Drastické snímky a videa z války na Ukrajině sleduje celý svět včetně dětí bez jakéhokoli filtru. U mnohých takový obsah spouští úzkost a negativní emoce. Existuje i návod, jak předcházet dopadům na duševní zdraví.
Od dnešního čtvrtečního rána sleduje celý svět v médiích, především pak na sociálních sítích, následky středečního [9.3.] leteckého útoku ruských vojsk na dětskou nemocnici v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny. Dostupná jsou videa a snímky s vážně zraněnými ženami v pokročilém stadiu gravidity. Videa a fotografie zoufalých záchranářů, obyvatel Mariupolu i vystrašených lidí uvězněných v podzemních krytech.
„Rodičům doporučuji udržet klid. Tedy nepřenášet vztek z nespravedlnosti či frustraci na děti. Nehroutit se. Děti tyto a podobné situace vždy zvládnou lépe, když uvidí, že mají oporu v rodičích,“ poskytl pro ZdraveZpravy.cz před nedávnem radu rodičům v těchto a podobných věcech psycholog Petr Kornacki.
Jenže proud drastických záběrů z Ukrajiny nekončí. Média i tamní obyvatelstvo postupně zveřejňují další hrůzné snímky rozbombardovaných nemocničních budov, v nichž přišli podle agentury Unian minimálně tři lidé o život. Včetně jednoho dítěte.
„Už dnes víme, že po teroristickém bombardování dětské nemocnice v Mariupolu ruskými letadly utrpělo zranění 17 lidí, dětí, žen, lékařů. Tři zemřeli, mezi nimi i dítě – dívka,“ cituje Unian z prohlášení ukrajinského města.
Přitom jde již o třetí nemocnici, kterou ruská armáda ve městě bombardovala. O den dříve ruské dělostřelectvo zničilo nemocnici s 300 lůžky pro covidové pacienty a také středisko pro odběr krve. Takové scénáře prožívají lidé na Ukrajině již déle než dva týdny. A ostatní jejich neštěstí sledují online.
Válka na Ukrajině ničí duševní zdraví všech Evropanů
Traumatické zážitky v čase války se neomezují pouze na samotné účastníky bojů. Sledování fotek a videí z výše popsaných a podobných válečných útoků negativně doléhá i na jejich diváky. Tématu se na svém webu věnuje německá televize Deutsche Welle [DW].
V této souvislosti zmiňuje termín sekundární trauma. To označuje úzkost nebo negativní emoční jevy plynoucí ze zprostředkované zkušenosti. Jinými slovy, sekundární trauma přichází, když se člověk dozví o přímých traumatických zážitcích jiné osoby. Anebo je vystaven drsnému či znepokojivému obsahu v podobě obrázků nebo videí. Přičemž obzvláště nebezpečný z pohledu duševního zdraví je podle odborníků opakovaný kontakt se zneklidňujícím materiálem.
„Studium psychologických následků po kontaktu s válečným či jinak hrůzným obsahem na sociálních sítích je poměrně nový obor vědeckého bádání. A to samé platí o zkoumání účinných protiopatření,“ uvádí DW.
Odvolává se pak na odborníka v této oblasti, jímž je Sam Dubberley. Ten vede tým „digitální investigace“ při organizaci Human Rights Watch. Je i spoluautor analýzy na téma očitých svědectví v médiích a zprostředkovaného traumatu. A uživatelům sociálních sítí nabízí první radu.
„Buďte vždy připraveni, vyhýbejte se překvapením a připravte se na znepokojivý obsah, kdykoli se pohybujete on-line,“ říká.
Při sledování videí z války si nelžete, radí dál odborník
Bádání vědce se sice soustředí na sekundární či nepřímé trauma v kontextu novinářské práce a lidských práv, ale některá z jeho zjištění mohou dobře posloužit jako vodítko pro běžné uživatele sociálních sítí sledující obsah z války na Ukrajině.
„Buďte sami k sobě upřímní. Když uvidíte něco znepokojivého, co vás zasáhne, přiznejte si to. Nezameťte to pod koberec a nepředstírejte, že se vás to nedotklo, když tomu tak je,“ nabízí další radu, jak zvládat drastické snímky z válkou zmítané Ukrajiny Dubberley.
Upozorňuje, že každý člověk je jiný a reakce na stejné či podobné momenty se liší. Kromě toho dle něj záleží na tom, jaký stav mysli převládá v momentě shlédnutí citlivého obsahu.
Totiž, když někdo potenciálně traumatizující materiál očekává, může se předem obrnit vůči tomu, co se může objevit na jeho obrazovce. Velmi individuální jsou pak dle Dubberleyho spouštěče negativních stavů. U některých jde o krvavé záběry zranění. Jiní více reagují třeba na smutný nebo zoufalý pohled dítěte. Stejně tak ve vnímání citlivého obsahu sehrávají osobní vazby k dané události.
Před sledováním videí z války vypněte zvuk
Podle DW neexistuje univerzální metoda nebo návod, jak se bránit informacím o tragédiích. Jistá opatření či aktivity ale dokáží negativní dopady na duševní zdraví alespoň omezit.
Kupříkladu zmíněná připravenost na to, že se ve výběru příspěvků mohou kdykoli objevit děsivé záběry, představuje důležitou strategii. Zároveň by se neměla podceňovat síla audia. Vědecké poznatky dokazují, že v lidské mysli silněji než třeba obrazový materiál utkví zvuková stopa. Například v situaci, kdy sledujeme vážné zranění u jiné osoby. Uživatelům sociálních médií proto odborníci doporučují při prohlížení příspěvků vypnout zvuk. Namístě je i zmenšit velikost přehrávání a vypnout automatické spouštění klipů.
Důležité je si i uvědomit, že vždy je možné od obrazovky odvrátit zrak. Doporučují i pravidelné přestávky od používání telefonu a počítače. Reálně totiž hrozí, že bude člověk celý den vystaven nepřetržitému proudu válečných snímků.
Trauma nevyřeší alkohol ani jiné návykové látky
Prvními příznaky duševní nepohody po sledování videí a obrázků z války bývají dle odborníků poruchy spánku a špatná soustředěnost. Lidé se začnou častěji obracet k alkoholu a jiným návykovým látkám. Při takovém scénáři doporučují odborníci promluvit s kamarády, přáteli či rodinou. Pokud se situace nezlepší, pak je namístě se obrátit na lékařskou pomoc.
Válka vyvolává obrovské množství utrpení a traumatu. Nejen pro Ukrajince, kteří jsou zasažení přímo. Jakkoli je důležité zůstat informovaný, uživatelé sociálních sítí by měli mít neustále na paměti možná úskalí, která hrozí při kontaktu s digitálním obsahem. Ať už na něj narazí kdekoli.
–ČTK/VRN–
