Do speciální ambulance pro běžence z Ukrajiny v ústecké nemocnici přišly od otevření desítky žen, jeden muž a několik dětí. Péči o ně zabezpečují i ukrajinsky či rusky mluvící zdravotní sestry a lékaři.
„Ano, je to pravda, pracují tam lékaři a sestry z Ukrajiny. Avšak nejenom oni,“ potvrzuje pro ZdraveZpravy.cz Jana Mrákotová, mluvčí společnosti Krajská zdravotní, pod níž spadá Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, jež spravuje speciální ambulanci.
Jsou to virózy, střevní problémy, ale i vysoký tlak, co trápí uprchlíky, kteří ve skupinkách vstupují do čekárny. Tam nejprve vyplní potřebné dokumenty. Zatím všichni už měli vyřízené vízum pro strpění, které je potřebné k úhradě poskytnuté zdravotní péče. A péči v ústecké nemocnici si ukrajinští pacienti chválí.
„Je to tu skvělé, všichni jsou na nás moc hodní, pomáhají,“ říká Julija, která se dostala s další ženou a dětmi před týdnem z Charkova do Prahy a poté do Ústí nad Labem.
„Jakmile začalo bombardování a u domu nám spadla bomba, tak jsme sebrali děti a utíkali pryč,“ dodává s tím, že na Ukrajině zůstali jejich muži.
„Je to tam hodně, hodně špatné,“ poznamenává se slzami v očích při vzpomínce na domov jedna z příchozích.
Lékaři a sestry v ústecké ambulanci dál řeší i gynekologické problémy, virózy či očkování dětí. Kvůli chybějícím dokumentům absolvují příchozí různá vyšetření. Lékaři ze speciální ambulance už odeslali na porodnické oddělení těhotnou maminku.
Okamžitě se zapojili i Ukrajinci trvale žijící v Česku
Větší nápor lidí ambulance očekává v následujících týdnech. Speciální vyšetření podstupují pacienti, u nichž je to potřeba.
„Lidem chybí dokumenty, proto se třeba CT musí dělat znovu tady,“ říká lékař Maksym Falion, který je původem z Ukrajiny.
On sám z Ukrajiny přišel do České republiky s manželkou, která je taktéž doktorkou, v roce 2009. Předtím se dva roky učil česky a vyřizoval rozdílové zkoušky.
„Jakmile začala válka, hned jsme chtěli něco udělat, nejprve jsme kontaktovali ředitele Krajské zdravotní a vedení se pak obrátilo na nás,“ říká urolog s tím, že teď řeší s pacienty i problémy, s nimiž se obvykle chodí za praktickým lékařem.
Spolu s ním se ve službách na ambulanci střídají další lékaři z Ukrajiny, Ruska a Běloruska. Zdravotní sestra Hana Havlíčková, také původem z Ukrajiny, která v Česku žije 23 let, říká, že válka představuje extrémní zátěž na psychiku. Lidé přicházejí často vystrašení.
„Okamžitě si uleví, když na ně promluvíme ukrajinsky nebo rusky. Často se hned ptají, kolik budou za péči platit. Vděčni jsou za každé slovo útěchy,“ říká a dodává: „Lidem se tu dostává péče o tělo, ale díky vnímavému personálu i o duši.“
U dětí se dle ní nejčastěji řeší očkování, které je nutné před nástupem do mateřské školy.
„Pokud očkovací průkaz maminky nestihly vzít, volají domů mužům, ti vyfotí mobilem potřebné doklady, my je tu přeložíme a založíme,“ uvedla Havlíčková, podle níž často ženy potřebují psychickou podporu.
„Za takové pohlazení, vyslechnutí jsou opravdu vděčné, samozřejmě pomáháme i materiálně, pokud se na nás obrátí,“ řekla sestra, která u sebe má šest běženců.
„Jsme dobrý tým,“ dodává Falion.
Co čeká běžence doma, neví nikdo
Situaci v ústecké ambulanci hodnotí i Nadija Srebnová, která se z Ukrajiny za dcerou do Česka přestěhovala před rokem.
„Kdo chtěl odejít z Ukrajiny, přišel už dřív, většina uprchlíků se chce vrátit domů, ale jestli budou mít kam,“ říká.
To, že většina uprchlíků sní o návratu na Ukrajinu v podcastu ekonomického serveru FinTag.cz potvrdil i prezident Ukrajinské obchodní a průmyslové komory Gennadyi Chyzhykov. A to třeba už kvůli tomu, že z Ukrajiny odešly hlavně ženy a děti. A ty nebudou chtít opustit své rodiny a přátele.
„Já jsem si absolutně jistý tím, že většina z našich uprchlíků se vrátí domů. Přece vidíme, že uprchlický život, život bez domova, není dobrý život. Ale ti lidé, kteří teď utíkají, se snaží ochránit své životy před válkou. Já si jsem jistý, že většina z nich se vrátí domů znovuobnovit Ukrajinu,“ uvedl.
Ukrajinci se vrátí domů, říká šéf ukrajinské obchodní komory
Na druhé straně podle odborníků statistiky ale ukazují, že v době válečných konfliktů 60 až 70 procent běženců zůstává v zemích, kam migrovali. Na což v tomto týdnu na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví upozornil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který v minulosti působil mimo jiné i v humanitární organizaci Člověk v tísni.
Zároveň odhadl, že počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku v nejbližších dnech stoupne až na 500 tisíc. A nevylučuje, že se jejich počet i zdvojnásobí. Což značí, že navzdory speciálně otevřených nízkoprahových ambulancí pro ukrajinské běžence při fakultních nemocnicích [UA Pointy] bude potřeba rozšířit kapacity zařízení poskytující primární péči. Především pak ty pro děti a dorost. Aktuálně se jedná o jejich zřízení při krajských nemocnicích, byť jim jejich otevření ministerstvo zdravotnictví nenařizuje. V tomto ohledu je tak ústecká ambulance výjimkou.
–ČTK/DNA–
