Nabídka mikrořas ke konzumaci se v Česku stejně jako celé EU rychle rozšířila díky pečlivě vedené sbírce různých druhů řas v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Pěstování mikrořasy chlorela má v Česku dlouholetou tradici.
O rozšíření mikrořasy Chlorella ke konzumaci o další její druhy rozhodlo v předchozích týdnech Ministerstvo zemědělství ČR [MZe ČR]. A to bez jinak velmi zdlouhavého a nákladného schvalovacího řízení, jež se dnes vztahuje na všechny nové potraviny produkované a konzumované v EU.
Výjimku má administrativně, časově i finančně náročný schvalovací proces pro vstup nových surovin na evropský, pokud se prokáže, že potravinu Evropané konzumovali už před rokem 1997.
O chlorely v Česku léta pečují čeští mikrobiologové
A právě tato výjimka platila i pro mikrořasy chlorela, jejíž některé druhy se v Československu jedly již před 40 lety. Jejich vzorky tak stále ve svých sbírkách uchovává Mikrobiologický ústav AV ČR. Což posloužilo i k jejich rychlému schválení pro konzumaci i produkci v zemích EU.
„Mikrobiologický ústav historicky pěstoval různé druhy chlorel, které až dosud nebyly na seznamu ‚starých‘ potravin. Protože ale všechny tyto řasy má ve své sbírce, mohl dokázat, že před rokem 1997 se používaly a konzumovaly. Proto požádal o uznání těchto druhů za ‚starou‘ potravinu,“ vysvětluje Richard Lhotský z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Dodává, že MZe ČR, jež je u nás za bezpečnost potravin zodpovědné, tak mohlo po řízení s členskými státy rozhodnout o rozšíření schválených chlorel o nové druhy. To s platností pro všechny země Evropské unie.
„Toto uznání je důležité především pro producenty řas v zemích EU, kteří nyní mohou používat více druhů bez toho, aby je museli nechávat schvalovat jako ‚novou potravinu‘ v dlouhém a nákladném procesu,“ vysvětluje Richard Lhotský.
Chlorela jako doplněk stravy
Většina lidí dnes sice zná chlorelu jen jako doplněk výživy, většinou v tabletách či kapslích. I když lidé obvykle netuší, jaký konkrétní druh mikrořasy se skrývá za zeleným práškem, pro producenty je to velmi důležité. Rodina chlorel totiž zahrnuje asi 100 druhů. Ty se stále přejmenovávají. To firmám pěstujícím chlorelu ztěžuje orientaci, které druhy jsou povolené a které nikoli. A stále existuje několik technologicky významných druhů, které měly tu smůlu, že jejich název nefiguroval mezi druhy, jež lidé konzumovali před rokem 1997.
Realita je aktuálně taková, že většina chlorel se dnes pěstuje v Asii v otevřených kultivačních systémech. V Evropě se vzhledem ke klimatickým podmínkám rozšiřuje kultivace v uzavřených fermentorech, kde se mohou prosadit i nové, vyšlechtěné nezelené druhy chlorel. Ty jsou určené pro bezlepkové produkty jako zdroj bílkovin či antioxidantů.
Řasové karbanátky v hotelu Palcát v Táboře
„Nyní popíšu řasu takovým způsobem, že ji každý bude moci rozeznat,“ napsal v roce 1890 nizozemský botanik a mikrobiolog Martinus Beijerinck, když identifikoval mikroskopickou řasu Chlorella, česky zvanou zelenivka.
Od té doby je tato řasa modelovým organismem pro výzkum fotosyntézy. Od padesátých let se kultivuje i pro využití v potravinářství. A tehdejší Československo se stalo pátou zemí, po Spojených státech, Izraeli, Německu a Japonsku, kde se Chlorella úspěšně pěstovala. A taktéž konzumovala.
Pamětníci si možná vzpomenou třeba na pověstné řasové karbanátky podávané v táborském hotelu Palcát. A nedaleké pracoviště Mikrobiologického ústavu ČSAV v Třeboni se tehdy dokonce podílelo na vývoji léčebných preparátů s jejich obsahem. A třeboňská Chlorella si udělala v roce 1978 raketou Sojuz výlet i do vesmíru s kosmonautem Vladimírem Remkem. Důvod byl, že se předpokládalo, že řasa sehraje významnou úlohu ve výživě astronautů.
Schvalování ‚nových‘ a ‚starých‘ potravin v EU
Na závěr uveďme, jak se u nás i v EU u schvalují nové potraviny. Platí, že všechny nové potraviny, respektive ty, které se před rokem 1997 na území zemí EU nekonzumovaly, se považují za potraviny nového typu. To jsou takzvané nové potraviny [Novel Food]. Existuje jejich oficiální katalog [Union List of Novel Foods]. Pokud někdo chce na evropský a tedy i český trh uvést novou potravinu [například tablety s novou řasou nebo třeba sušené cvrčky], musí požádat národní orgán a doložit mu k tomu potřebné dokumenty. Oficiální schvalovací institucí u nás je již zmiňované Ministerstvo zemědělství ČR.
Oproti tomu, pokud se potravina na území EU konzumovala již před rokem 1997, je nutné to také dokázat. A současné požádat, aby EU rozhodla, že potravina nepatří mezi zmíněné Novel Food. Opět se podává žádost k národnímu orgánu [MZe ČR]. Úřad následně zahájí řízení a konzultace s EK a všemi národními orgány pro bezpečnost potravin. Zároveň má k dispozici vlastní odborný tým, který argumenty žadatele vyhodnocuje. Nakonec členským zemím a EK oznámí, že chce vydat rozhodnutí. Všichni pak mají deset dní na vyjádření. Rozhodnutí českého ministerstva zemědělství je pak platné ve všech zemích EU.
–VRN–
