Při dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec prvních 14 dní náhradu mzdy od zaměstnavatele, od 15. dne pak nemocenskou od ČSSZ. ZdraveZpravy.cz shrnují vše o nemocenské pro OSVČ i zaměstnance, včetně kontrol z úřadu.
Hlavní rozdíl v podpoře při nemoci či úrazu u zaměstnanců spočívá v tom, kdo ji vyplácí. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnanci jeho zaměstnavatel takzvanou náhradu mzdy. Od 15. dne trvání neschopnosti pracovat pak přechází pod Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ], od které dostává nemocenskou dávku.
„Na nemocenské má nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným pro nemoc nebo úraz a jehož dočasná pracovní neschopnost [nebo nařízená karanténa] trvá déle než 14 kalendářních dnů,“ potvrzuje ve svém manuálu Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ].
Dávku spravuje stejně jako vyplácí její pobočka – okresní správa sociálního zabezpečení [OSSZ], a to podle sídla zaměstnavatele. Přičemž účast na nemocenském pojištění je pro zaměstnance povinná, a každý měsíc pojistné odvádí zaměstnavatel. Živnostníci se oproti tomu k nemocenskému pojištění přihlašují dobrovolně.
Pokud se k měsíční platbě u OSSZ nepřihlásí a nehradí jej, pak nemají nárok ani na nemocenskou od 15. dne uznané pracovní neschopnosti.
Výše nemocenské a náhrady mzdy
Při pracovní neschopnosti dostávají zaměstnanci v prvních 14 dnech náhradu mzdy ve výši 60 procent z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Proplácejí se pouze pracovní dny, případně svátky, připadají-li na pracovní den. Od 15. dne neschopnosti práce pak pojištěnci dostávají nemocenské.
„Výše nemocenského je do 30. dne trvání pracovní neschopnosti stanovena ve výši 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den, mezi 31. až 60. dnem se zvyšuje na 66 % a od 61. dne na 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den,“ vysvětluje ČSSZ.
Jde o standardní výši nemocenských dávek, nikoli tedy mimořádně zvýšených v době pandemie covidu, které končí poslední únorový den roku 2022.
Redukovaný denní vyměřovací základ se dle ČSSZ počítá podle zákona o nemocenském pojištění. Vychází se ze součtu příjmů za rozhodné období, obvykle 12 kalendářních měsíců, pokud zaměstnání netrvalo kratší dobu. Z něhož se pak určí průměrná částka na kalendářní den. Vypočtený průměr se redukuje s pomocí redukčních hranic, jež se každoročně zvyšují.
Zaměstnance chrání sedmidenní ochranná lhůta
Nemocenské pojištění u zaměstnance obecně končí zánikem doby zaměstnání. V čerpání nemocenské je i jedna výjimka. Tu zaměstnancům ze zákona zajišťuje tzv. ochranná lhůta.
„Jestliže zaměstnání [pojištění] skončilo a následně zaměstnanec onemocněl, vztahuje se na něj ze zákona ochranná lhůta, kdy mu může vzniknout nárok na nemocenské,“ potvrzuje ČSSZ.
Tato ochranná lhůta pro nárok na nemocenskou trvá nejdéle sedm kalendářních dnů ode dne, kdy zaměstnanci skončilo pojištění. Pokud tedy v těchto sedmi dnech pracovník onemocní, sice nemá nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele za prvních 14 dní, ale od 15. dne mu začne nemocenskou vyplácet OSSZ.
„Trvalo-li pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání,“ uvádí správce.
Pracovní neschopnost stačí oznámit telefonem i mailem
O dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje lékař. Ten vystavuje Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, takzvanou eNeschopenku. Zaměstnanec o tom má dát vědět svému zaměstnavateli, a to telefonicky nebo e-mailem. A stejně tak ho informuje i o pokračování pracovní neschopnosti po kontrole u lékaře.
Nemocensky pojištěný pracovník dostává od lékaře takzvaný Průkaz dočasně práce neschopného. V něm vypíše například termín pro další kontrolu, potvrdí pokračování pracovní neschopnosti nebo ji ukončí. Ostatní doklady týkající se pracovní neschopnosti zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ. A to včetně potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, dříve známého jako lístek na peníze.
