V Česku je více než milion diabetiků. K úspěšné léčbě ale nestačí jen léčiva, důležitý je i samotný přístup k nemoci. A situace v tom není právě růžová. Jak zjistil průzkum Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP].
Hlavní zjištění průzkumu zní, že se pacienti s diabetem domnívají, že jsou „v podstatě zdraví“ a o své nemoci dobře informovaní. Jejich spokojenost ale není podle autorů zcela namístě. Průzkum pak odhalil pět hlavních obtíží diabetiků s jejich léčbou.
5 hlavních obtíží českých diabetiků podle průzkumu AIFP
- Falešný pocit zdraví
- Nedostatečná informovanost
- Tajení informací před lékaři
- Chybování v léčbě
- Obtíže s dodržováním léčebných opatření
„Pokud se tyto potíže podaří odstranit, budou pacienti dosahovat lepších léčebných výsledků a bude se jim dařit lépe předcházet nebezpečným komplikacím cukrovky. Jako jsou onemocnění ledvin, retinopatie, to jsou poruchy zraku či diabetická noha,” říká výkonný ředitel AIFP David Kolář.
Obtíž první: Falešný pocit zdraví
Pacienti s diabetem 2. typu nevnímají své onemocnění jako zásadní problém. V průzkumu uvedli, že diabetes je významněji neomezuje v jejich běžném životě. A z jejich odpovědí i vyplývá, že vliv diabetu na vedení spokojeného života vnímají jako poměrně nízký. 13 procent pacientů dokonce uvádí, že onemocnění nemá na jejich spokojenost žádný vliv.
Obtíž výše uvedeného postoje vysvětluje jeden z předních českých diabetologů, profesor a vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP Martin Prázný.
„U cukrovky obvykle chybí jeden zásadní psychologický aspekt: pocit nemoci. Když vás bolí v krku, půjdete k lékaři. Když budete mít zvýšenou teplotu, půjdete k lékaři. Avšak když budete mít zvýšenou hodnotu krevního cukru, nemusíte mít vůbec žádné příznaky a nemáte důvod se domnívat, že by bylo něco v nepořádku,“ říká.
Obtíž druhá: Nedostatečná informovanost pacientů
O výsledcích léčby se cítí být dobře informována 1/3 pacientů. Více než čtvrtina má jen rámcovou představu. Zbytek o průběhu svého onemocnění nemá příliš představu.
„Nejvyšší informovanost panuje o krevním tlaku [52 %], glykémii nalačno [43 %] a body mass indexu [41 %]. K posouzení léčby a kompenzace diabetu se používá mimo jiných parametrů také tzv. glykovaný hemoglobin [HbA1c], o kterém má informace pouze 27 procent diabetiků II. typu,” říká Jana Bryknarová z agentury Ipsos Healthcare, která průzkum realizovala.
Podle lékařů je to ale právě zvýšená hladina cukru v krvi, která vede k častému výskytu komplikací, jako jsou srdečně cévní onemocnění. To je infarkt či cévní mozková příhoda.
U špatně kompenzovaného diabetu rovněž dochází k porušení celistvosti kožního povrchu, zejména dolních končetin. Hnisavé diabetické vředy následně mohou vést až k amputaci [části] končetiny.
Špatně kompenzovaný diabetes vede i k neuropatii neboli postižení nervů a ztrátě citlivosti zejména dolních končetin. Projevuje se také postižením očí [diabetická retinopatie, pozn. red.], ale i ledvin [diabetická nefropatie, pozn. red.]. Což může končit ledvinným selháním.
Obtíž třetí: Pacienti tají informace před lékaři
K dalším potížím českých diabetiků patří nedostatečná komunikace s jejich ošetřujícími lékaři. Pouze 38 procent pacientů dle průzkumu lékaři přizná všechna pochybení, ke kterým v léčbě došlo.
„Domnívám se, že jediným způsobem, jak zlepšit upřímnost pacientů k lékaři, je obecně zlepšená úroveň komunikace mezi lékařem a pacientem a navození vzájemné důvěry. Lékař by měl respektovat osobnost pacienta a jeho preference, ale zároveň hledat nejlepší cesty, jak mu pomoci. Skloubit obojí dohromady někdy opravdu není jednoduché,” tvrdí profesor Prázný.
