Postcovidovým syndromem dle statistik trpí až deset procent lidí, kteří prodělali covid-19. A jak uvedla agentura AP, situace se nelepší. Naopak nová varianta koronaviru omikron přináší nový syndrom – dlouhý covid.
Jako příklad agentura uvádí příběh matky tří dětí z amerického státu New York. Ta trpí – stejně jako mnoho dalších lidí – takzvaným dlouhým covidem. A právě ten podle některých odborníků umocňuje varianta omikron.
Rebekah nechce dlouhý covid, chce zpátky svůj život
Už déle než rok od překonání covidu-19 Rebekah Hoganová stále zažívá mrákotné stavy, bolesti hlavy a častou únavu. Nepříjemné pocity a bolest jí brání vykonávat práci ošetřovatelky a jen těžko zvládá aktivity v domácnosti. U ošetřovatelky Hoganové vleklé zdravotní problémy vyvolávají i pochybnosti o tom, zda je dobrou manželkou a matkou.
„Je to trvalé? Je tohle nový normál?“ ptá se 41letá žena žijící nedaleko newyorského hlavního města Albany a dodává: „Chci zpátky svůj život!“
Příčiny chronických potíží po nákaze koronavirem stále nejsou objasněny. Někteří experti však mají jasno v tom, že páchají obrovské osobní i společenské škody, uvádí agentura AP.
Odvolává se přitom na některé z odhadů, podle kterých se podobné dlouhodobé potíže objevují až u třetiny lidí, kteří překonali covid-19. Ani víc než rok a půl poté, kdy se o fenoménu začalo mluvit, ale není jasné proč. Důvodem by mohla být podle vědců autoimunitní porucha. Což by vysvětlovalo, proč dlouhý covid nepoměrně častěji zasahuje ženy, které jsou náchylnější k tomuto druhu problému.
Dalším možným vysvětlením potíží od zhoršené paměti po nepřirozené zbarvení prstů na nohách jsou drobné krevní sraženiny. Jejich vznik je spojován s nákazami koronavirem, ale někdy i s očkováním proti covidu-19.
Vědci bádají nad záhadou dlouhého covidu
S prudkým rozmachem omikronu nabralo bádání o postcovidových následcích na intenzitě. Prozatím ale nelze ani říci, zda infekce touto vysoce nakažlivou variantou obnáší riziko vzniku dlouhodobých symptomů. Problém je i to, že záhadný syndrom bývá většinou diagnostikován až mnoho týdnů po prvotní nemoci. Někteří experti tvrdí, že vlna dlouhého covidu je pravděpodobná a lékaři by se na ni měli připravit.
A předkládají několik teorií, proč takzvaný dlouhý covid trápí ty, kteří ho prodělali. Jedna z teorií spočívá v tom, že infekce koronavirem nebo zbytky viru přetrvávají i po odeznění prvotní nemoci. Což vede k zánětům a postcovidovému syndromu. Další teorie mluví o možné reaktivaci virů dřímajících v organismu, jako je virus Epstein-Barrové, který způsobuje mononukleózu.
Tým odborníků v nemocnici Cedars-Sinai Medical Center v Los Angeles pracuje s hypotézou, že po infekci virem SARS-CoV-2 přetrvává aktivita protilátek. A ty „mylně“ útočí na běžné buňky. Svůj názor dokládají zjištěním, že někteří lidé po překonání covidu-19 či nákazy koronavirem bez příznaků vykazují zvýšené hladiny těchto „autoprotilátek“ i půl roku po infekci.
S jiným vysvětlením pak přichází profesorka jihoafrické Stellenboschské univerzity Resia Pretoriusová. Ta vychází z výzkumu vlivu mikrosraženin v krvi. Přičemž je u pacientů odhalila společně se zvýšenou hladinou bílkovin v krevní plazmě. A to dle jejího názoru braní jejich normálnímu rozpadu. Profesorka se domnívá, že tyto anomálie omezují distribuci kyslíku do různých částí těla. A tak mohou způsobovat většinu, ne-li všechny symptomy spojované s dlouhým covidem.
Dlouhý covid má mnoho forem
Přesná definice postcovidového „dlouhého“ syndromu zatím neexistuje. Uváděné příznaky tvoří širokou škálu od celkové únavy, přes problémy s pamětí nebo dýcháním až po nespavost. Přičemž značně různorodá bývá i délka jejich trvání. Zároveň zaznívají pochybnosti o tom, zda je vždy spouštěčem koronavirus, neboť mnohé ze zmíněných symptomů jsou spojené s jinými chorobami.
Podle agentury AP je ale i tak jasné, že dlouhý covid může potkat prakticky každého bez ohledu na věk či průběh covidu-19. V rodině zdravotní sestry Hoganové jej ve slabší formě pociťují i děti.
„Tolik lidí přichází o své živobytí, o své domovy. Nemohou pokračovat s prací. Dlouhý covid bude mít na naši ekonomiku pravděpodobně větší dopad než akutní covid,“ říká v této souvislosti profesorka Pretoriusová.
Agentura AP pak její slova dokládá příkladem 64leté bývalé letušky Jacki Grahamová z Kalifornie. Covid-19 prodělala z kraje pandemie, ovšem o několik měsíců později se potýkala s problémy s dýcháním, ztrátou čichu i chuti a zvýšeným krevním tlakem. Na podzim roku 2020 prý zažívala takovou únavu, že se po ranním cvičení jógy musela vracet do postele. Dnes Grahamová říká, že je její stav výrazně lepší. Na problémy, jaké zažívala, ovšem stále neexistuje žádná ověřená léčba.
Vědci zkoušejí pomoci očkováním proti covidu
Takzvaným dlouhým covidem se zabývá i tým imunobioložky Akiko Iwasakiové na Yaleově univerzitě. Ta zkouší očkování dosud neočkovaných lidí s dlouhým covidem jako možnou formu léčby. Smysl této studie Iwasakiová vysvětluje tím, že skupiny zastupující pacienty pozorovaly ústup příznaků u některých lidí v návaznosti na vakcinaci.
Kromě toho se v poslední době objevily dva vědecké články, které naznačují, že očkování může pomoci předejít dlouhému covidu nebo alespoň snížit jeho intenzitu. Oba články vychází z výzkumu provedeného před vzestupem omikronu. A žádný z nich zatím neprošel recenzním řízením odborné publikace. Nezávislí experti podle AP nicméně označili výsledky za povzbudivé.
Jasných odpovědí je však stále málo, a budoucnost tak pro nemocné není příliš růžová. Někteří vědci se obávají, že dlouhý covid se u některých pacientů může vyvinout v podobu chronického únavového syndromu. Což je nepříliš objasněná, dlouhotrvající diagnóza bez léku či schváleného léčebného postupu. Zároveň je podle některých odborníků zjevné, že dlouhý covid bude mít obrovské dopady na jednotlivce, systémy zdravotní péče a ekonomiky po celém světě.
–ČTK/RED–