„Pojištěnec tedy nemusí předávat zaměstnavateli žádné doklady. Zaměstnavatel si bude moci informaci o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a jejím trvání ověřit prostřednictvím služeb ePortálu ČSSZ,“ upozorňuje úřad.
Stejně tak již od ledna 2020 podle úřadu nepodává pracovník samostatnou žádost o výplatu nemocenské. Žádost o dávku se totiž považuje automaticky za podanou při trvání pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dnů. Což umožňuje elektronická komunikace mezi lékařem a OSSZ.
Nemoc a kontrola dodržování režimu z OSSZ
Při pracovní neschopnosti se nemusí nemocný zdržovat, respektive léčit pouze v místě trvalého bydliště. Podstatné je, jakou adresu pobytu uvede u ošetřujícího lékaře. U žádostí o změnu pobytu do zahraničí je nutný souhlas lékaře OSSZ. Správa sociálního zabezpečení dále doporučuje při pobírání nemocenské kvůli případné kontrole dodržování léčebného režimu i označit místo pobytu [zvonek] jmenovkou.
„Také je dobré si pamatovat, že možnost kontroly není omezena pouze na denní dobu, která odpovídá běžné pracovní době v kalendářním týdnu,“ upozorňuje úřad s tím, že kontrolor může kdykoli, tedy i o víkendu nebo mimo pracovní dobu.
Pokud pracovníci OSSZ nemocného nezastihnou na uvedené adrese, dostane z úřadu obratem písemné oznámení, aby se s nimi co nejdříve spojil. Při porušení pravidel s ním OSSZ zahájí správní řízení, jehož výsledkem bývá postih v podobě rozhodnutí o krácení nebo odejmutí nemocenské.
Zkontrolovat zaměstnance v pracovní neschopnosti v prvních čtrnácti dnech může i jeho zaměstnavatel. Pokud zjistí nedodržování léčebného režimu, řeší postih dle zákoníku práce.
„Pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu, může být nemocenská dávka krácena nebo odňata za dobu až 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu nebo ode dne nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole tohoto režimu,“ uvádí ČSSZ ve svých pokynech.
Výplata nemocenské dávky a náhrady mzdy
Nemocenskou dostane pojištěnec stejným způsobem, jako mu jeho zaměstnavatel vyplácí mzdu či plat. To OSSZ komunikuje se zaměstnavatelem. Přesné určení termínu zákon nestanoví. Dávka se vyplácí zpětně ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy OSSZ dostala veškeré doklady. Živnostníci nemocenské dostávají stejným způsobem, jakým odvádějí pojistné na nemocenské pojištění.
„Pojištěnec může písemně požádat o jiný způsob výplaty, kdy k této žádosti může využít tiskopis Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti,“ upozorňuje ČSSZ s tím, že tiskopis je dostupný na stránkách úřadu.
Stejná praxe platí i pro živnostníky, jež obecně zůstávají prvních 14 dnů nemoci bez jakékoli podpory i v případě, že si nemocenské pojištění platí. Na dávku mají nárok až od 15. dne nemoci, kdy lékař elektronicky odesílá potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které nárok na výplatu dávky nemocenského zakládá.
Živnostníci ukončení pracovní neschopnosti nikam nehlásí. Oznámení o ukončení zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ. Jejich povinností je po skončení pracovní neschopnosti pouze vyplnit tiskopis Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti. Bez doložení tohoto hlášení nelze vyplatit poslední dávku nemocenského, varuje ČSSZ
Veronika Táchová
Kdyz jsem nemocná a už přestane platit zamnestnavatel nemocenskou .Tak okresni Správa na nemocenské vyplacení to vám počítají i vikedn za nemoc nebo také jen pracovní dny .
Ahoj Ivo, ČSSZ počítá vyměřovací základ
za každý kalendářní den a tento vyměřovací základ se zvyšuje postupem času (nejvíce berete od 61. dne nemoci), tedy počítá se se všední den i víkend, nebo státní svátek.
Dobrý den, pracuji nepravidelně, tj. včetně víkendů, když mám neschopenku, dostanu náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele i za víkendové směny?
Od pátku jsem nemocná, moje směny jsou pátek, sobota, neděle, pondělí a úterý volno a od středy do neděle bych měla zase pracovat. Jak mi tedy bude placena náhrada mzdy za nemoc? Jen za pracovní dny pondělí až pátek nebo za neodpracované dny včetně víkendů?