Injekční odběry krve u zvířat, často i v narkóze, zřejmě brzy nahradí bioodběry s pomocí pijavky lékařské. Novou metodu již úspěšně odzkoušeli vědci v lublaňské ZOO. A na studii se podíleli i čeští vědci.
Odběry krve znamenají pro zvířata velký stres. Často se totiž neobejdou bez jejich znehybnění nebo dokonce anestezie. V důsledku těžkého stresu pak při odběru bývají zvířata zraněna nebo dokonce uhynou.
Vědci nyní přišli s novou metodou odběru, kterou v podstatě samotné zvíře ani nepocítí. Jsou jí pijavky lékařské, které od zvířete nasají krev. A pracovník ji pak v laboratoři z pijavky odebere a provede potřebnou analýzu.
Injekční odběry u zvířat možná nahradí pijavky
Odborníci si od nového způsobu odběru slibují především menší nátlak a stres na zvíře ve srovnání s injekčním odběrem přímo od zvířete. Používat tuto metodu plánují v odběrech pro veterinární i vědecké účely.
„V předchozí studii jsme zjistili, že krev odebraná pomocí pijavek je vhodná pro kvalitativní analýzy, jako je analýza přítomnosti či nepřítomnosti protilátek proti patogenům,“ říká vedoucí veterinář ze ZOO v Lublaně a hlavní autor studie Pavel Kvapil. [na obr. vpravo, odběr vzorku z nakrmené pijavky, foto: AV ČR].
V dalším výzkumu se pak vědci podrobně zaměřili i na to, zda takto odebrané vzorky krve úspěšně využijí i pro kvantitativní analýzy. Ty měří koncentraci v krvi obsažených látek či buněk.
„Takto odebraná krev nám může prozradit důležité informace o zdravotním stavu zvířete, aniž bychom ho příliš stresovali,“ upozorňuje na jednu z hlavních výhod při využití nové metody Pavel Kvapil.
Ve zmiňovaných studií vědci s pomocí pijavek lékařských odebrali krev celkem 67 zvířatům z 11 různých druhů různé velikosti. Šlo například o lamu alpaku, kozu domácí, zebru Chapmanovu či klokana rudokrkého. Dále se pijavky úspěšně přisály i ke kozorožci horskému [na obr. vlevo, zdroj: AV ČR]. K menším zvířatům, která se do výzkumu taktéž zapojila, patří například potkan, králík a mara stepní. Všechna testovaná zvířata přitom pochází z lublaňské zoo.
„Do budoucna by bylo dobré otestovat metodu na více druzích zvířat a rozpracovat konkrétní metody aplikace pijavek bez nutnosti odchytu a znehybnění či anestezie odebíraných zvířat,“ nastiňuje plány Oldřich Tomášek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Ten měl ve studii, jež mimo jiné vyšla i v uznávaném periodiku Frontiers in Veterinary Science, na starosti statistické analýzy.
Pijavka lékařská se ke zvířeti prokouše
Odběr krve za pomoci pijavek se podle vědců provádí tak, že se do výběhu ke zkoumanému zvířeti vloží dřevěná podložka s vyvrtanými dírami. V nich jsou umístěny nádobky s pijavicí, které se překryjí jemným plátýnkem [obr. vpravo, zdroj: AV ČR].
„Deska se dá na místo, kam si zvířata lehají. Když zvíře ulehne, pijavky prokoušou plátýnko a začnou krev sát,“ popisují vědci.
Nicméně také dodávají, že práce s pijavkami není úplně jednoduchá. Jsou totiž velmi choulostivé. Nemají rády slunce a k životu vyžadují vlhko. To znamená, že odběr není vždy 100% úspěšný.
Vědci z lublaňské ZOO přidávají, že zvířata pijavice tolerují podstatně lépe než například krev sající zákeřnice, takzvané „kissing bugs“. Na ni většina zvířat reaguje nervozitou.
Co jsou pijavky
Pijavka lékařská [Hirudo medicinalis] je zástupce z kmene kroužkovců. V minulosti se vcelku běžně využívala k odebírání krve i u lidí, stejně jako ke zlepšení jejich krevního oběhu. Dodejme, že pijavka dorůstá velikosti 10 až 15 cm.
Právě druhové jméno této pijavky odkazuje na dávné využití v medicíně. I současné studie popisují využití pijavek například při léčbě podlitin způsobených zraněním nebo v plastické chirurgii. A také po ortopedických zákrocích
–VRN–
