V africkém státě Malawi zdravotníci potvrdili nákazu divokým poliovirem, jež způsobuje dětskou obrnu. V Africe jde o první potvrzený případ za posledních pět let. A zřejmě jde o importovaný kmen kolující v Pákistánu.
Zdravotnické úřady v Malawi potvrdily [17.2.] nákazu divokým poliovirem typu 1 u malého dítěte z hlavního města Lilongwe. Ve své zprávě to uvedli zástupci Světové zdravotnické organizace [WHO] pro africký kontinent.
„Dokud bude divoký poliovirus existovat kdekoli na světě, všechny země zůstávají v riziku zavlečení viru,“ řekla k případu regionální ředitelka Světové zdravotnické organizace pro Afriku Dr Matshidiso Moeti.
Zároveň ubezpečila širokou veřejnost o tom, že proti případnému dalšímu šíření viru země preventivně a okamžitě přijala několik opatření.
„Díky vysoké úrovni dohledu nad dětskou obrnou na kontinentu a schopnosti rychle detekovat virus, můžeme nyní velmi rychle zareagovat a ochránit děti před dopady této nemoci,“ řekla Moeti.
Afrika zůstává polio-free region
Afrika byla v pořadí jako čtvrtý ze šesti regionů WHO vyhlášena 25. srpna 2020 jako polio-free region. Tedy bez výskytu divokého polioviru. A na této skutečnosti podle WHO nic nezmění ani aktuálně potvrzený případ nákazy virem u malého dítěte v jihovýchodním státě Afriky – Malawi.
„Laboratorní analýza ukazuje, že kmen odhalený v Malawi souvisí s kmenem kolujícím v provincii Sindh v Pákistánů,“ uvádí ve své zprávě WHO.
Podle úřadů tak jde pravděpodobně o importovanou nákazu ze zmiňovaného Pákistánu. Nic se proto nezmění na statutu Afriky jako regionu bez výskytu divokého polioviru.
Nicméně malawské zdravotnické úřady situaci podle WHO nepodceňují a již mapují a vyhodnocují rizika a zajišťují doočkování v místě výskytu nákazy.
„Dohled nad nemocí se zintenzivnil také v sousedních zemích Malawi,“ ubezpečuje WHO.
Dodává, že do Malawi již vyrazil tým zvaný Global Polio Eradication Initiative [GPEI], jež pomůže se zavedením preventivních opatření.
Poslední potvrzený případ nákazy divokým poliovirem se na africkém kontinentu potvrdil v severní Nigérii v roce 2016.
„Jakýkoli případ divokého viru dětské obrny je závažná událost a my vždy mobilizujeme všechny zdroje na podporu reakce země,“ řekl koordinátor dětské obrny v Regionální kanceláři WHO pro Afriku Dr. Modjirom Ndoutabe.
Divoké polioviry se udržují v Afghánistánu a Pákistánu
Podle českého Státního zdravotního ústavu [SZÚ] se dnes divoké polioviry stále udržují v populaci na blízkém východě, přesněji v Afghánistánu a Pákistánu.
„Od roku 1988 počet zemí s endemickým výskytem divokých poliovirů poklesl ze 125 zemí na tři v roce 2017 [Pákistán, Afghánistán, Nigérie] a od roku 2018 se případy obrn vyvolaných divokým poliovirem vyskytují pouze v Afghánistánu a Pákistánu,“ uvádí na svých stránkách SZÚ.
Afghánistánu hrozí hladomor. Islámské státy mu chtějí pomoci
V roce 2019 se na afghánském území potvrdilo 29 případů přenosu polioviry a v roce 2020 k němu došlo v 56 případech. V sousedním Pákistánu šlo v roce 2019 o 147 případů a v roce 2020 o 84 případů nákazy poliovirem.
Veřejnost se podle ústavu často mylně domnívá, že dětská obrna se šíří hlavně v africké populaci. Není tomu tak. Afrika byla, jak jsme již zmínili, vyhlášena 25. srpna 2020 jako polio-free region.
„Nicméně v Africe se stále vyskytují početná lokální ohniska cirkulujícího, od vakcinálního kmene derivovaného polioviru [cVDPV],“ dodává SZÚ.
Bezpříznakoví přenašeči divokých poliovirů
Poliomyelitida neboli dětská přenosná obrna je vysoce nakažlivé virové onemocnění. To může mít velmi závažný průběh a způsobit celoživotní ochrnutí i smrt.
„Virus se přenáší nejčastěji přímo z člověka na člověka fekálně-orální nebo orálně-orální cestou, ale také nepřímo. To je předměty, potravou i vodou v případě znečištění stolicí infikované osoby,“ vysvětluje Jitka Částková z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí CEM SZÚ.
Potíž v přenosu viru spočívá i v tom, že ne každý nakažený má příznaky onemocnění. Podle SZÚ se u jednoho z 200 až 300 nakažených rozvine závažná forma onemocnění, jež vyvolá ochrnutí. Infekce polioviry, které se neprojeví žádnými příznaky, tak zůstávají neodhaleny. I bezpříznakové osoby jsou ale pro své okolí infekční. Po dobu několika týdnů vylučují virus stolicí a sliznicemi úst a nosu.
„Tito lidé mohou nakazit další jedince, u kterých se může vyvinout závažná forma onemocnění,“ dodává SZÚ.
Na onemocnění dětskou obrnou neexistuje žádný léčivý přípravek. Nemoci se ale dá velmi úspěšně předejít podáním jednoduché a dle lékařů velmi účinné vakcíny.
Veronika Táchová
