Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou poruchou řeči. Vědci z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT s pomocí speciálního softwaru rozpoznají jakou. A dle toho odhadnou další vývoj Parkinsonovy nemoci.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin – látku přenášející nervové impulsy. K mnohým fyzickým a psychickým příznakům onemocnění patří u pacientů také poruchy řeči.
Podle docenta Petra Duška z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent pacientů. Zkušení neurologové dokáží onemocnění i díky tomuto příznaku v jeho počátcích dobře rozpoznat.
„Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,“ přibližuje docent Dušek.
Výzkumníci se domnívají, že dle typu vady řeči lze předpovědět, jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu. A 1. lékařská fakulta nyní zveřejnila objev v souvislosti s Evropským dnem mozku, který připadá na 11. března.
Pomáhá levodopa léčit řeč, nebo nepomáhá
Odborníci se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které nahrazují dopamin v mozku, dokáží ovlivnit také poruchu řeči.
„Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék proti Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano,“ vysvětluje hlavní autor studie, která vyšla v časopise Neurology, docent Jan Rusz z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
„Naše studie ukázala, že u pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění,“ dodává.
Diagnóza Parkinsonovy nemoci softwarem
Vědcům se pro studii podařilo získat celkem 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh. Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický a artikulačně-prozodický.
„Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci,“ popisuje Petr Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili jen mírně. To i proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení vůbec nedošlo.
Hlasový projev má co dělat se svaly
Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek: „Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem.“
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento příznak, ale i celkové onemocnění. A to tím, že vědci ve studii určili, která skupina pacientů a jak reaguje na léčbu. To znamená pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisí s úbytkem dopaminu.
„U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na vině nedostatek dopaminu, lze díky léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj nemoci. Artikulační porucha je ovšem signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat také porucha chůze nebo myšlení,“ tvrdí Jan Rusz.
Petr Dušek pak dodává dodává, že určení typu řečové poruchy umožní zpřesnit realistická očekávání vývoje nemoci. A tak i nastavit adekvátní léčebnou strategii.
–DNA–
