Loňské počty udělených svátostí se vracejí na ty z doby před pandemií. V roce 2021 české a moravské provincie udělily přes 18 tisíc svátostí křtu. Nejvíce se tradičně křtily malé děti, častěji na Moravě.
Podstatně rychleji se loni v církevních obřadech vracelo dění k normálu na Moravě, kde se oproti roku 2020 zvýšily počty nově pokřtěných téměř o čtvrtinu na 11 249. Dostaly se tak na úroveň před začátkem pandemie, kdy svátost křtu v moravských provinciích přijalo v roce 2019 celkem 11 600 osob.
„V loňském roce jsme hledali, stejně jako celá společnost, způsoby, jak se naučit žít s pandemií. Některé lidské potřeby, mezi které udělování svátostí a duchovní podpora jistě patří, nelze totiž odkládat donekonečna, lidem prostě chybí,“ vysvětluje otec Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference [ČBK].
České provincie se dle něj k duchovnímu životu vracejí o něco opatrněji. I počty křtů v Čechách sice v roce 2021 vzrostly, na předpandemickou úroveň se však ještě nedostaly. Celkově meziročně v Čechách přibylo za loňský rok přibližně 1 000 křtů.
Svátostí křtu přibývá u malých dětí
Nejvyšší počet nově pokřtěných tradičně bývá u malých dětí. Právě jejich křty v začátku pandemie mnoho rodičů a farností odkládala kvůli koronaviru i z důvodu omezených podmínek pro tradiční oslavu spojenou s křtem dítěte.
„Zejména na Moravě se jedná o slavnost, které se nezřídka zúčastní celá obec nebo širší okruh přátel i sousedů,“ uvádí ve své zprávě Česká biskupská konference.
Nicméně odkládání křtu hlavně u dětí je pro většinu rodin nepříjemné. Proto loni řada z nich slevila ze svých podmínek a svátost dětem nechala udělit i přes trvající pandemii.
„V začátcích pandemie se lidé báli všeho, i křtít malé děti. Ve strachu ale nelze žit dlouho, ani to není zdravé. Loni jsem rodiče pobízel, aby se nebáli a měl jsem skoro 70 křtů. I když tradiční oslavy nemohly být v řadě případů tak velké, jak by si to možná rodina představovala. Ale slavit se může i později,“ říká P. Vítězslav Řehulka, farář z farnosti Ostrava-Zábřeh.
Odkládání křtů novorozeňat v roce 2020 se projevilo i na věkové struktuře pokřtěných dětí. Podíl pokřtěných dětí ve věku 1-7 let dlouhodobě činí 14 procent. V loňském roce byl 18 proent. Způsobují to odložené křty nejmenších dětí do 1 roku z roku 2020. Tento trend bude letos pokračovat, protože podíl křtů dětí do 1 roku byl i v roce 2021 nižší a poprvé klesl pod ¾ ze všech pokřtěných.
Ubývá dospělých čekatelů na křest, katechumenů
Nižší zůstaly v roce 2021 počty pokřtěných dospělých. V roce 2020 poklesl počet katechumenů připravujících se na křest v porovnání s předchozím rokem o téměř 30 procent, v roce 2021 zůstal na podobné úrovni. Právě katechumenů, tedy dospělých čekatelů křtu, bývá v českých diecézích tradičně o něco větší procento než v moravských. S postupným útlumem pandemie i s tím spojených opatření by se měly všechny přípravy dospělých na křest v letošním roce opět obnovit.
Samotné křty katechumenů probíhají většinou o Velikonoční vigilii na Bílou sobotu. Loni byly i kapacity kostelů na Velikonoce omezeny a většina křtů se proto odložila na další rok.
„V letošním roce již žádná omezení návštěvy kostelů v době Velikonoční nebudou, proto některé odložené křty dospělých mohou proběhnout již letos včetně s tím spojených oslav,“ připomínají zástupci ČBK.
Některé přípravy se ale rozbíhají teprve v letošním roce, úplný návrat k době před nástupem pandemie proto pravděpodobně nastane až v následujících letech.
Ani církev se uprchlíkům z Ukrajiny nevyhýbá
Aktuálně i církev v ČR nabízí pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Většina českých farností přijímá do svých společenství rodiny běženců. I ty s sebou mají často malé děti, které se chystající ke křtu.
„Přijetí ukrajinských rodin do našich farních společenství není pro římskokatolické farnosti problém. Jak řeckokatolíci tak pravoslavní přicházející z východu se mohou našich mší i svátostí zúčastnit bez omezení,“ vysvětluje P. Stanislav Přibyl.
Dodává, že společné slavení mše dává všem věřícím sílu ke křesťanskému životu a otvírá srdce pro potřebné.
–VRN–
