatě ještě neřeší. A my potřebujeme, aby se začal řešit,“ shrnul závěrem Jan Bělobrádek.
–VRN/ČTK–