Obtíž čtvrtá: Chybování v léčbě
Většina pacientů s cukrovkou 2. typu se léčí medikamenty v tabletové formě nebo mají zavedena režimová a dietetická opatření.
„Z průzkumu vyplynulo, že průměrný pacient přiznává osm pochybení v nastavené léčbě za běžný měsíc. A jsou to právě dietetické chyby a opomenutí pravidelného braní léků, se kterými se pacienti potýkají,” říká David Kolář.
Dodává, že podle průzkumu všichni oslovení respondenti dokonce přiznali, že v běžném měsíci chybovali alespoň jednou. Bezmála polovina pak uvedla, že si pochutnala na sladkém [44 %]. A 37 procent pacientů udělalo nějakou dietní chybu obecně a skoro třetina [29 %] pacientů, si zapomněla vzít své léky.
„Někdy je těžké hovořit o chybě, pokud se jedná o drobné nedodržení doporučené životosprávy nebo přesného časování léků. Pokud jsou však chyby zásadnější a časté, například vynechání léčby, hrubé nedodržování diety, pak mohou být i následky v dlouhodobém horizontu závažné. Může například dojít k rozvoji diabetických komplikací,” dodává profesor Prázný.
Obtíž pátá: Pacienti ne vždy dodržují léčebná opatření
Každý desátý pacient v průzkumu uvedl, že je pro něj velký problém dodržet všechny náležitosti nastavené léčby diabetu. Největší potíže mají diabetici s užíváním léčiv [21 %] a zvládáním diety [15 %].
Podle autorů průzkumu diabetici 1. typu dobře vědí, že pokud si přestanou píchat inzulín, velmi pravděpodobně skončí na jednotce intenzivní péče. U pacientů s diabetem 2. typu mohou problémy nastat až ve chvíli, kdy se následkem nedodržování léčebných opatření objeví třeba krvácení do oka nebo bolest při neuropatii. Pak už ale bývá na prevenci pozdě.
„Dlouhodobým následkem diabetu jsou především cévní komplikace. Podobně závažné jako poškození zraku může být i porucha funkce ledvin, kdy pacient v nejhorším případě skončí na dialýze, či problémy s citlivostí nohou při neuropatii, jež mohou vést k takzvanému syndromu diabetické nohy, vředům a v nejhorším případě až ke ztrátě končetiny. Neuspokojivě léčená cukrovka také vede k výrazně vyššímu riziku infarktu a mozkové mrtvice,” upřesňuje následky špatné kompenzace Prázný.
Důležitá je i motivace cukrovkářů
Vzhledem k povaze onemocnění je pro pacienty s diabetem 2. typu extrémně důležitá vnitřní motivace k léčbě. K lepšímu dodržování léčby pacientům pomáhá především uvědomění si pozdních komplikací diabetu a naděje na potenciální zjednodušení léčby. Velkou roli hraje rovněž přání dožít se co nejvyššího věku, naplno si užívat život, aktivně se věnovat rodině a mít sílu i čas na volnočasové aktivity.
„Apelujeme proto na pacienty, aby nezanedbávali pravidelné lékařské kontroly. Diskutovali s diabetology o zlepšení jejich léčby a požádali je o vyšetření, na která mají nárok ze zdravotního pojištění, např. dlouhého cukru nebo očního pozadí. Dobře kompenzovaný diabetik má lepší léčebné výsledky,“ tvrdí David Kolář.
Profesor Prázný ho doplňuje: „Pacientům bych přál empatické a dobře komunikující lékaře, kteří by je i přes veškeré prohřešky podporovali a hledali společné cesty k dosažení optimálních léčebných cílů. A samozřejmě mnoho štěstí a pevné zdraví, protože to potřebujeme všichni.”
Jo komunikace to je velký problém.Dodnes mi žádný lékař na Dia nevysvětlil moji cukrovku vlastně to vím mám ji protože mi odstranili znekrotizovanou slinivku.Jde o to že nevím proč mi odumřela,jestli na to měla podíl havárie kterou jsem přežila či na to mělo vliv něco jiného.