Uvolnění ochranných patentů ve farmaceutickém průmyslu negativně ovlivní evropskou i národní síť výzkumných center i dostupnost nových léčiv. Alespoň to tvrdí Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP].
Rozsah práv duševního vlastnictví a dobu patentové ochrany ve farmaceutickém průmyslu začaly evropské i světové autority řešit v době pandemie covidu-19 v souvislosti s dostupností očkovacích látek proti tomuto tehdy zcela novému onemocnění. A duševní vlastnictví ve farmacii bude i jedno z významných zdravotnických témat českého předsednictví Rady EU.
„Již dnes je téma diskutováno na úrovni Evropského parlamentu i Světové obchodní organizace. Výsledky jednání mohou do budoucna výrazně ovlivnit nejen evropské, ale i lokální investiční a výzkumné prostředí včetně dostupnosti budoucích léčivých přípravků,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
Proto považuje řešení problematiky práv duševního vlastnictví ve farmaceutickém průmyslu za velmi důležité. Podle něj to byla právě existující ochrana duševního vlastnictví, která přispěla k tomu, že Evropa dokázala rychle zajistit očkovací látky a léčbu pro své obyvatele.
Většina poslanců EP s uvolněním patentů nesouhlasí
O změně práv duševního vlastnictví a uvolňování patentů k některým léčivým přípravkům diskutovali loni v listopadu poslanci Evropského parlamentu [EP]. Většina z nich tehdy hlasovala proti takovým úpravám s argumentem, že by došlo k oslabení evropského zdravotnického výzkumu. Téma na stůl ale znovu vrátila Evropská komise [EK]. Její zástupci chtějí diskutovat případné úpravy legislativy týkající se duševního vlastnictví v oblasti léčiv na vzácná onemocnění nebo léčiv pro dětské pacienty.
„Tyto kroky však povedou k oslabení duševního vlastnictví. Což naruší atraktivitu Evropy jako světového lídra v oblasti zdravotnického výzkumu i situaci jednotlivých výzkumných center v jednotlivých členských státech EU,“ upozorňuje David Kolář.
Zredukováním výzkumné aktivity v evropských zemích by se dle něj i zúžil počet na evropské půdě prováděných klinických studií. Což by v konečném důsledku vedlo k omezení dostupnosti nejmodernějších druhů léčby pro pacienty.
Namísto uvažovaného rozvolňování ochrany duševního vlastnictví je tak podle zástupců AIFP potřeba hledat systémové kroky vedoucí k širší dostupnosti léčivých preparátů. Řešení pak vidí například v optimalizaci pravidel volného obchodu, v odstranění překážek distribučního a dodavatelského řetězce léčivých přípravků a surovin. A za diskuzi stojí dle jejich názoru i zajištění větší solidarity ze strany bohatých zemí vůči chudším regionům.
Evropský systém ochrany duševního vlastnictví
Výrobci inovativních léčiv dále tvrdí, že stávající evropský systém ochrany duševního vlastnictví společně s dalšími nástroji farmaceutických pobídek stimulují vývoj nových léčiv pro pacienty na celém světě. Zároveň podporují výzkumný trh a chrání evropské know-how. A motivují i k investičním aktivitám v zemích EU. I argumentují:
- Pobídky pro přípravky pro vzácná onemocnění: nárůst počtu nových léčiv o 88 procent!
Totiž: V roce 2000 EU přijala nařízení o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění. Jeho cílem bylo řešit potřeby 30 milionů Evropanů s diagnostikovaným vzácným onemocněním a více podpořit výzkum léčiv. Od jeho přijetí Evropská agentura pro léčivé přípravky schválila více než 160 léčiv na vzácná onemocnění. To je oproti předchozím letům 88% nárůst.
- Pediatrické pobídky přinesly 50% nárůst počtu klinických hodnocení!
Totiž: V roce 2007 EU přijala nařízení o léčivých přípravcích pro pediatrické použití s cílem podpořit vývoj léčivých přípravků pro děti. Pediatrický výzkum se rázem stal nedílnou součástí obecného vývoje léčivých přípravků. Nařízení zavedlo povinnost farmaceutických společností provádět výzkum a vývoj svých přípravků i u dětí. V letech 2007 až 2016 EMA registrovala více než 260 nových léků pro děti. Podíl pediatrických klinických hodnocení se v těchto letech zvýšil o 50 procent.
Ochrana duševního vlastnictví přispívá k růstu HDP
Výrobci inovativních léčiv se odvolávají i na výsledky studie ECIPE [European Centre for International Political Economy] z letošního ledna. Z ní vyplývá, že průmyslová odvětví založená na duševním vlastnictví jsou v Evropě významnou ekonomickou silou. Mzdy v odvětvích náročných na duševní vlastnictví jsou v průměru o 47 procent vyšší než v odvětvích, která nejsou náročná na duševní vlastnictví. Odvětví se podílejí na 68 procent celkového vývozu EU a jsou motorem investic v hospodářství EU. Až 51 procent všech investic se uskutečňuje v souboru odvětví náročných na duševní vlastnictví.
Ze studie dále vyplynulo, že oblast farmaceutického průmyslu přináší nejproduktivnější pracovní místa s nejvyšší přidanou hodnotou. A to 161 tisíc eur per capita v EU ročně. Následuje je obor telekomunikací [156 tis. eur] a chemický průmysl [107 tis. eur].
„Tato odvětví jsou 2–3krát produktivnější než odvětví, která nejsou náročná na IP [duševní vlastnictví, pozn. red.],“ upozorňují zástupci AIFP.
Investiční aktivita ve farmaceutickém průmyslu tedy kromě vývoje nových léčiv pro pacienty a zvyšování úrovně medicínského poznání generuje i nemalé prostředky hrubého domácího produktu. Stejně tak podporuje aktivitu výzkumných ústavů a zaměstnanost v přidružených odvětvích. Samotná realizace klinických hodnocení značí i významný zdroj příjmů pro zdravotnická zařízení a plátce zdravotní péče v zemích EU.
–VRN–
